Apocalypto

Mel Gibson definitivně opustil mainstream a po odvážném našlápnutí svým náboženským opusem si sebejistě kráčí vlastní cestou filmových cest, nerespektujíce kritiku, diváka ani dolarové výdaje/příjmy. Jenže zatímco posledních pár hodin Ježíše Krista se umělo dotknout (byť jakýmkoliv způsobem) každého diváka bez rozdílu jakéhokoliv náboženského či společenského cítění, se sklonkem mayské civilizace je to trochu těžší. Prostinký příběh o cestě do pekla a zpět je postaven na pouhopouhém divákově vjemu audiovizuálních orgií, bez hlubší zpětné citové vazby. Pro to, aby šlo naplno vnímat hodinové (!) sprintování pralesem, musel by se Gibson v počáteční expozici více věnovat vztahům mezi postavami a ne jenom bezmyšlenkovitě vtipkovat o nepotenci jednoho z hrdinů. Taktéž forma s přibývajícími minutami ztratí dech. Sázka na digitální kameru nevyšla (na klasickém materiálu by se celek vyjímal mnohem lépe a filmověji) a Hornerova hudba je ke konci lehce monotónní. Přesto se nedá hovořit o nudě ani v nejmenším a jenom s povděkem kvitovat Gibsonovu snahu o to, aby se v Hollywoodu vyprávělo i trochu jinak. (06.03.2007)

Kdo chce psa a Gibsona bít, hůl a dějepisnou příručku si najde. Mě Apocalypto uchvátilo a historické zasazení je pro mě jen kulisa naroubovaná na příběh o dechberoucím útěku z cesty na smrt, krásná story o strachu utopeném ve vodě, z které povstal hrdý Jaguar Paw, aby posbíral kousky svých kořenů. Řeči jsou na nic, je to třeba vidět, kéž si to užijete jako já. (19.03.2007)

Nějakou hlubší myšlenku či děj tenhle film bohužel nemá. Dokonce i v textu distributora už je řečeno vše, protože zbytek víc jak dvouhodinového dobrodružství toří úplně bezvýznamné vedlejší linie. To ale neznamená, že byste se nudili, Gibson je pořád hodně dobrý v zobrazování nejrůznějších podob násilí: vyřezávání srdcí, sekání hlav, podřezávání krků, oštěpy zabodávající se do těl zajatců; prostě spousta krve, krve a ještě jednou krve, kterou máme přece na Melových filmech tak rádi. Na začátku taky Gibson moc hezky ukazuje kontrast mezi malou vesnicí, která žije v souladu s přírodou a jejíž obyvatelé znají ještě slovo smích, a obrovským komplexem, kde lidi umírají na malárie, dřou na nesmyslných stavbách a oslavují obětování zajatců. Druhá polovina je pak sice o něco akčnější, ale o to šílenější (myšleno hlavně ve špatném, ale i dobrém slova smyslu), protože se stejným úspěchem by si v pralese proti přesile neporadil snad ani James Bond. Apocalypto není špatný film, jenom by člověk od muže, jakým je Mel Gibson, čekal něco víc, proto těch 70% tentokrát zaokrouhluju dolu. (03.02.2007)

Film, jaký jsem nikdy předtím (a asi již nikdy neuvidím) neviděl. O starověkých civilizacích se toho moc nenatočí a když už ano, tak tvůrci i filmová studia musí počítat s výslednými červenými čísly (až na výjimky). Mel Gibson však rejpalům opět dokázal, že zajímavá témata v historii hledat dokáže, a dokáže je také působivě převést na filmové plátno. U Statečného srdce to vyšlo na výbornou, u Umučení Krista na chvalitebnou a u Apocalypta na jedna mínus. Sice jde o klasický mix honičkového filmu a cesty za pomstou (hned několikanásobnou), to však vůbec nevadí, neboť tady jde především o formu, která v Gibsonově naturalistickém podání vypadá skvěle. Digitální kamera vše sráží na úroveň televizních přírodopisných dokumentů, to je však také jediná výtka, kterou zmíním. Já se bavil, navíc jsem dostal víc než jsem čekal. (09.07.2010)

Scénář: Mel Gibson, Farhad Safinia .. Něčeho „většího“ prostá dějová linka, kde se o Mayské kultuře a pohnutkách, které vedly k jejímu zániku dovíme asi tolik co o objevení Jihoamerického kontinentu Evropany. Tj. nic. Pokud nemá divák nějaké povědomí o historii tohoto světadílu, ani si nemá moc co domyslet. Takhle zbývá jen skromný příběh obyvatel jedné vesnice, která je vymícena a obyvatelé jsou určeni k rituálnímu obětování. Díky vesmírnému úkazu jsou však obětování zproštěni a když se hlavnímu hrdinovy následně podaří utéct (a mohla to být i uvěřitelná honička - sice plná náhod - zvláště kdyby si Mel vynechal to první zranění šípem, protože po něm by už určitě neběžel jak Emil Zátopek, grr) a vše míří k očekávanému happyendu. Vizuálně a formálně zajímavá (ale ty více než dvě hodiny stopáže jsou i tak moc) jinak velice strohá sonda do dějin zapomenuté kultury, která i po tomto filmu zůstane dále zapomenuta. (28.01.2007)