Angel-A

Ako milovník čiernobieleho vizuálna, mesta Paríž, ženských s kurevsky dlhými nohami, voyer, fetišista a freudista, som si minimálne do polovice užíval. Ale celá tá androgýnna skladačka sa napokon nespojila, ale dočista rozpadla. Niežeby sa Bessonovi nerozpadávali aj iné filmy, ale pri takomto prostučkom konceptíku to prekvapuje. (21.01.2007)

Krásný a po výtvarné stránce dokonalý snímek, který jakoby mne vrátil do doby, kdy jsem poprvé shlédla Amélii z Montmartu a potěšil mě stejně jako kdysi ona (a není to jen tím, že si zde zahrál Améliovský Jamel Debbouze). Je to tím, že ač už je to pátý den po shlédnutí, stále na něj nedokážu přestat myslet a jen pouhá vzpomínka na něj mi ihned zvedne náladu. Zase jsem našla jednu svou srdcovku. (11.03.2007)

Obsahový i obrazový stereotyp. Stokrát viděný námět nepřináší vůbec nic nového a veškerá hypotetická síla dialogů zaniká v jejich nesnesitelné ukřičenosti. Jamel Debbouze byl sice skvělý v Amélii i ve druhém Asterixovi, ale už by nikdy, opravdu nikdy neměl dostávat vážné role, protože je prostě k smíchu. Navíc scénář mu příliš nepomáhá, protože jeho postava se přestane chovat jako odpudivý debil asi až deset minut po "proměně". A nevím, jestli závěr měl být dojemný nebo působivý, ale působil přesně opačně a já marně vzpomínám, kdy naposled jsem se u filmu cítil takhle trapně. Druhá hvězda za příjemný vizuál a Bessonův smysl pro detail. (09.11.2006)

Dlouho jsem uvažovala, proč to Besson natočil černobíle. A navíc ještě perfekcionalisticky, neboť ve filmu je skutečně pár velmi povedených záběrů, které zákonitě musí nadchnout (hold kameramanovi). Snad měl snahu ukázal krásu Paříže trochu jinak, snad, já nevím... Jistě děj je ohraný, ale má lehkost a vtip, který z něj nedělá dojičku na slzy a-lá Město andělů, tedy pominu-li ten příšerný konec. A herecké duo, nesourodé proporcemi i myšlením, není také špatné. Přesto mi v Angel-A "něco" chybí, cítím v něm tísnivou prázdnotu, absenci čehosi víc... (15.01.2007)

Zvláštní mix již několikrát viděných motivů v přesto originálním a podmanivém podání. Angel A je příjemnou až hřejivou výpovědí o tom, jaké by to bylo mít vlastního anděla. Rozhodně to není bezchybné a zaručeně to nesedne každému. Nicméně i přes svoje chyby (například přestřelené finále) je Angel A emočně silnou záležitostí která dokáže na diváka zapůsobit. (11.03.2012)