Tvůrci:
Paul ScheuringHudba:
Ramin DjawadiHrají:
Dominic Purcell, Wentworth Miller, Robert Knepper, Amaury Nolasco, Sarah Wayne Callies, William Fichtner, Wade Williams, Peter Stormare, Rockmond Dunbar (více)VOD (1)
Série(5) / Epizody(90)
Obsahy(1)
Proč Michael Scofield, mladý, vzdělaný, vysoce inteligentní a finančně zajištěný muž, přepadne banku? Proč při soudním jednání přistoupí na všechny podmínky a bez odvolání přijímá pětiletý trest ve vězení Fox River? Protože v tomto vězení čeká na popravu jeho bratr Lincoln Burrows. Michael věří v jeho nevinu a tak s dokonale promyšleným plánem útěku přichází, aby jej zachránil. Ve vězení se však věci nemají úplně tak, jak si představoval a tak musí krom všudypřítomnosti bachařů věnovat pozornost i zvídavému postoji některých spoluvězňů, kteří by rádi utekli též. Navíc se v nebezpečí ocitá i Lincolnova rodina, protože někdo vysoce postavený tahá za nitky a jeho poprava je pro něj velmi důležitá. (Isherwood)
(více)Videa (2)
Recenze (1 455)
První série byla NEUVĚŘITELNĚ napínavá, tak jako se to málokdy vidí a až do konce jsem byl napjatej. Jasnejch 5 *****. Druhou jsem nesledoval..nějak mě to prostě nechytlo. Na třetí koukám, ale už je to férový vyvařování z původního námětu. (Kterej mimochodem není až tak originální, přecejen dobrejch filmů o útěcích z vězení už taky bylo docela dost.) ()
Toto je mé hodnocení první řady. Zhruba 20 dílů bylo vynikajících (i když já se opravdu chytl až u pátého). Jenže... Pak se z velice zábavné a vysoce napínavé vězeňské šarády začalo stávat jakési polit-fiction (prezidentka???), což pro mě bylo velkým zklamáním. A začalo být hůř. Vydržel jsem ještě první díl druhé série a bez nejmenších výčitek to típl. Tvůrci měli obrovskou šanci udělat jeden naprosto výborný, nenatahovaný (!) seriál, ale nestalo se tak. Lze to pochopit: Kdo by zabíjel slepici, dokud nosí zlatá vejce? ()
Seriál začíná amatérským přepadením banky. Poté je banka obklíčena policii a Michael Scofield je zatčen a následně odsouzen na 5 let do státní věznice Fox River, kde na svoji popravu čeká Lincoln Burnows.... jeho bratr (odsouzený za zabití bratra viceprezidentky.). Takže je ve vězení, s čerstvým tetováním, vzděláním ve stavebnictví, technickým myšlením a především má informace. Ví o každém důležitém vězni. A nastupuje cestu vzájemných úsluh a zkoušek důvěry. S jediným cílem, dostat svého bratra, o jehož nevinně je přesvědčen, z vězení. Naplánoval každý krok, všechny eventuality „Všechny možnosti? Možná máš plány tady toho místa, ale něco ty plány neukazují ..... lidi.“ Ano, lidi jsou velká, nevyzpytatelná neznámá vždycky! A nejenom ti ve vězení i mimo něj se hraje vysoká hra. Napínavé, chytré, strhující. V rozhodování mezi 4-5* mně pomohl okouzlující kukuč a chlapecký úsměv Wentwortha Millera. Ten kluk by mě utáhnul na vařený nudli :-). ()
"V životě jsou jen tři jistoty. Smrt, daně a nástupy." Dostat se do vězení, protože z něj chci zase utéct, je poměrně velká frajeřina. Na můj vkus přitom všechno trvá dost dlouho, ale to je asi jediná výtka. Ve Fox Riveru se totiž steak, napětí i vězni dají krájet, co se může pokazit, to se taky pokazí a tak se musí pořád improvizovat. To je celkem fajn a bavilo mě to. Jenže na začátku 2. série mě to bavit přestalo a tak hodnotím jen tu první, která mi přinesla spoustu inspirace k zahájení poradenské činnosti pro případy, kdy se klientovi přestal líbil výhled na dvůr přes mříže. Jenže byznys mi nekvete, protože u nás stačí podplatit soudce a vyjít hlavním vchodem s hlavou vztyčenou a nárokem na odškodné. ()
Galerie (675)
Zajímavosti (119)
- Keď Michael Scofield (Wentworth Miller) čaká v rade na vodu, nalievač mu naleje na dno pohára, no v nasledujúcej scéne má pohár plný do polovice. (evolutionn)
- Několik hlavních postav je pojmenováno po prezidentech či politicích. Lincoln Burrows (Dominic Purcell) a Theodore "T-Bag" Bagwell (Robert Knepper) jsou pojmenováni po Abrahamu Lincolnovi a Theodoru Rooseveltovi. Michael Scofield (Wentworth Miller), Benjamin Miles "C-Note" Franklin (Rockmond Dunbar) a Alexander Mahone (William Fichtner) jsou pojmenováni po politicích Edwardu Scofieldovi, Benjaminu Franklinovi a Williamu Mahonemu. Paul Kellerman (Paul Adelstein) je pojmenován po Royi Kellermanovi, tajném agentovi, který řídil limuzínu Johna F. Kennedyho v době atentátu. (Kulmon)
- Robert Knepper postavu T-Baga stvárnil aj v seriáli Lovci väzňov (2011–2012), konkrétne v epizóde Poskok. (Real Tom Hardy)
1. série - 80% - Velmi umně vyrobená dramatická šablona se slabším rozjezdem a přílišnou schematičností zhruba poslední třetiny (věčné "Máme problém" je k zbláznění). Jinak se na ale na tenhle nervák dívá skoro až samo. Infarktové situace, velesympatické postavy na straně dobra a naopak nevypočitatelní záporáci na druhé straně barikády, to všechno v relativně uzavřeném prostředí plném nečekaných nástrah dává dohromady příjemnou a úchvatně napínavou jednohubku. 2. série - 90% - Všeho je víc, akce je na každém rohu a změna uzavřeného prostředí za širé pláně plné nástrah zcela převrátila vyprávěcí postup. Ale i když je každá situace za vlasy přitažená, ďábelský Mahone je prakticky všudypřítomný a všechno často závisí jenom na neskutečné dávce štěstí a Kellermanově nevyzpytatelnosti, já se neskutečně bavím. Taková dávka překvapujících situací a chvil, kdy jsem za hrdiny dýchal ale víceméně nešla překonat. O to víc, že ze scénáře je jasně patrné, že právě tady měla cesta obou bratrů skončit. Bohužel jsem ale netušil, jak se již zanedlouho celý seriál rozsype. 3. série - 50% - Co se muselo stát, stalo se. Velká část diváckého spektra odsoudila uvěřitelnost a zábavnost seriálu už u předchozí řady, já naopak vydržel a o to víc narazil v dalším pokračování. Z většiny dlouhodobých postav se staly loutky, na které unavení scénáristé věší poslední zbytky nápadů a nově příchozí charaktery jsou katastrofou. Nelogických rébusů kolem Whistlera je příliš mnoho, nikdo z party kolem Lechera nemá ani špetku charismatu a Sona jako taková je ve své všudypřítomné předrsnělosti zoufale stereotypní. Ani občasný dějový veletoč nic nevyřeší a hlavní linie se vždy poslušně vrátí do zaběhlých kolejí, aby vyvrcholila naprosto směšným a ubohým finálovým dílem. U dalšího pokračování jsem ale být chtěl, protože jsem doufal, že návrat k "otevřenému prostoru" může být pro seriál poslední injekcí. 4. série - 40% - Když srdcovky nevědí, kdy skončit, je to škoda. Když vás bývalé srdcovky svým dějem nutí na ně nadávat, tak už je to snad i tragédie. A přitom poslední kapitola nezačala vůbec špatně. Scénáristé těžko mohli udělat lepší krok než definitivně škrtnout všechno související se Sonou nebo Whistlerem a samotná zápletka ohledně Scylly se dlouho vyvíjela jako solidní nosný příběh. S odchodem jedné z důležitějších postav se ale všechno začalo horšit. Ostatní se proměnili v ostudně zjednodušené figurky s nebývale hloupými dialogy a zásadní zvrat se změnou strany klíčového charakteru pak všechno poslal nejníže, jak jsem si snad ani nedovedl představit. Raději nudu v Panamě než každodenní změny stran. Celý Prison Break se tak na samém konci změnil v trapné divadlo, během kterého nechci vidět ani ty charaktery, které jsem dříve obdivoval. A dodnes mě vytáčí, že největší frajer celého seriálu je ve finálním díle degradován na pouhé deus ex machina. Závěrečná desetiminutovka mohla přijít na konci druhé série a celý seriál mohl zůstat nesmrtelný. Takhle ho už nikdy nebudu chtít vidět. Bez úvodních pár dílů a definitivního finiše to mohlo s tehdy ještě finální sérií dopadnout daleko hůř. The Final Break - 60% - Logika byla dávno zapomenuta a spousta chyb je přítomna už tak nějak ze zvyku. A přesto nedokážu Final Break nějak zesměšňovat, protože celý seriál si zasloužil finále, které nebude diváka nutit k tomu, aby nenáviděl snad všechny hlavní postavy a přál si konec. Jakýkoli. Paradoxem pak je, že ačkoli spojení Michaela se Sárou stejně i po těch letech a nepřeberných zvratech pořád úžasně funguje, posledních pár minut regulérní závěrečné části bylo asi důstojnějším a nostalgičtějším rozloučením. A největší škoda je pak to, že se divák na konci pozastaví hlavně nad tím, jestli bylo po všech geniálních i překombinovaných plánech nutné všechno uzavřít právě takhle. Proto chápu rozhodnutí ještě jednou do téhle řeky vstoupit. 5. série - 50% - Ještě po prvním díle jsem byl až zázračně optimistický, užíval si nostalgickou atmosféru jednoho z prvních seriálů, který před více než dekádou dokonale trefil načasování a hlad po napětí na pokračování. Známé postavy se vrátily, nahodily se nové záhady a zdálo se, že ještě jeden nejposlednější Útěk napraví všechna zla, kterých se na nás scénáristé ve čtvrté sezóně dopustili. Nestalo se. Těch nesmyslných rozhodnutí, úsměvných dialogů, zbytečných postav (zpívající Ja), neodůvodněných návratů (Sucre) a v první řadě logických děr je tolik, že je až s podivem, jak občas seriál přece dokáže napnout. Herci si jakž takž uhrají svoje a jako obvykle jim bez zaváhání vládne Robert Knepper, ale nechci si ani představovat, jak museli po podepsání smluv na revival kroutit hlavami nad scénáři. Odejít středem se tak legendárnímu Prisonu opět nepodařilo, ale hlavního tvůrce Paula Scheuringa zapřísahám, ať už látku nechá spát. () (méně) (více)