Indočína

Jediná (půl)hvězdička dolů za to, že se to místama trochu vleče. Jinak ovšem příběh, obraz i hudba jsou super a je fakt radost na to koukat. Super je i to, že žádná postava nebo skupina tu není čistě černá nebo bílá, resp. žlutá. Každý je občas hodný a občas svině, svou roli tu hraje společenská role, tradice, očekávání a tužby. A vizuálně je to celé jak reklama na cestu do Vietnamu. (23.10.2023)

Zvedám hodnocení do plných. V devadesátých letech jsem filmy sice žrala, ale jako mladé tele, nebyla schopna odečíst, o čem všem film vlastně byl. Včera ho uvedla slovenská dvojka v hlavním vysílacím čase, sice s podivně zvoleným dabingem (Gabriela Škrabáková má pěkný hlas, nicméně ne pro tuto roli. Mimochodem precizně školený ženský hlas končí v generaci Magálové, Studénkové a Milky Vášáryové. Mladší slovenské herečky jsou v tomto směru často afektovaná, hysterická bída, čili i zde jsme měli možnost vidět zralou, nádhernou francouzskou ikonu a do toho uši tahal vysoký hlas, který s Deneuve nekorespondoval absolutně ničím.) Indočína je z ranku velkofilmů, jaké se už dávno netočí. Vášnivá romance, silný příběh, na pozadí politických událostí Vietnamu a okolí. V úvodu film lehce působí jako variace Vzpomínek na Afriku, děj se však stočí jiným směrem, však nakonec se k původnímu stylu obloukem vrátí. V mém případě délka 152 minut utekla jako voda, zajímalo mě vše, žasla jsem nad výpravou, komparzem, lokacemi, kostýmy i hudbou. Záběry jako z Nat Geo. Krásný, silný film. Nic pro jelita. Lépe padne divákům s životní zkušeností. (10.01.2022)

Dramatický epos se rozvíjí ve dvou liniích romantické lásky v drsné době francouzského kolonialismu. Děj se vyžívá v obrazové škále překrásných exteriérů a jejich emocionální obsah je strhující. Půvabná Catherine Deneuve musela určitě do postavy vložit obrovskou část sebe sama, protože její Eliane je bez výhrad hereckým koncertem, ve kterém je neobyčejně působivá, což platí i o dalším výkonu Vincenta Perez. Romantické smutnosti mají svoje zvláštní kouzlo a takovéhle filmy mám prostě rád. (27.06.2011)

Romanticko-tragická melodráma, ktorý otvára tému kolónii a že to tam nebolo fakt pekné. Dnes si ale už na rákosníkov málokto spomenie, Francúzi, Angláni, všetko dobrí páni, zlo bolo len z východu. Catherine Deneuve získala oscara, neviem síce za čo, ale výzorovo vyzerala veľmi dlho stále rovnako. Film je zároveň takým ďalším dielikom do skladačky do dejín Vietnamu, ktoré boli a sú všetko, len nie pekné. (08.11.2022)

Po letech jsem si zopákla výpravnou Indočínu a pět červených hvězd září neohroženě dál. Členství v mé smetánce filmů, které rozvíří city i mysl, lahodí oku a v originálním znění i uchu je zpečetěné. Nemám co zdrbnout a trochu toho patosu směle přehlédnu. Historická fakta o Frantících balících kufry ve Vietnamu rozšíří obzory a romantická parketa nepřekročí meze nenásilného srdcebolu. Zážitek navíc stupňuje exotická krása scénografií, jakož i půvab osazenstva. Madame Deneuve je sama o sobě zárukou cinefilovy debužírky a Vincent Perez v sněhobílé uniformě stojí za hřích i zatvrzelým jeptiškám. Nádherný film o tom, po čem lidé touží nejvíc – lásce a svobodě. (20.10.2012)