Hory mají oči

Vizuálně vytříbený film, plný tísnivé atmosféry a krutého jednání. Je mi sympatické, jak jsou tvůrci k postavám nevybíraví (a zaslouží se zmínit i dobré obsazení), nicméně mi v The Hills Have Eyes vadí některé logické díry a především mě drtí heroický konec, který je jak vystřižený z válečného filmu (což je částečná zásluha divného soundtrack). Z poslední doby jde však rozhodně o jeden z těch lepších hororů – 3 a ½* (12.04.2006)

Pokud máte nějaké morbidní sklony a baví vás sledovat hekající zmutované horníky, kteří znásilňují mladou dívku, tak (ne)chápu, že se Vám Hills have eyes líbí. Ovšem mně připadá, že takové horory můžou vymýšlet jen lidé, kteří to v hlavě nemají úplně v pořádku.. Na takové věci zkrátka nemám žaludek.. (02.03.2011)

Necenzurovaná verze je brutál jako prase. Hory mají oči jsou mým prvním setkáním s opěvovaným francouzem Alexandrem Ajou a to setkáním velice příjemným. Tedy příjemným v jistém smyslu slova. Násilí je na každém kroku a krví se rozhodně nešetří, dokonce by se dalo říci, že se s krví plýtvá. Aja se s ničím nepáral a natočil jeden z nejnásilnějších a nejkrvavějších hororů poslední doby. Prostředí pouště překvapivě není až tak pusté, jak by většina očekávala. Ne, za každým rohem, za každým kamenem či keříkem číhá nebezpečí a divákovi tuhne krev v žilách se stejnou grácií, s jakou tuhnou postavy na obrazovce. Samozřejmě nechybějí odlehčující, někdy až parodující scény (americká vlajka, americká hymna...). Na Emilii /Claire/ de Ravin se kouká nádherně, hlavně když si odloží a vystavuje se slunečním paprskům. Těším se na další Alexandrův film, neboť mě jeho počin opravdu potěšil. (24.10.2006)

Úvod je podobně stylový jako ten ze Snyderova Úsvitu mrtvých a slibuje velkou porci zábavy. Avšak tlející maso na pochodu je mnohem lákavější látkou k z-remake-ování, než-li zmutovaná banda horníků. I onen podtext, kterým se oháněl originál už v dnešní době ztratil na aktuálnosti. Proto se po chvíli z THHE stává zbytečný hororový přírůstek, kde mnoho záběrů na hory atmosféru spíše potápí. (15.05.2011)

Francúzska brutalitka Haunte Tension (2003) ma pekne navnadila na ďalší tentoraz americký projekt mladučkého režiséra Alexandra Aja a zároveň som bol zvedavý ako dopadne po zásahu cenzúry a v dnešnej vlne remakov. Úvodná scénka určite zaujme a v maličkej miere dá tušiť čo nás asi čaká. A potom dlho dlho nič. Polovicu filmu sa nič nedeje (rozumej žiadny poriadny masaker). Ale zoznámenie s početnou rodinou, ktorá sa vydá naprieč púšťou karavanom, musí byť. Návšteva benzínky, odporučenie od pumpára na skvelú skratku, havária karavanu, hľadanie pomoci, ... to všetko zaberá polovicu filmu. Proste nič nové pod slnkom. Žiadny nápad, všetko je nemastné neslané. Herci niesú nijak oslňujúci, dialógy sú len tak aby sa nepovedalo a tak si povzdychnem za Ajovým Haunte Tension, kde to po prvých desiatich minutách bolo pekne husté. Našťastie potom nasleduje konečne prepad karavanu párom šialencov za zvukov drsného techna (hardcoru) a väčšina rodinky, ktorú tvorily mama, otec, syn, dve dcéry, jedna s manželom a dieťatom + dvaja vlčiaci, je v ťahu. Mutanti sú proste náležite drsný a rázny. To čo nasleduje potom je v rámci žánru slušným oživením a originálnym riešením. Vyriaďovanie účtov je husté, krompáče, sekery a iné exkluzívne zbrane zapríčiňujúce efektné úmrtia lietajú vzduchom, zásahy sú rázne, krvy je požehnane (zásah cenzorov nieje badateľný) a ego postáv hneď len tak sála z filmu. No, klasiku som nevidel, ale pochybujem že je lepšia. (20.05.2006)