Bathory

Na prvý pohľad rozšafný kostýmový epos, ktorý je svižne zostrihaný, lahodí oku a nešetrí krvou a nahotou. Tá epika je však bezzubá a len zúfalo přežúva príliš veľké sústo, ktoré si Juraj na staré kolená odhryzol. Výpravné scény sú smiešne, dobová atmosféra nulová, kamera väčšinou televízna, emócie z čachtickej pôdy nevydolujete ani bágrom. Frielka a Roden sa snažia, ale ostatní herci sú v lepšom prípade do počtu, v horšom vyslovene otravujú. Dôsledkom toho všetkého je, že divák ani na okamih neprijme filmovú realitu. Sledovanie Bathory sa tak mení na 2 hodiny pozorovania televízne nasnímaných hercov v smiešnych parochniach (Vašutove vrkoče vládnu) a pestrofarebných, vypratých kostýmoch, ako pobehujú po skanzenoch ľudovej architektúry a interiéroch pamätihodností, z ktorých niekto na chvíľku odstránil tie kovové stojany s červenými povrazmi a ceduľkami „Zákaz vstupu“. A niekde v rohu tesne mimo záber netrpezlivo postáva zámocký strážnik, štrkoce kľúčmi a čaká, kedy tí filmári konečne vypadnú a on sa bude môcť vrátiť na vrátnicu dopozerať futbal. (11.07.2008)

Jsou osobnosti, o kterých bych si sama natočila film, kdybych mohla. Erzsébet Báthory k nim patří. A musím uznat, že Jakubisko se (obsazením Anny Friel počínaje) do mých představ o této paní strefil. Jste krásná, chytrá, bohatá a osamělá. Společnost vám dělají povětšinou hloupé děvky, úlisní šlechtici a podobná sešlost. Doba je extrémně napytel. Máte svou hrdost a odpovědnost a zároveň prosté lidské touhy. Občas musíte jednat trochu radikálně, sem tam samozřejmě i selžete. A ještě dlouho po smrti se o vás bude tradovat, jaká jste byla svině. To všechno lze z filmu pocítit a je i celkem jedno, jak to vlastně bylo doopravdy. Vše mimo hlavní hrdinku už jsem trávila hůř. U některých komických pasáží jsem si vzpomněla na starý dobrý slovenský kus Majster kat. Jenže to je velmi suverénní film, zatímco Bathory působí místy až moc dětinsky a naivně. Především na pozadí svého rozpočtu a očekávání, která vzbuzovala, vypadá skoro trapně. Ale úplně špatné to nebylo no. (21.07.2008)

Jak už psali mnozí jiní, tento film trpí hroznou nevyvážeností. Nejslabší je IMHO prostřední část s čarodějnici, nejsilnější pak ta závěrečná. Vizuálně je to místy vynikající, herci taky hrají dobře, přesto tam je spousta hluchých chvilek. Naprosté nepochopení ode mne mají scénáristé na zbytečnou vsuvku dvou mnichů (Polívka, Mádl), kteří jednak až příliš okatě odkazují ke Jménu růže, jednak až parodicky disponují technikou, v té době naprosto nevídanou (kolečkové brusle? lyže? to jako vážně? proč rovnou nepřijeli autem??) - skoro to vypadalo, jako by mnich Petr byl jakýmsi předkem Járy Cimrmana. Celkové vyznění velkofilmu je tak trochu rozpačité. Je to škoda, tohle téma se dalo asi uchopit i jinak. (17.01.2019)

Nejlepší práce byla odvedená na mediální kampani, která mohutně podporovala film, kterej už vůbec kvůli tak vysokýmu očekávání nemohl tak docela uspět. Následuje seznam věcí, co mi vadily: dvojka Mádl-Polívka jako pitomoučkej "comic relief", chudě vypadající akční historický scény, Franco Nero, trapný halušky, vynález lyží, Jiří Korn, hodně kýčovitých "snových" sekvencí, Václav Upír Krejčí (WHAT?!!!), vynález bruslí a vyjící Mádl. Takže se jako většina přikláním k tomu, že nejlepší na filmu je výkon Anny Friel a Roden. (20.02.2011)

Je to jako stát natěšený na značce, v ruce třímat šipku, napjatý a soustředěný a pak netrefit ani terč. Blbé přirovnání, vím, ale blbých je dobrých 110 z celkových 138 minut. Namísto smysluplnějšího děje se kdysi zajímavý Jakubisko urval z řetězu, zmotal všechno dohromady, zahrál si na poetu a ztopil obrovské peníze ve směšnou báchorku. Velká ramena nestačí.. Jakubisko si utrhnul moc velké sousto!! A mnozí v sále dostanou záchvat dávivého kašle.. (02.07.2009)