Inland Empire

Nechápu proč je ten film tak dlouhý! Být poloviční, tak o něm budu asi prohlašovat, že je to mistrovské dílo, které nemá obdoby. Ten film nejde pochopit (to mi nikdo nevymluví - opravdu připomíná výlet do chaotického vniřního světa lidské hlavy - jako procházka po záhybech našeho mozku), ale jeho působení na emoce je tak silné, že je člověk jako v transu (který ještě posiluje výborná hudba)....tedy po určitou dobu. Protože to, co je silné v kratším úseku, při neúnosném natahování ztrácí svou razanci a stává se téměř otravným. Já chci vidět 90 minutovou verzi!!! A ještě něco - digitální kamera Lynchovi nesluší, a jeho záliba v Lauře Dern, která už ve dvaceti letech vypadala na čtyřicet, mi soustavně nedochází. (09.07.2007)

Lynch ještě nikdy nebyl tolik divácky odvrácený a chladný, v atmosféře nevyrovnaný, obrazově hnusný a ponejvíce nepochopitelný. Základní problém vyvstává už v úvodu, kdy se všechno zmate, proplete a v průběhu není ani trocha viditelné pomoci. Když se člověk dostane po 30 minutách do děje a zkousne formu, je z něj záhy opět vykopnut a Lynch se směje se zdviženým prostředníkem. Dávám 70%, cítím režisérův výsměch a film nechci dlouho vidět....i když... :-) /To říká bezmezný Lynchův vyznavač/ _______ Napodruhé lepší. Indicie se objevují, občas docvaknou, Lynch se vysmívá a já se směji s ním. Po skončení jsem měl chuť se začít dívat znovu - no není to znak kvalitního filmu? (02.08.2007)

Jak jsem se původně bál, že se budu od začátku do konce každých 10 minut koukat na hodinky, poprvé jsem se podíval až po hodině - první hodina filmu je velmi dobrá a lynchovským způsobem zábavná. Pak ale nastal pravý chaos a zmatek, kdy jsem se ani nesnažil orientovat a radši jsem tu a tam na chvíli usnul. (08.07.2007)

Scénář: David Lynch .. „To je ta sračka." _ Nechápu, jak dokázal David Lynch přimíchat tolik psychotropních látek mezi ty zmatené jedničky a nuly. Nechápu králičí sitcom v úvodu. Nechápu, jak může mít tak dlouhý film tak málo zajímavého děje a mizivou výpovědní hodnotu. ___ Úvod snímku je otřesný. Poté, zhruba do konce první hodiny, se místy je na co dívat - prolínání točeného materiálu s realitou působí chytře a zajímavě. První hodina tak je ještě průměrně koukatelná s trochou té obvyklé tajemné atmosféry, ale zbytek už je opravdu jen bezcenný zmetek. Chaos, zmatek, nahé kozy, střídání nesourodých scén, expanze paralelních motivů, prázdných dialogů, které nic rozumného nespojuje, prostě scénáristická nemohoucnost. Když uvážím, že v tomhle směru byl Lynch vždycky slabý, není se čemu divit. S věkem totiž jde níže a právě zabředl na tvůrčím dně své pokřivené fantazie. Některé záběry vypadají hodně amatérsky až hnusně, málokdy dýchne formální profesionalita letitého tvůrce. Nemá co říct a jen hraje trapnou hru na to, zda je větší blbec on nebo divák. Zkrátka, hodina dobrá, zbytek je neuchopitelné, smradlavé nic, kdy reputaci nenapraví ani podbízivě sladký závěr. Pokud byl cíl filmu nepochopitelnost, povedlo se. Pokud měl i jiné ambice, úplně vyhořel. Někdo tyto psychicky nerušené projekty nazve geniálními, jiný ne. Inland Empire už nikdy více, leda, že by Lynch dostal rozum, ustřihnul dvě hodiny a sestříhal je tak na dvacet minut. Na závěr si dovolím ocitovat část mé dodatečně objevené a určitě oblíbené recenze, která je asi nejvýstižnější ve vztahu k filmu: „ い明日の空の上で」をクランクアップする。ところが、この映画はジプシーの民話を基にしたポーランド映画「POSRAL」のリメイクで、主演の二人が撮影中に殺されたので未完になったといういわく付きの企画であった。" ;-) (10.10.2007)

Jsou jen dva režiséři, od kterých jsem ochoten pustit si i vyložený experiment: Harmony Korine a právě David Lynch. Ale tady mě nadobro ztratil v nezájmu už někde v polovině. Přes oblíbený, povědomý náležitosti jako bzukot elektřiny, efekt blikání světel a nebo rudá opona, bylo to pro mě prostě nepoutavý a neuchopitelný hand-held cvičení mezi temnou králičí norou, Hollywoodem a polskou cikánskou realitou (?). 90% nuda. (14.02.2024)