Angel-A

Na Angel-A jsem šel s vědomím, že to pár lidí označuje za sračku. A něco málo přes hodinu jsem to nechápal. Protože ačkoliv to není nějak originální film, svoji roli romantické komedie plní velmi dobře. Ale pak přišlo těch posledních asi 15 minut, které jsou k prasknutí přeplněny patosem a sentimentem, a srazily můj dojem z filmu někam k 55 % (06.07.2006)

nemůžu se z toho stále vzpamatovat a pochopit, co jsem vlastně viděl. Mělo to slušný rozjezd se stylovou kamerou a výpravou i námět byl zajímavý a vtipný, ale v co se to v půlce proměnilo je hrůza - prachsprostá romance pro mamče, ve stylu růžové knihovny. Ke konci mě to už šíleně uráželo a smál jsem se na nevhodných místech a tak dávám jen dvě hvězdičky, i když začátek byl téměř čtyřhvězdičkový. Tohle se prostě nedělá, pane Bessone! ... asi už po Pátém elementu trochu senilníte a dementníte ;-). [ PŘÍBĚH: 1 /// NÁLADA: 2 /// ART: 0 /// STYL: 2 /// CASTING: 2 (3*MAX) ] (22.10.2012)

Nebe nad Paříží vyplivlo okřídlenou modelku, co si musí na holení nohou brát dovolenou. Zadání je jasné, odvést ze scestí arabského podvodníčka, jenž je uvnitř bílá šlapka.. Životní moudra se poztrácela v překřikování jak na tureckém trhu, komediálních vložkách a falešné ctnosti. Kdyby se André na konci probudil na břehu po úvodním skoku z mostu, dávalo by vše mnohem větší smysl. I pro něj.. Kamera Thierry Arbogasta s tisíci odstíny černé i bílé je vlastně jediný důvod, že mou paměť ihned po Angel-A nenavštívil Viktor Čistič.. (12.01.2016)

Vizuálně, světelně, kompozičně si snad nedokážu představit nic vymazlenějšího! To, co předvádí chlápek za kamerou, jsou prostě kouzla. To je magie, technická mystika, opulentní pastva pro oči a světelné vyvrcholení. Příběh se nese v příjemném duchu typických „pařížských absurdit“. Besson si hraje s divákem, houpe a přátelsky lakuje… A až někam do dvou třetin filmu se mi úplně „otvíral poklop“ na temeni hlavy, jakýže to sleduju krásný, vtipný a promakaný film. Pak přišla scéna s popelníkem, kdy jsem nabyl pocitu, že autoři zařadili další rychlostí stupeň a TEĎ! TEĎ se všechno rozjede na plnej céres a já budu mít další „nejoblíbenější“ film. Inu, přeřadit chtěli… ale asi se zadřela převodovka. A od té doby už to jen škytalo a děj se začal hlemejždit k podivnému a hloupě doslovnému konci. Škoda přeškoda! Takhle to zvrtat, Bessone! I tak si ale AngelA nezaslouží nic menšího než čtyři z pěti. (05.09.2009)

Snad je to tím, že miluju Paříž a blondýnky, snad tím, že nesnáším francouzské filmy a tenhleten mezi nimi působí jako zjevení. Zjevení anděla. Pane Bessone, vy lišáku jeden mazanej, vy prostě víte, kdy sednout na nejvyšší stoličku! Tohle je něco, jako když posloucháte půl roku v kuse rádio Čas a pak vás najednou někdo z ničeho nic strčí do letadla směr Londýn a tam vás posadí do první řady Royal Albert Hall na koncert Královského filharmonického orchestru. Film, který zahřeje na duši. A to jak přenádhernými pařížskými scenériemi (v černobílé jim to obzvláště sluší), tak neuvěřitelně dlouhými nohami Rie Rasmussen (v černobílé jim to obzvláště sluší). Ta pro mě ostatně byla snad největším překvapením celého filmu - kompletní herečka. Navíc s Jamelem Debbouzem vytvořila hodně zajímavou a peprnou dvojičku. Nevěřte číslům, i hodnocení ČSFD, IMDb a Cinemy se může mýlit. Čtyři a půl. [srpen 2006] (09.08.2006)