Haze

Nie je ľahké byť Cukamotových hrdinom. Hlavne ak tým hrdinom je sám Cukamoto. Haze je príbeh manželstva.. ktoré predstavuje " asi" emočné bludisko. Výrazná subjektivizácia konotácií nám síce môže poslúžiť k vlastnej interpretácií diela, ale na konci( kedy sa dostávame do realistickejšej roviny) sa to akosi významovo rozpadá. Je bludisko metaforou na vnútorný svet, ktorý je stiesnený a utláčaný práve vzťahom? Sú končatiny milenci, ktorých zničila nenávisť Cukamotovho bludiska? Je bodnutá žena v kuchyni dôsledok jeho vnútornej nenávisti? Sú spomienky pre vzťah dvojice relevantné? Je to hra s divákom a s formou. To ide Cukamotovi najlepšie. Ale aj tak to nie je vyslovene film z ktorého by som padal na zadok. Nie že by väčšina jeho filmov taká bola. Len osvedčené prvky vzbudzujúce nepríjemné pocity, sú pre mňa už akosi nezaujímavé. Tetsuo a Snake of June neprekonaný. (12.11.2017)

No není to nejhorší. Mezi sklepní dramata vežněných nebožáků patří určitě Haze k těm lepším kouskům. Vyzdvyhuje jej jeho nápaditost. Bohužel právě zpracování je zároven i to co jej pohřbívá. Japonci točí divné veci a Tsakumoto je mistrem v tomto oboru (= Tetsuo, co dodat ...). Ale tohle bylo zase až přepálené. Navíc velmi nedávno jsme videl jiný kraťas s podobnou tématikou = Fair Haired Child z miniserie Masters of Horror a Haze za timhle dost pokulhává. (02.08.2008)

Haze a Tetsuo.¬         Kdyby zůstal pan Šin'ja Cukamoto u herectví a odskočil si natočiti Tetsua, byl by v mých očích pan Někdo. Tetsuo je ne pouze provokativní, ne pouze drsný a hrubý a krutý: je to svérázný a svébytný snímek bez umělé psychologie a téže filosofie, hovořící sám o sobě a svou řečí k divákovi, kterému, při jeho patřičném naladění a soustředěnosti, má co dáti — byť pro jeho nahodilé, prvoplánové a méněduché zpracování nelze hovořiti o výjimečně kvalitním počinu.¬                 Ne tak Haze; to už je pouhé blábolení někoho bez soudnosti, někoho, kdo chce oslniti za každou cenu, takyumělecké a takyintelektuálské chcanky pro různé pošahance vyžívající se v úchylkách nebo pro "hluboké" týpky, které bych rád poslal se sbíječkou na rok do dolů, aby viděli život také z jiné strany; zplod s právem na jestvuňk stejným jako deseti miliard kobylek požírajících poslední zbytky úrody. Dávám bez lítosti palec dolů pro tento výměšek, jehož odstraněním vznikne škoda jako při umytí pochcaného záchodu lyzolem.¬                 To je vlastně všechno. Víc jsem, jak s překvapením zjišťuju, říci nechtěl. (15.12.2017)

Vždy mi je ľúto, keď svojím sposob geniálny film posielam do pod/priemeru, ale nemám chuť sa pretvárovať, že ma to bavilo. Polovicu som len tŕpel a sledoval, kedy to skončí, dalšiu som s otvorenými ústami. Dakedy ani nechápem, jak je to možné, že z Japonci s fakt nepríjemného filmu zrobia romantickú romancu..a ten záver? Dosť slabý na taký film.(2,5*)EDIT:25.2.2015 70% (15.10.2013)

Ak trpíte klaustrofóbiou, vyhnite sa tomuto filmu oblúkom. Praktický celý "príbeh" /našťastie ide o krátkometrážny film/ sa totiž odohráva v akejsi temnej šachte, plnej desivých zvukov a výjavov, ktoré môžu byť skutočnosťou, ale rovnako tak halucináciou protagonistu. Temný, bezvýchodiskový feeling spolu s premisou človeku nemôže nepripomenúť Kocku, hoci Tsukamoto predsa len ide na "vec" trochu inak, minimalisticky - a v konečnom dôsledku introspektívnejšie. Záver filmu je prekvapivý, ale nemožno ho nazvať čistokrvnou pointou, pretože namiesto vysvetlenia iba rozširuje možnosti interpretácie. Výber je na divákovi. Vizuálna stránka a nadupaná, hoci striedmo použitá hudba umocňuje zážitok z tejto exkurzie v pekle takmer na úroveň "tripu". P.S. Pre znásobenie zážitku odporúčam pozerať v hlbokej noci, v hodne tesnom spacáku a so slúchadlami. (13.02.2007)