Režie:
Jiřina Pokorná-MakoszováScénář:
Jarmila TurnovskáKamera:
František NěmecHudba:
Ladislav ŠtaidlHrají:
Petr Nárožný, Laďka Kozderková, Ondřej Havelka, Dagmar Havlová, Josef Větrovec, Josef Bláha, Josef Abrhám, Jana Paulová, Naďa Konvalinková, Markéta Fišerová, Vladimír SalačObsahy(1)
„Tu si neber, to není ta pravá,“ radí kouzelný zvoneček princi Marianovi, když si donucen otcem a tetou Aurelií přivede domů na námluvy první princeznu. Ta druhá dopadne úplně stejně. Nakonec si ale princ přece jen tu pravou královnu svého srdce najde a není ani tak daleko. Madlenka, jeho kamarádka z dětství, není sice ani vznešená, ani bohatá, ale je hodná, pracovitá a hlavně už dávno ho má ráda. A princ si konečně uvědomí, že i on tu prostořekou kamarádku miluje... Veselou pohádku se zpívajícím zvonečkem natočila režisérka Jiřina Pokorná-Makoszová s Dagmar Veškrnovou a Ondřejem Havelkou v hlavních rolích. Tetu Aurelii ztvárnila Laďka Kozderková. (Česká televize)
(více)Recenze (48)
Ono je to sympatické, některé fórky povedené, princezny, jejich otcové, a dokonce i Havelka se snaží o jistý nadhled (kde už Nárožný s Kozderkovou mírně přehrávají), ale co naplat, když se mi tady Dáša Veškrnová jako holka s velkým srdcem a láskou nepozdává (dokonce mne kolikrát napadlo, zda jen nechtěla zištně rychle zbohatnout a stát se slavnou, ale to by přece zvoneček odhalil, že jo? - navíc ta paralela s jejím přáním stát se královnou a s jejím skutečným životním směřováním, ta to prostě mimo plán ruší), a příběh je vyprávěn hodně rozvláčně - třeba jen prvních deset minut klábosí král se švagrovou, a není to ani vtipné, ani informativní, jen se vyplňuje stopáž. A samotné návštěvy princezen, jejich nucený příjezd na zámek (přece si nebude zvoneček vozit s sebou, to by byla velká práce), také nějaké příběhové terno nedávají. Ale celkově je to sympatické, chvílemi skutečně vtipné. ()
Kouzlo dřívějších tzv. Hodinových pohádek bylo v tom, že i přes minimální výpravu a rozpočtově skromné pojetí, dokázala spousta z nich přinést divákovi tu pravou atmosféru a věrohodnost příběhu tak, jak to známe od pana Erbena, paní Němcové apod. . I tato Hodinovka mě dokázala díky výborným hereckým výkonům upoutat, pobavit i dojmout. Navíc krásný nápad v podobě zvonečku, který příjemným popěvkem (autor písně Ladislav Štaidl) na princezny vždy "práskne", jestli je ta pravá pro legračního, avšak kvalitně zahraného prince v podání Ondry Havelky. ()
Průměrná televizní pohádka z 80. let s otřesnými interiéry za pár korun. Zřejmě pan režisér má rád bláto, protože všechno je do hněda, a to se mi fakt nelíbilo. Začne to tak, že ušišlaný Petr Nárožný v roli krále se rozhodne oženit svého syna. Bohužel žádná z princezen není vhodná. Jedna je líná, furt by jen spala, další zase jen na peníze.... Nakonec se tou pravou stane obyčejná holka. Princ sice to sám ví, ale i tak mu musí poradit k výběru zvoneček. To byla asi taková největší zajímavost v pohádce, ačkoliv jeho zpívání strašně skřípalo do uší. A pak samotný princ? Jako Havelka? Ne, to fakt ne. Ten se hodí do pohádek na obyčejný chasníky, ale ne na prince. [871. hodnocení, 37. komentář, 62%] ()
Dětskýma očima zdařilá pohádka. Moje děti ji mohou vidět vícekrát a pořád je baví. Jinak samozřejmě pohádka s klasickým dějem o hloupých, či neschopných princeznách a chytré chudé dívce. Ale výkon Petra Nárožného pohádku staví na vyšší level. Nárožný a jeho humor je kořením celé pohádky. Když se po létech dívám, myslím, že Laďka Kozderková nám trochu chybí... ()
Banální vyprávěnka o tom, jak ta pravá nevěsta pro prince není z rodu bohatých princezen, ale hubatá holka z podzámčí. Ten, kdo odhalí pravou podstatu každého je zvoneček, který mají pověšený na zámku nad dveřmi a Bůh ví, jak mu současný král ucpal srdce (zvon nemá pusu, tak se asi ucpává srdce, i když to zní divně), že se za něj, dnes již zesnulá, královna provdala. A právě kvůli tomu strašně chytrému zvonečku si tu pohádku pamatuji z doby, kdy jsem ještě byla malá a věřila jsem, že zvony můžou mluvit. ()
Galerie (2)
Photo © Česká televize
Reklama