Režie:
Miroslav BalajkaScénář:
Ivo PelantKamera:
Roman PavlíčekHudba:
Václav VondráčekHrají:
Rudolf Hrušínský ml., Simona Stašová, Libuše Šafránková, Pavel Kříž, Martha Issová, Karel Zima, Naďa Konvalinková, Milena Steinmasslová, Jaromír Dulava, Rostislav Novák st., Zdeněk Vencl (více)VOD (1)
Obsahy(1)
"Pane doktore, cítím se jako pes," sdělil jednoho dne pan Ota Pošta plaše a důvěrně psychiatrovi. A byla to pravda. Pan Pošta, spořádaný opravář praček, se už delší dobu necítil právě nejlépe. Na vině byla jeho rodinná pozice. Pan Pošta byl nenáročný a poněkud neprůbojný člověk, kterému osud přichystal těžkou zkoušku v podobě dominantní ženy Věry. Pracovala jako notářka na notářství a vydělávala dvakrát tolik než on. Měla ho ráda, to ano, ale po svém. Domácí operační prostor pana Pošty nikdy nebyl příliš veliký, ale od té doby, co byly děti z domu se postupně dále zmenšoval. Poslední ranou bylo, když si Věra (snad jako náhradu za děti) pořídila psa. Pan Pošta byl tak vystaven nové konkurenci - a (jak se dalo čekat) neobstál. Ocitl se na posledním místě rodinného žebříčku a zacházelo se s ní jako se psem. Není tedy divu, že se, jednoho dne, sám ve psa proměnil! (oficiální text distributora)
(více)Recenze (66)
Půvabná čapkovská povídka ze sbírky o obyčejných věcích je jakousi nanejvýš neformální obhajobou normálního, střízlivého a přitom cudně třpytivě bohatého lidství , které nezná postdemokracie, popravdy a jiné postmoderny; je šťastné v sobě ze svého sociálního mikrokosmu. Duchařinka, jak má být. To se České televizi opravdu povedlo. ()
Nejdřív jsem si říkal, že to bude pěkná blbost, jejíž scénárista moc koukal na Kdo to štěká?, ale film mě mile překvapil tím, že se vydal daleko šílenějším (a zábavnějším) směrem. Jakkoli je herecká setava perfektní, bez skvělého výkonu psa Alviho (a jeho cvičitele) by tahle komedie určitě nefungovala. ()
Krásný a pohodový televizní film, který jasně ukazuje, že z každého tématu se dá udělat legrace, když je to zahrané s citem a s láskou. Paní Stašová ve své záporné roli perfektní, velice milý a roztomilý pan Hrušínský a s nimi v tandemu je příjemně doplňuje paní Šafránková. Nesmíme ani zapomenout na skvělého Otíka v psí roli, tento film splnil moje očekávání ()
Typicky česká hovadina, kde se jen pár herců marně pokouší zachránit trapný scénář a ještě horší režii. Z takového příběhu se stejně asi více vyrazit nedalo. A tak ani digitální efekt v závěru moc nepomohl. Je sice třeba přihlédnout, že šlo o tv film, ale přesto jde o hluboce podprůměrný snímek. ČT1 11042010 7747/7922 ()
"Policie? Ztratil se mi manžel. Slyší na jméno Otík." Tato slova pronese děsná fúrie v podání Simony Stašové někdy během druhé třetiny filmu - je to první věc od úvodních titulků, které se lze zasmát. A nebýt závěrečného vpádu Libuše Šafránkové do psychiatrické ordinace, byla by to také věc poslední. Tenhle film se prostě nepovedl a bez výborně vycvičeného psa a těch několika málo momentů by po něm ani Rudolf Hrušínský neštěkl. ()
Reklama