Obsahy(1)
Z tvorby významného českého dramatika, spisovatele, režiséra a scenáristy Oldřicha Daňka vám nabízíme další útržek z běhu času, jak sám dramatik řadu svých her označuje, jenž vždy staví především na hereckém mistrovství – v tom dnešním (který se úzce dotýká válečných obětí) jsou těmi mistry, pod režijní taktovkou Pavla Háši, Josef Vinklář a Viktor Preiss. V době první světové války, během právě probíhající bitvy u Verdunu (1916) předkládá mladý kapitán armádního sboru, bakteriolog Alexander Fleming, hlavnímu generálovi svůj spis, svou práci. Snaží se dokázat, že dezinfekce hlubokých ran zraněným vojákům neprospívá, ale přímo škodí. V té chvíli ještě nikdo netuší, že běh času prokáže jeho pravdu a že se Fleming stane v budoucnu nositelem Nobelovy ceny za jeden z největších objevů moderní medicíny, za objev penicilínu… (Česká televize)
(více)Recenze (32)
Překvapivě slabý, akademický Daněk, kterému vůbec nepomohla režie s autentickými záběry z bojišť 1. světové války. Přestože Vinklář přehrává a Preiss hraje šablonovitě (naopak Rösner ve vedlejší roli je skvělý), je však celkový dojem daleko lepší než z rozhlasové předlohy (Zdeněk Štěpánek a Adamíra v hlavních rolích, Vinklář místo Rösnera). ()
Přestože tohle je opravdu kus výborného herectví, vyznívají hry Oldřicha Daňka přece jenom lépe jako komorní inscenace na divadle (například ve Viole) či v podobě rozhlasové hry. Síla jeho her totiž nesporně stojí a padá se slovem. Obraz tu při nejlepší vůli pouze sekunduje. Proto také pouze čtyři hvězdičky... Ne že by to bylo špatně zahrané... Televize zkrátka není vhodným médiem pro komorní herecký koncert, kterým Dialog s doprovodem děl bezesporu je... A ještě si dovolím faktickou rýpavou poznámku. Flemming sice opravdu "objevil penicilín" v tom smyslu, že si všiml jeho potenciálních lékařských možností, ale sám se na následném složitém a obtížném výzkumu vedoucímu k jeho praktickém lékařskému použití nijak nepodílel. Pointa příběhu je proto značně diskutabilní, protože nejen neodpovídá skutečnosti, ale navíc připisuje Flemmingovi zásluhy, kterém mu v žádném případě nepřísluší. Je to ovšem pointa "Daňkovsky" efektní, to se zase musí nechat... 80% ()
V týlu kousek za Verdunem se snaží mladý lékař přesvědčit přiopilého generála o změně zažitého, ale v důsledku smrtícího postupu léčení hlubokých ran.... Minimalistická a nijak dlouhá záležitost, kterou výborně táhnou Preiss jako kpt. Flemming a Viklář jako generál (+ Boris Rössner, který se tu a tam mihne). Celé se to odehrává v jediné místnosti, jen občas to proloží historické záběry z fronty. Oldřichu Daňkovi se mimořádně povedl scénář, rozhodně to není nuda - celá debata obou hlavních protagonistů má výbornou gradaci, která mě udržela u obrazovky od začátku až do konce. ()
„Udržovat při životě poznanou chybu je zločin a měl by být trestán.“ Scénář Oldřicha Daňka založený na skutečné epizodě ze života slavného bakteriologa, vynálezce penicilinu Alexandra Flemminga je jako vždy prošpikován bravurními dialogy a skvělými myšlenkami. Zajímavá je hlavně diskuze obou aktérů (Viktora Preise v roli Fleminga a Josefa Vinkláře v roli generála) o tom, kde je hranice mezi nadějí a falešnou iluzí. Preissova postava je velmi neodbytná, jakoby dotyčný odmítal vzít na vědomí známou pravdu, že „nadřízeným není radno odmlouvat, tím spíš jsou-li hlupáci.“ Vinklářův generál však hlupák rozhodně není a není myslím ani bláznem, ač se za něj sám v průběhu děje označuje. Každopádně Josef Vinklář tuhle postavu zahrál (jako vždy) s neuvěřitelnou grácií. Zaujme i Hášovo režijní zpracování, které umně využívá reálné dokumentární záběry z průběhu 1. světové války. Nejen dunící děla tak připomínají, že "Verdun není dostatečně daleko…" ()
,,Kapitáne, vy jste Skot že? Máte skotské jméno... Mám doma v Anglii skotského teriéra, je také tak neústupný.... '' ------- Uh.. Ty krabe! Na tohle jsem narazil úplnou náhodou! Fakt se divím, že soudruzi tenkrát mezi různými studiovými TV inscenacemi nechali natočit i toto. Snad to byl ten silný protiválečný podtext. Je obrovskou škodou, že herci mají vizáž osmdesátých let, tedy vlasy až na krk a nezbytné účesy na pěšinku. Jinak bych tomu neměl co vytknout ani co se týče snahy o dobové zpracování. Obsazení herců je doslova elitní a krom pidi role řidiče ambulance Vyskočila si celou hodinu vystačili jen tři herečtí velikáni jmen Vinklář, Preiss a Rösner. Strhující a skvělé. Víc nemám co dodat. Tohle je za 5 listů z toho tlustého fasciklu. * * * * * ()
Galerie (4)
Zajímavosti (1)
- Daňkova hra byla poprvé nastudována v pražském rozhlasovém studiu v roce 1967 se Zdeňkem Štěpánkem a Jiřím Adamírou. (Marthos)
Reklama