Obsluhoval jsem anglického krále

Po druhé projekci zvyšuji hodnocení, protože se mi to více rozleželo a musím uznat, že se to povedlo. Každá scéna je propracovaná do nejmenšího detailu, stejně jako většina charakterů, které podtrhávají skvělý herci. Samotný příběh je možná banální, ale v tom je právě jeho kouzlo. Ivan Barnev se skvěle vžil do role a předvádí skvělý výkon. (30.08.2009)

Já vím, nejsou to "Ostře sledované vlaky" ani "Postřižiny", ale já mám Menzelovu poetiku, ze které láska k filmu přímo srší, prostě ráda. Jeho nejnovější snímek má několik opravdu kouzelných a nezapomenutelných momentů - výstižnější by spíš bylo říct, že je z takových momentů poskládán, děj tu vůbec není podstatný. Hlavní je TEN feeling. A Barnev je coby Jan Dítě odzbrojující, i když kolikrát zavrženíhodný, hrdina. (01.02.2007)

Chápu, že kniha, potažmo film chtěl nějakým způsobem „nastavovat zrcadlo“, když už použiji oblíbené hlášky z jiného Menzelova díla, složitým českým dějinám. Ale ono všechno působí tak odtažitě, že mě mnohdy napadlo, ve kteréže krajině tohle vlastně vzniklo. Pominu diskutabilní pohled na nakládání se sudetskými Němci, neboť mi – na rozdíl od pana režiséra – přijde zavádějící prezentovat černobíle jednoznačné stanovisko, a pár jedovatých slin raději vyplýtvám na herecké obsazení. Ať byl původní herecký výkon Ivana Barneva jakýkoliv, český dabing jej zprznil nehorázně. Z pusy, otvírané jako kdyby si nechtěl spálit patro horkým bramborem, vydává zcela neodpovídající slova a svou polohou neškodného blbečka se zcela míjí s vážně „naladěným“ Oldřichem Kaiserem, jenž by snad měl připomínat Dítěteho starší verzi. Ani trochu. Dojmu cizosti napomáhá rovněž množství německých a do češtiny netitulkovaných vět, jimž bych tak jako tak dal přednost před lámanou poněmčenou češtinou Julie Jentsch. Kvůli titulnímu hereckému páru a kvůli režii, která není chladná pouze při „slintání“ nad pěknými děvčaty a stoly prohýbajícími se pod nánosy jídla, mi bylo lhostejné, kam příběh směřuje a co se nám lopotně snaží sdělit. Jiným iritujícím faktorem Krále jsou špatné a přesto nadužívané digitální triky. Působí velmi rušivě. Stejně tak nesmyslný „retro“ prolog, připomínající němé grotesky a přitom obsahující mnohem méně prvků němé grotesky než následující minuty, kde již vůbec nejsou žádoucí. Spílat tvůrcům za reklamu na pivo (jakkoliv oblíbeného to moku Hrabala), táhnoucí se jako nit celým filmem, už nemám sílu. Zdlouhavý, nezajímavý, povrchní, ukrutně nedramatický, od podstatných motivů osekaný; takový je (asi na delší dobu poslední) zfilmovaný Hrabal. 30% Zajímavé komentáře: Tsunami_X, kiddo, Nathalie, Radek99, Cervenak, Bluntman, Davson, liborek_, Aiax, numi (18.10.2008)

Poprvé a doufám, že naposledy se J.Menzel s B.Hrabalem minul. Naprostý průšvih. Pokud jsem si při četbě skvělé předlohy myslel, že je nefilmovatelná, ale že pan Menzel z ní udělá opět úžasný film, jelikož o předchozích filmech podle Hrabala jsem si také myslel, že dost dobře natočit nejdou, pak je zklamání nesmírné. Na čtyřikrát se mi podařilo, spíše ze zvědavosti a s notnou dávkou masochismu, film zhlédnout. Hvězdy jsou za snahu a nelehké natáčení, zejména ono nedůstojné se tahání o předlohu s panem Kachyňou. Nu, možná že by tehdy K.Kachyňa látku uchopil s větším citem i vervou. Koneckonců pro natočení erotikou jiskřícího příběhu by měl daleko lepší předpoklady (28.05.2011)

Jiří Menzel jezdil tak dlouho ostře sledovaným vlakem až se mu jeho talent začal dírou v kapse u kalhot vytrácet. Když poté zastavil ve stanici Hrabalova, napadlo ho, že Obsluhoval jsem anglického krále by mohl být dobrý film. Na stejném nástupišti ho napadlo natočit i ostatní snímky, které našli předlohu v Hrabalově díle. Rychle začal psát scénář, ale už se mu vytratilo příliš talentu, aby to byl skvělý kousek. Poté cestou do studia další trošku ze svého talentu a tak natočil snímek pochybné kvality, který je v půlce cesty ke kvalitě předchozích snímků. Je těžké popsat co je na něm přesně špatně, ale možná by stačilo skoro všechno. Oldřich Kaiser je dobrý herec a ve filmu mě příjemně překvapil. Na druhou stranu nemusím filmy, které jsou vyprávěné, a u kterých známe plus mínus konec. Hned se vytrácí překvapení nad závěrem a snímek nemá potřebný náboj. Sledování "epizod"o to,m kam zavedla chuť po penězích číšníka jménem Dítě je plné zvláštního pocitu. Chvílemi jsou scény poetické a krásné jako by je sám Hrabal natočil, ale jiné jsou vrcholem obyčejnosti a nudnosti. Pro mě bylo nejdůležitější si uvědomit, že Dítě vlastně není vůbec kladný hrdina a dá se říci slovy, majitele Hotelu Paříž, že je "špatným Čechem". Dítě svým stárnutím nejen, že mění své životní cíle, ale také se mění jeho povaha, která přechází ze sobectví a hamužnictví k obyčejnému stáří plné radosti z maličkostí a konce všech jeho tužeb okolo peněz. Dítě je povětšinou snímku přesto všechno trochu nepříjemnou postavou, která se tváří maximálně nevinně, ale opak je pravdou. Přes výborného Kaisera se dá říct, že OAK je průměrný český film, který zapadne a ztratí se stejně rychle jako pan Menzel zase nastoupí na svůj vlak a odjede do dalšího nádraží. (21.09.2007)