Let číslo 93

Je pravda, že film se sleduje, jako by to byl dokument. Tvůrci měli skvělí nápad neobsadit žádného známého herce což budilo představu, že postavy ve filmu byli opravdoví lidé co letem číslo 93 letěli. Filmů, co vtáhnou přímo do pocitů postav hudbou je málo, a právě tady se to povedlo. Když letadla ve filmu narážela do Obchodního Centra, tak jsem cítil úzkost a hrůzu, co lidé ten den prožívali a závěr, je hodně emotivní a jsem velice rád, že jsem tak silný film viděl... (25.10.2006)

Když jsem se podíval na hodnocení a komentáře svých oblíbených uživatelů, činily na mě dojem účasrníků 18. sjezdu KSSS, kteří vzdávají hold Stalinovi. Let číslo 93 má pověst špičkového snímku a poměrně často se setkávám s komentáři, kde je snímek považován za jakýsi vzor, kterým je poměřována (ne)dokonalost jiných snímků. Minimálně se můžete setkat s tvrzením, že se jedná o dosavadní absolutní vrchol Greengrassovy tvorby, na který mohou ostatní kousky z jeho dílny hledět jen z velké vzdálenosti. Mám obavu, že pětihvězdičkovou nadílku tady dostávají historické události, nikoliv jejich umělecká reflexe. Když se v televizi objevily záběry hořících dvojčat, znamenalo to šok pro celý svět a hovořilo se o 3. světové válce. Události úplně vybočovaly z rámce známého světa. Představa, že někdo unese letadlo plné cestujících a úmyslně s ním v sebevražedné misi narazí do mrakodrapu, se všem zdála šílená. A šílená byla i situace a pocity cestujících posledního letadla, jehož pasažéři už věděli své. Reálný život přinesl dramatičtější situaci, než by vymyslel ten nejpošahanější scénárista akčních filmů. Greengrass zvolil metodu dokumentární rekonstrukce, jenže tradiční znaky jeho tvorby, především ruční kamera a chaotický střih, tady narazily na meze svých možností. V klíčových momentech sklouzávají do naprosto nepřehledné změti těl, trhavých pohybů a výkřiků, o jednotlivých postavách se dovíte minimum, film se vlastně jen veze na známých událostech, aniž by dokázal náležitě využít obrovský dramatický potenciál, který se přímo nabízí. Podceňovaná Zelená zóna si v mých očích stojí z filmového hlediska výrazně výš. Záběry z navigačních stanovišť jsou sice opodstatněné, ale ne v takovém měřítku a s tím obsahem, který nám Greengrass podává. Je to tak na tři a půl hvězdičky a tentokrát se oproti svým zvyklostem přikloním k vyššímu hodnocení jenom z piety k obětem tragédie. Celkový dojem: 70 %. (31.10.2013)

Hraný dokument, nevnímáme-li tu slovo hraný jako předstíraný a dokument jako suchopárný shluk dat. Let chápu jako rekonstrukci, jako poselství. Když jsem tehdy viděla padat dvojčata, myslela jsem na lidi v nich, Greengrass na lidi myslel taky, i když nám neukázal, jak před odletem snídají s rodinkou a poplácávají se při odchodu po zádech. Naopak ona anonymita poskytla větší autentičnost a dopad, nekompromisní úder do srdcí a myslí bez laciného vydírání, v čemž shledávám největší hodnotu filmu. Tohle těžko něco překoná. (01.10.2006)

Let číslo 93 nic nekonstatuje, nic neřeší, nehledá odpovědi, nic neidealizuje, neglorifikuje, neheroizuje, prostě jenom zaznamenává, jak to tehdy s největší pravděpodobností vypadalo. Ve filmu sice je krev a sprostá slova, ale jeho největší síla tkví v precizně stupňovaném tlaku na diváka. Žádný horor vás nepřeválcuje stejně jako Greengrassův masterpiece. 95% Zajímavé komentáře: Le_Chuck, Nick Tow, kitano, Merggie, Cimr, DAF1, Potrublo (26.08.2006)

Jsem seznámen s tím, kterak vypadá oficiální verze pravdy a viděl jsem příliš mnoho analýz na téma, že tohle se na palubě letu číslo 93 rozhodně stát nemohlo. Takže já bych si určitě větší napětí prožil, kdyby si tento snímek nehrál na dokumentární zobrazení historické události a odvážně by vydával sám sebe za fikci. Takhle jsem viděl průměrné drama s předem daným koncem sázejícím na to, že tisíckrát opakovaná lež se nakonec stejně stane pravdou. Hodnocení tohoto snímku budiž důkazem toho, že se záměr vydařil. (05.02.2014)