Pád

Co způsobí nešťastná láska? Putování, překážky, hledání motýla, zjevení ducha stromu, přetnutí okovů, stržení masky, prohlédnutí, zradu, naději... Dalího oblaka, sloni, hořící strom i paranoicko-kritická metoda (portrét kněze) se mísí s režisérovou oblíbenou zlatou pouští a koňmi. Pastelové tóny - pařížská modř, červená rumělka, vznešený nach. Film vypráví obrazem, a tak to má být. Wagnerova Jízda valkýr hraná se zápalem na housle a doprovázející obrazy světa, který už není. Pláč i smích a zubaté pomeranče. Je čas spát a pustit sny k sobě, jízda právě začíná. (21.02.2011)

Tarsem Singh je moje krevní skupina. Můžu tu začít nadávat, že se bohužel několikrát opakuje, že struktura příběhu je téměř totožná s Celou a že vyprávění je neskutečně přímočaré, ale nechci, protože jsem s tím neměl problém. Neměl jsem pocit, že se snímek rozjíždí pomalu, právě naopak, okamžitě jsem byl okouzlen vizální stránkou, úhly kamery a podobnými titěrnostmi, které opravdu dokáži ocenit. Sice jsem se zpočátku nepříliš dobře orientoval, ale to se vzhledem k "naskočení do rozjetého vlaku" dalo očekávat. Scénář není žádná bomba a je jasné že se snaží na diváka zaútočit, skrze ověřené principy, ale i tak mě po několika minutách příběh nadchnul. První linie odehrávající se v nemocničním prostoru je perfektní, decentně nasnímaná, ovšem i tak nesmírně působivá, dokonce i dějem. Lee Pace jako Roy je nesmírně přesvědčivý a role mu padla jako ušitá na tělo, téměř to samé mohu říct o Catince Untaru, která je kouzelná svou přirozeností. Oboum se daří posouvat snímek přesně do těch míst kam patří. Ani druhá linie není špatná, i když chvíli jsem měl problém přistoupit na tu hru. Vyprávění o pomstě je vizuální žranice, ale postupem času i funkční část filmu sama o sobě. Jeho propoutanost s reálným světem, s minulostí Roye a současností 'Roye a Alexandrie' je opravdu působivé. Přestože dějovým vypravěčem je Roy, jako filmový divák musím za vypravěče/zprostředkovatele považovat právě mladičkou Alexandrii, díky čemuž se dočkáme "šílených" kostýmů (geniální Eiko Ishioka kloubí svět japonského animovaného filmu a dospělé dobrodružné podívané), zajímavých dětských představ a neotřelých nápadů. Právě Alexandria v jeden moment přebírá otěže vypravěče a přidává do příběhu své vlastní motivy. Kritizovaný konec není ničím jiným než se smířením s vlastním životem, zatímco postavy jsou nuceny umírat (a jejich smrt je vzhledem k vypravěčce drsná), Roy si mohl - za pomoci své posluchačky - uvědomit, že sebevražda není tím správným východiskem. Nepovažoval bych Fall za geniální film, ale jeho nekritické přijetí (zejména na západě) je pro mě naprosto pochopitelné. Svěží snímek, na který se rád podívám znovu, neboť na nudu jsem neměl ani pomyšlení. (30.08.2008)

V tomhle filmu je krásně vidět psychologie pohádky. Nejprve bylo důležité zaujmout posluchače, tááááhnout linii pomalounku ve snaze udržet si pozornost, upravovat reálie podle požadavků a zkušeností jak vypravěče tak posluchače a ve chvíli, kdy pohádka přerůstá autorovi přes hlavu, rychle ji ukončit nehledě na to jak. Pokud vypadá pohádková linie nelogicky, odkdy okamžité nápady měly logiku? Pokud jsou kostýmy za hranicí kýče, odkdy malé dítě pozná hranici mezi kýčem a uměním? Spojení reálné a pohádkové linie na závěr osvětlí linky mezi životem a představivostí jednoho kaskadéra. Oba hlavní představitelé byli úžasní, obzvláště malá Catinka Untaru. Vizuály sice přepálené a připomínající výtvarné kompozice než filmové scény, ale sedí do spektra dětské představivosti. PS: Nevysvětlitelný záběr na Karlův most? (17.09.2009)

Prolínačka se smutnou realitou kaskadéra byla hezká, stejně jako úžasně zahraná bezelstnost malé holčičky. Hlavní pozitivum pro mou subjektivní maličkost je ale jinde - v hezky vyjádřené dětské představě vyprávěného příběhu, který je vlastně jen osobními bolístkami podpořenou splácaninou bez hlavy a paty. (14.01.2011)

Vážně jsem uvažoval o odpadu, pak jsem to promýšlel a dostal jsem se až ke třem hvězdám. Takhle rozporuplné pocity po zhlédnutí filmu jsem hodně dlouho neměl. Fall je totiž strašná fraška, které se ovšem daří zalíbit se. Nejvíc mě rozčilovalo, kde všude se film točil, muselo to stát spousty peněz, které byly vynaloženy zbytečně. Muselo se snad natočit několik vteřinových záběrů na jedny z nejdražších destinací? Jak píšu tenhle komentář, tak se to ve mě tloukne... nevím, zda to, co vytýkám, jsou skutečně výtky (podobné je to s kostýmy, hudbou, leteckými záběry, dějem - vše je hrozně klišovitý, šablonovitý...). Ovšem režisér si asi potrpí na záběry svalnatých těl :-) Já prostě nevím, asi bude nejlepší nechat Fall bez hodnocení... HUDBA: Krishna Levy (20.08.2009)