Mayerling

Nemohli žít spolu, tak raději volili smrt. Kolikrát už to tady bylo, ať už jako Romeo a Julie nebo Tristan a Izolda, Sayonara, Věčný návrat a další a další. Přesto velká láska je to, po čem všichni toužíme, láska opětovaná, bezvýhradná a věčná. Potřeba být milován je jako lidská potřeba, bez níž umírá i samotná chuť žít. Jedno z největších témat ve filmu, jež nikdy nezmizí tak jako touha milovat a být milován. Velký film s krásnou Catherine Deneuve a Omarem Sharifem, kteří hrají jako o život, nádherná výprava a kostýmy. Hluboký filmový zážitek. (30.05.2012)

No, sice to nebyl špatný film, ale trochu míň minut, a víc děje (nejdramatičtější scénou je to, jak Taaffeho poskoci pronásledujíc kočár se Szepsem a Hoyosem) a historické věrohodnosti by tomu rozhodně prospělo. Vzhledem k tomu, že jsem dneska dočetl Rudolfův životopis od Brigitte Hamannové (který mimochodem všem, které by zajímala postava skutečného arcivévody Rudolfa a události v Mayerlingu, mohu jenom doporučit), tak mě historická nepřesnost vytáčela víc než obvykle, protože mám vše ještě v živé paměti. Nevím, jestli byl egypťan Omar Shariff vhodnou volbou pro roli rakouského následníka trůnu, podoba tam skutečně nebyla - zcela chybí Rudolfův charakteristický plnovous a naopak přebývají vlasy, kterých korunní princ moc neměl. Veškeré Rudolfovy zdravotní problémy, jedna z příčin jeho sebevraždy, se přejdou jednou zmínkou o morfiu, jinak je ale jeho zdravotní stav v naprostém pořádku. Rudolf byl ve skutečnosti ke konci života fyzicky i psychicky zlomený muž trpící tehdy neléčitelnou kapavkou. Vztah s Mary Vetserovou je rovněž hodně moc zromantizován a upraven. Mary nebylo dvacet, ale sedmnáct a v době smrti byla asi v pátém měsíci těhotenství. Rudolf sice žádal o rozvod se svou ženou, ale rozhodně neměl v plánu si Mary vzít. Jejich společná sebevražda v žádném případě nebyla z lásky (alespoň tedy z Rudolfovy strany rozhodně ne). Rudolf sebevraždu plánoval již hodně dlouho. Původně chtěl ze života odejít spolu s jinou svojí milenkou Mizzi Casparovou, ale ta odmítla. ... No o historických nesrovnalostech u tohoto filmu by se dalo psát asi ještě hodně dlouho, takže vás tím už nebudu nudit. Jestli máte rádi romantická dramata odehrávající se v minulosti, tak se na to určitě jukněte. (22.01.2010)

Zaujímavé rakúsko-uhorské zasadenie, o ktoré sa západná kinematografia až toľko nezaujíma, zaujímavé je aj obsadenie, zlyháva však v preromantizovanej zápletke, ktorá vo veľkej stopáži dostáva priveľa priestoru. A to na úkor zaujímavejších dejových liniek ako je (ne)napredovanie cisárstva, vnútroštátne vzťahy Rakúska s Uhorskom či rodinné vzťahy v cisárskej rodine. Do hlavnej úlohy cisárskeho následníka bol obsadený francúzsky hovoriaci Egypťan Sharif (ale dobre zahraný) a do role rakúskeho panovníka hviezdny britský herec James Mason, ktorý ma bavil zo všetkých asi najviac. Romantický vzťah, ktorý je nosnou časťou filmu, je historicky dostatočne nepodložený a teda dosť fabulujúci. (28.08.2021)

Pre porovnanie som si po dokumente Záhadná smrť korunného princa Rudolfa pozrela dnes aj druhý film o Rudolfovi Habsburskom - Mayerling. Aj keď sú to filmy žánrovo odlišné, obidva sa snažia priblížiť politickú a spoločenskú situáciu vo vtedajšej monarchii a o.i. odpovedať na otázku prečo sa následník trónu, Rudolf , rozhodol ukončiť svoj život takým tragickým spôsobom. Prvý film je dokument brnenského štúdia z roku 2002, druhý bol natočený v roku 1968 ako ľúbostná dráma vo francúzsko-britskej produkcii s hviezdnym hereckým obsadením. Z odborného hľadiska je nepopierateľne kvalitnejší a hodnovernejší dokumentárny film, Mayerling je zameraný viac romanticky, a jeho hodnovernosť je oslabená prílišným dôrazom na citovú a umeleckú stránku. Obidva filmy - každý svojim spôsobom - umožnia divákovi zaujímavým spôsobom nahliadnuť na cisársky dvor a rozšíriť si vedomosti o tejto etape našich dejín. Odporúčam pozrieť si ich obidva. (06.11.2011)

Kultivovaná podívaná, která si dává na čas, aby hlavní trumf vyložila až v samém závěru. Hlavními klady zde jsou nádherné kostýmy a výborné obsazení v čele s úchvatnou Catherine Deneuve - už jen pro její oslnivý herecký výraz stojí tento film za vidění. Není sladší filmové blondýnky. Konec mě hluboce zasáhnul a naplnil nekonečným smutkem. Skvostný film. (06.06.2012)