8 žen

Sedm žen v jednom domě. Francouzky. Skvělé herečky. Osmou ženou je dočasně muž – muž s dýkou v zádech. Vražda!? Ano. Co teď? Telefon je odstřihnutý, cesta k civilizaci zavalena nánosy sněhu. Musela vraždit jedna z žen. Nebo to byla momentálně nepřítomná osmá žena? Až do posledního dechu napínavá detektivka s tím nejlepším možným hereckým ansáblem – to zní samo o sobě dost lákavě. Jediné, co by mohlo hrozit, je příliš divadelní aranžmá. Ano? Ne! Vytříbeným slovníkem pronášené věty osmkrát naruší muzikálový výstup a nespočetněkrát na podobný žánr atypický druh humoru. Jenže na jaký žánr vlastně? Muzikální černou retrokomedii? S největší pravděpodobností. 80% Zajímavé komentáře: Oskar, Tyler, Cimr (14.01.2006)

Osem žien. Jeden mŕtvy muž. Osem podozrivých. 8 femmes ani zďaleka nie je typ filmu, aký bežne pozerávam, napriek tomu som si tento film s luxusnou hereckou zostavou a veľmi kvalitnou atmosférou skutočne užil. Stručne a jasne, veľmi sa mi to páčilo. Znamenitá spletitá zápletka, okrem iného aj hneď niekoľko výborných zvratov, krásna pestrofarebná vizuálna stránka, podarené muzikálové čísla... Priznám sa, že som mal chuť dať aj nejakých tých šesť hviezdičiek... (27.05.2007)

Vražedná kombinace (ne)umělce Ozona, divadelnosti a mnou nevyhledávaných, do sebe namixovaných žánrů krimi/muzikál mi před projekcí způsobila záchvat anxiety. Jenže to obsazení! Deneuve s Huppert jsou sázkou na jistotu a sledovat jejich um byla radost, Ledoyen se svými kostýmy nejlépe přizpůsobila barevné atmosféře snímku a hlavní perlou celé estrády se zcela nepochybně stala Louise v úchvatném provedení Béartové. Problém ovšem nastal s muzikálovými čísly, není horšího tanečníka než já, ovšem Deneuvové "šlapání zelí" se mi zdatně vyrovná, z Richardové vynucené homosexuální zpovědi (Ozóne, ty si nedáš pokoj!) mi bylo vyloženě šoufl, ostatní čísla byla velmi průměrná, do nadprůměru vystoupala jen živočišná Emmanuelle, jen její číslo mělo šmrnc. Co se týká scénáře, tak ten považuji za průměrný, tohle "christieovské" odhalování důkazů mi ani na papíře nic moc neříká a ve filmu to působilo strašně nahodile. Když se to hodilo, přišla některá z holek s "šokujícím odhalením" a indicií, bylo toho moc a mě to pak příliš nebaví. Závěrečnou pointu jsem neočekával, ale tušil jsem postavu, která ji bude mít na svědomí (nemohl to být nikdo jiný než ta nejméně výrazná). Jen nevím, jestli mě potěšila nebo naštvala. Vlastně mě asi ani příliš nezajímala a to je špatně. A i po tomto snímku si stojím za svým, že divadlo se na filmové plátno nehodí. Vidět holky na prkně, byl bych nadšenej, tahle...no průměr. Ale ještě se na to podívám. A s Tebou Ozone, se definitivně rozcházím. Nesedíme si. (18.04.2014)

Tak trošku jako 12 rozzlobených mužů, jen v ženském podání a nemůžu, než být velmi spokojený. Scénaristické obraty někdy opravdu hodné vyznamenání, skvělé herecké osmero a brilantní hříčka slovních výměn a vzájemného ovlivňování. Chvílema jsem fakt ani nevěřil, co všechno se tam děje, protože to, co slyšíte v jedné minutě, je v té drůhe vyvráceno, nebo zpochybněno jinou postavou a to velmi rázně. Ženy jsou prostě intrikářky a na tomto faktu scénarista/režisér postavil velmi strhující podívanou. PS: Po tom všem, co se tam odehrávalo, jsem v závěru snad i čekal, že jsou všechny lesby :-) (25.10.2013)

Skvělý film, v němž se sešla skupina vynikajících hereček tří generací. Komické a dramatické se skvěle pojí s hudebními vložkami, které jsou jedna lepší než druhá. Osobně se mi nevíc líbila píseň Toi jamais, kterou zpívala Catherine Deneuve. Ta také hrála jedinečným způsobem, ostatně jako všechny zúčastněné. O kousek je převyšovala pouze Isabelle Huppert, jejíž výkon byla dle mého oscarová záležitost. (06.04.2005)