Režie:
Jan SvěrákScénář:
Zdeněk SvěrákKamera:
Vladimír SmutnýHrají:
Zdeněk Svěrák, Daniela Kolářová, Tatiana Dyková, Jiří Macháček, Pavel Landovský, Jan Budař, Nela Boudová, Miroslav Táborský, Věra Tichánková, Jana Plodková (více)Obsahy(1)
Bývalý učitel Josef Tkaloun se rozhodl definitivně opustit žáky, ale rozhodně se nehodlá smířit s pozicí důchodce, trávícího čas na lavičce v parku. Je plný energie, nápadů i chlapských tužeb a nemíní zestárnout v nečinnosti. Navzdory nesouhlasu manželky Elišky, která se sarkastickým nadhledem komentuje všechny jeho aktivity, přijímá brigádnické místo ve výkupu lahví menšího supermarketu. Malý prostor, kde se potkávají lahve s lahvemi a lidé s lidmi, je svébytným mikrosvětem, plným tragikomických osudů. Tkaloun dokáže být nejen jejich pozorovatelem, i když v jeho režii dostávají situace občas poněkud groteskní obrysy. (TV Nova)
(více)Videa (1)
Recenze (1 116)
Ve své podstatě strašně jednoduchý a až příliš obyčejný moudře laskavý film, s několika smrtelnými fóry (Mluvkova svatba), trapnými erotickými sny a extrémně zbytečným a rozplizlým letem v balóně. Herci jsou ovšem špičkoví, a Svěrák je prostě k sežrání (přišlo mi, že jeho role má mnohem blíž k Brodskému v Babím létu, než ke Svěrákovi, tak jak ho známe třeba z Kolji). Není to Svěrákovic nejlepší film, ale je to zdaleka nejlepší český film za posledních několik let. ()
Nejlepším filmem autorsko-rodinného tandemu pánů Svěráků pro mě zůstává Obecná Škola, ale je možné, že s přibývajícími léty se to změní...za hodně, hodně let;) Tak jak to jen na prahu skutečné dospělosti mohu posoudit, mám za to, že Zdeněk Svěrák skvěle vykreslil jisté období života nejednoho muže stříbrných skrání, řídnoucího vlasu a ne zcela dokonale fungující prostaty, a učinil tak se sobě vlastním vtipem, laskavým humorem, a především s lidským přístupem a pochopením - jde vlastně o takovou Amélii z Montmartru pro šedesátníky:) Každopádně tento kousek můžete s klidem doporučit dál. 80% ()
Konečně! Na krásný český film jsem čekal od Pelíšků a po osmi letech je to konečně tady. Fungující humor i příběh, Achillova pata českých tvůrců v posledních letech je konečně poražena (pata je poražena? ehm... :) ). Uvěřitelné postavy v čele s dokonalým Tkalounem Zdeňka Svěráka, který by snad donutil verbálně reagovat i němého, dávají ožít příběhu která vás dojme i rozesměje (v místech kde to tvůrci zamýšleli, o to tu kráčí). Prostě se koukejte se sebrat a mazejte do kina. Bůh ví, za jak dlouho u nás něco tak fajn zase natočí. ()
Zdeněk Svěrák jako Amélie z Prahy v důchodu? Příběh se utápí v přehlídce laskavých životních postřehů, ale díky řemeslu a hravosti Svěráka mladšího jsem se LÁHVEMI nechal rád pohladit a málem i zblbnout všemi těmi malebnými obrázky, že je Praha pěkné město. Katastroficko-romantický závěr s balónem byl fajn. ()
S odstupem času se nemůžu zbavit pocitu, že ten film vznikl tak trochu pro klid v rodině a že jej právě dominance Zdeňka Svěráka sráží. I tak ale vynikající záminka k obnovení důvěry v český film díky herecké přirozenosti, lehkonohému řemeslu a vtipu, který kamufluje spíš depresivní životní moudra. 70% a škoda kola. ()
Galerie (25)
Zajímavosti (88)
- Film obsahuje krátkou mezititulkovou filmovou scénu. (griph)
- Vratné lahve jsou plné iluzí. Malebné pohledy z panelákového okna jsou ve skutečnosti uměle nasnímané obrazy. Celý byt byl totiž postaven v ateliérech Hostivař. Světla aut za okny vytvářeli rekvizitáři rozsvícenými baterkami. Okno, kde zákazníci vracejí lahve, také nebylo skutečné. Ačkoliv se určité pasáže filmu opravdu natáčely v supermarketu, scény s vracením lahví byly rovněž točeny v ateliéru. (mar48)
- Ve scéně v čase 00:11:16 je vidět studio Happy Smile, které se nachází na Pražském Smíchově. (Radecek14)
Reklama