Jak jsem poznal vaši matku

Je nemožné se zcela vyhnout srovnání s Přáteli, které tenhle nový seriál připomíná v míře vetší než malé. Banda přátel z New Yorku, kteří se scházejí v jednom bytě a většinu svých volných chvil tráví v jednom podniku, řeší především zábavné, milostné problémy a ty nudné, nepříjemné chvíle strávené např. v práci v zájmu nekažení atmosféry pohody okázale vynechává... tenhle recept už tady prostě jednou byl. Stejně jako Přátelé, není ani HIMYM žádné hlubokomyslné dílo, které by se zabývalo skutečnými problémy soudobé mladé generace yupíků. Není a ani si na to nehraje. Důležité je, že spolehlivě zabaví a zvedne náladu - a za tuhle podobnost s Přáteli se na HIMYM zlobit nemůžeme. Funguje to. Chemie party je nastavena trošku jinak (máme tu od začátku spárovanou dvojici a hlavně centrální postavu), počet o jednoho snížen (což vůbec nevadí) a režie je o poznání vynalézavější než u přátel - neustále se využívá split-screenů, flashbacků, různých fokalizací a především nás doprovází vypravěč, který ví jak příběh dopadne a tak nás neustále provokuje záludnýma poznámkama... Celkově vysoká kvalita, ale tu a tam se najde slabější díl, proto budu s hodnocením zatím malinko opatrnější. Dodatek 24.10.2009: Degenerující tendence, která se dala vyčmuchat už ve třetí, naplno se projevila ve čtvrté a dosahuje povážlivých hloubek v páté sérii se zdá být nezastavitelná. Pokud se něco nezmění, má (aspoň u mě) HIMYM odzvoněno. Pro vysvětlení - vysoké hodnocení ponechávám z úcty k prvním dvoum (třem) sériím. 70% (18.04.2007)

Situační komedie může být jako (sub)žánr konečně doceněna, protože tohle dílo tahá zažité pravdy o partnerských vztazích skrze podbízivou formu trefných hlášek a zároveň se nebojí ani rozněžněné romantiky, která upřímně hřeje. Neil Patrick Harris je od teď nadlouho hlavním mentorem ryzího komediantství a Alyson Hannigan dokazuje, že sexem s flétnou na hudebním táboře to neskončilo. Awesome, totally! PS: Barneyho výlet do San Franciska patří k absolutně nejfantastičtějším momentům, které tento seriál nabídnul. Edit: Od čtvrté série je jasný posun směrem do tradičních sitcomových vod. Sranda to sice pořád je, ale už ne tolik uvolněná a sympatická. Z nostalgie ale stále sleduju. (13.07.2008)

Toto je bezpochyby nejlepší americký neanimovaný sitcom, který jsem kdy viděl. Genialita jednotlivých epizod nemá hranic. Každá epizoda má svoje kouzlo, každá skrývá své překvapení. Ještě se nestalo, aby mě nějaký seriál natolik nadchnul, jako tenhle. Líbí se mi, jak je seriál propracovaný, jak se epizody prolínají. Někdy se nestačím divit a koukám na to s otevřenou hubou, jindy zase se chechtám jak blázen. Nejlepší je podle mě 3.série. Nejoblíbenější postava: Barney Stinson. UPGRADE po 6.Sérii: Seriálová kvalita rapidně klesá, a nyní bych to již nenazval nejlepším neanimovaným sitcomem současnosti. UPGRADE na štědrý den 2011: Rozhodl jsem se tento seriál vyřadit z mé topky, ale plné hodnocení zůstává. UPGRADE po konci seriálu: Jsem zklamán, seriál se řítil do sraček a poslední serie byla jak na houpačce. Asi 3 díly fajn a zbytek nic moc. Po poslední epizodě jsem dokonce musel snížit hodnocení. To se mi ještě nestalo. Jsem zklamaný, naštvaný na to, jakým stylem to bylo ke konci podáno a jak to skončilo. Kdybych věděl, kvůli čemu na to koukám a na co se tak těším, ani bych se neobtěžoval to sledovat. Fakt mě scénaristi a všichni okolo seriálu nasrali. (16.01.2011)

Začalo to jako skoro plnohodnotná náhrada za jinou legendární partičku z New Yorku. Kousek naivního romantika má v sobě každý, takže příběh Teda Mosbyho lehce zaujme a čekání na matku je minimálně ze začátku inovativním lákadlem. Hlavní hvězdou je však hláškující Barney, provádějící jednu šílenost za druhou. Celé to slušně šlape ještě v páté sérii, i když občasné sci-fi prvky, které nevychází ze zkresleného vyprávění, jsou dosti rušivými momenty a navíc jich v dalších letech přibývá. Od šesté série se začne hrát na vážnější notu, což mi z počátku nevadilo, jenže to jsem nevěděl, kam to celé spěje. Z větší části šlo o zbytečnou vatu, do které můžeme zařadit i Tedovy přítelkyně, viz Zoey, z které mohli udělat slečnu dokonalou, ale nakonec z toho byl jeden z nejméně romantických a nejzbytečnějších televizních vztahů vůbec. V posledních třech sériích už pak šlo o scenáristickou křeč. Zábava to nebyla ani za mák a jen se recyklovaly úspěšné koncepty z minulých sérií jako Slap bet, Playbook a Intervention. Z Robin udělali asexuální, uřvanou krávu, která ani ve 30 absolutně neví, co chce a její stylista musel být transsexuál na koksu. Otravní začali být i Marshall a Lilly. Samotná matka sice byla kouzelná, ale závěrečná pointa, kterou jsem jako mnoho dalších prokoukl už během pár náznaků v osmé sérii, byla celkem sviňárnou na věrné diváky a to nejen kvůli dosti buranskému způsobu, kterým to celé rozsekly Tedovy povedené děti. 1. - 3. série: 90%, 4. série: 85%, 5. série: 80%, 6. série: 70%, 7. série: 65%, 8. série: 60%, 9. série: 55%. (25.12.2009)