Lovci duchů

Pokud jsem kdy poznala seriál, který by víc klamal tělem, nebo přesněji řečeno první sérií, pak je to právě Supernatural. Počáteční sezona si jede v lehce hororovém duchu a i když je to celkem příjemná oddechovka ,chybí tomu ta originalita a variabilnost, která dělá seriál v dalších sériích tak ÚŽASNÝM. Lepší průměr, u kterého mě udržely hlavní dvě postavy. Jared a Jensen jsou obrovští sympat'áci ( nehledě na Jensenova Deana, to je drsňák a chodící sarkasmus v jednom, s charisma, co by zabilo vola) a díky jejich dokonale fungující přátelské chemii bez problémů uvěříte, že jsou bratry. Navíc mezi vším tím epizodním lovením duchů a jiných potvor už začínají nesměle vystrkovat růžky ( toto přirovnání je myslím vzhledem k novým protivníkům na místě ) první náznaky budoucí ucelenější dějové linky. S objevením se prvních démonů odpadá pouze rutinní ničení jakýchsi odosobNělých přízraků, noví příchozí jsou samostatně myslící, přinejmenším rovnocenní soupeři s vlastní škálou motivací a jednání. To a také rostoucí nápaditost jednotlivých dílů už dělají z druhé série o poznání lepší záležitost. Atmosférické Crossroad blues s muzikou Jacka Johnsona, paranoidní epizoda s croatonským virusem, výborné akční Night shifter, emotivní Heart a hlavně závěrečný dvoudíl, to už mě dokázalo připoutat k obrazovce. Ještě lepší třetí série a s ní také krásná mezinárodní zlodějka Bella nebo sarkastická démonka Ruby, na paty pak našemu duu šlapou umanutý agent FBI Hendrickssen a maniakální lovec upírů Gordon. Poprvé dostávají větší prostor nadsázka a humor, díly jako Bad day at black či Mystery spot s časovou smyčkou mně skutečně pobavily, ale zároveň se začíná i přitvrzovat a takové Fresh blood, mé oblíbené Just in Bello nebo opět finální dvojepizoda už z daleka nejsou žádná selanka. Moje nadšení nadále stoupá a to mám to nejlepší teprve před sebou. Ve čtvrté řadě nastupují andělé a pokud se vám teď vybavily pomáhající laskavé bytosti, tak na to rychle zapomeňte. V drtivé většině jsou to bezcitní parchanti, kteří si nijak nezadají s démony a lidská cháska je jim ukradená. Pravda, někteří z nich mají i poněkud zvrácený smysl pro humor. Pro Winchestery to znamená jen další nepříjemnosti a ne, že by toho měli zrovna málo. Jejich bratrský vztah už zdaleka není tak idylický jak býval, Sam se stále více propadá na temnou stranu, což jen posiluje vzájemnou nedůvěru. Epizody bez vyjímky výborné ( potěšilo mě cestování v čase ), se strhujícím závěrem, který nás nasměroval do nepřekonatelné páté série, kde nejde o nic menšího než o záchranu světa. Tam už je apokalypsa v plném proudu, čtyři temní jezdci táhnou celou zemí a bratři ke své nelibosti zjišt'ují, že v ní hrají klíčovou roli, což je staví do nezáviděníhodné pozice chutného sousta, ze kterého si jak andělé, tak démoni chtějí urvat co největší díl pro své záměry. A tak rodinné dvojce nezbývá nic jiného než zapomenout na své rozbroje a vytvořit si vlastní pravidla hry, ve které by nakopala zadky oběma stranám. Postavy jako démon Crowley, Lucifer, andělé Castiel a Gabriel, mentor Bobby, fantastický smrt'ák a další mi velmi přirostly k srdci, stejně jako Impala 67 nebo popkulturní hlášky všech zúčastněných, proto původní znění nutností. A pokud jsem v první sérii psala cosi o nedostatku originality, tak způsob, jakým si tvůrci později vyhráli s celou křest'anskou mytologií je nevídaný a velmi, velmi zábavný. Další řady už jedou jen tak ze setrvačnosti a i když se sem tam některé díly podaří, zlatou éru už má seriál za sebou. Ještě bych mohla zmínit věci jako třeba absenci nějaké výrazné lovestory nebo zajímavý fakt, že ačkoliv se Dean navenek projevuje jako rebel, tak povahově je vlastně dost konzervativní a u Sama je tomu přesně naopak, ale už jsem se rozepsala až příliš, což jen dokazuje, jak moc jsem si Supernatural oblíbila. (12.05.2013) (méně) (více)