Režie:
David FincherScénář:
James VanderbiltKamera:
Harris SavidesHudba:
David ShireHrají:
Jake Gyllenhaal, Mark Ruffalo, Anthony Edwards, Robert Downey Jr., Brian Cox, John Carroll Lynch, Richmond Arquette, Chloë Sevigny, John Getz, John Terry (více)VOD (6)
Obsahy(2)
Rozvedený Robert Graysmith pečuje o synka a pracuje jako karikaturista v San Francisco Chronicle. Tady se také v srpnu 1969 dostane k případu záhadného vraha, který o měsíc dříve v kalifornském Vallejo zavraždil mladou Darlene a těžce zranil jejího přítele Mikea. Vrah rozeslal redakcím řady novin dopis, v němž tvrdí, že vraždil už v prosinci, a požaduje zveřejnění zvláštní šifry. V září zaútočí znovu a jeho oběťmi se stanou Cecilia a její přítel Bryan, který vražedný útok přežil. Robert začíná být případem posedlý a obtěžuje redaktora Paula Averyho, který o něm má psát. Po čase se spřátelí a společně sledují nejen další zločiny a zprávy, které vrah novinám rozesílá, ale také práci detektivů pověřených vyšetřováním. Averymu se podaří získat důkazy, že dosud záhadný vrah, přezdívaný Zodiac, poprvé vraždil už v roce 1966, kdy se jeho obětí stala studentka Cheri Jo. Zodiac oznámí, že už své zločiny nebude zveřejňovat. Detektivům se podaří dostat na stopu Arthura Leigha Allena. Důkazy proti němu však nejsou dostatečně průkazné, a tak musí být propuštěn. Policistům se stále nedaří dopadnout vraha ani usvědčit Allena, považovaného za hlavního podezřelého. (TV Nova)
(více)Videa (3)
Recenze (1 366)
Pokud se člověk nenechá odradit některými zdejšími komentáři a přepálenou stopáži, tak rozhodně nebude litovat. Dlouho to vypadá, že film je jen suchým dokumentem. To jsem si myslel i já. Atmosféra však pomalu houstla, a pak přišla závěrečná sekvence, při které jsem nestačil popadat dech. Když se na scéně objevil Jake, tak jsem mu věřil každé slovo. Opravdu to je jedna z jeho nejlepších rolí. ()
This is Mertax speaking: Pustila jsem si film na pc a těšila se, jak potrápím svůj neokortex. Neuvědomila jsem si ale, že se potřebuju naučit na test z marketingu a managmentu, který jsme následující den psali. Film si tak hezky běžel, takže po 1,5 hodině, co jsem se podívala na zbývající minuty, jsem prožila menší šok. S totálním sebezapřením se Zodiac pomocí Alt+F4 odebral ke spánku. Stejně jako Graysmithovi tak i mně nedal Zodiac spát - a to doslova. Nemohla jsem dočkat, až ho další den dokoukám. Ve scéně, kdy dojde karikaturista k zamčeným dveřím, jsem byla vyděšenější než u lecjakého hororu. Utíkala jsem v duchu s ním. Čemuž předcházel na oko nevinný dialog: Not many people have basements in California. - I do. Pro zajímavost jeho poslední dopis. Máte možnost to dořešit... ()
Krásně atmosférická sonda (nejen) do přelomu 60. / 70. let s řadou perfektně zvládnutých napínavých scén, z nichž zaujme zejména ta u jezera, která měla ten správný shock-exploatační feeling. Oceňuju motiv vyšetřovatelů, které jejich posedlost případem natolik pohltí a vyčerpá, že v určité chvíli je jim už jedno, kdo je skutečným vrahem a touží jen vyšetřování za každou cenu uzavřít. Škoda jen, že to celé tak nesnesitelně nudí. ()
...90%...I am not the Zodiac. And if I were, I wouldn´t certainly tell you....Chcete-li sedět v otáčivém hledišti, netřeba jezdit do Krumlova. Stačí věnovat 160 minut života příběhu, který protéká mezi prsty. Být před návštěvou kina tabula rasa, rozhodně bych poslepu neurčila, že tuhle brilantní výtvarnou oldschoolovku natočil David Fincher. Potlačil své režisérské ego a do centra umístil posedlost. Posedlost zabíjet, posedlost chytit, posedlost zjistit pravdu...........Tohle není hra na kočku-detektiva a na myš-vraha, na jejímž konci se před očima vyjeví, kdo, kde, kdy a proč. Fincherovo nedoslovné poselství spočívá v humovské skepsi, že člověk nemůže dosáhnout všeobsažného celistvého poznání, že je limitován. Že zůstává jen nejnebezpečnějším zvířetem....... Oproti tradičně americkým psychoanalytickým vrtům režisér motivace vraha i jeho pronásledovatelů nerozebírá "na gauči", ale jen je jemně naťukává. Snaha chytit zrnka písku holýma rukama nebyla nikdy tak fascinující, jako když sledujeme skautíka dušínovského typu Graysmithe, kterak se honí za fantomem po celém západním pobřeží a určuje tempo filmu jako dirigent orchestru. Sedí-li na okraji stolku a luští šifry, film plyne poklidně, ale v okamžiku, kdy se Graysmith dostává do hlavního proudu a téma ho začíná požírat, akceleruje a pádí zběsile kupředu, zatímco část otěží třímá druhý hrdina, sanfranciský detektiv Dave Toschi...... Gyllenhaal s Ruffalem prolnuli se svými postavami dokonale a na ilustrované procházce několika érami moderní Ameriky jsou poutavými společníky. Ještě něco zvláštního? Hitchcockovská práce s atmosférou dokázala diváka vypreparovat několika syrovými záběry tak, že ho Zodiac až do samého konce držel pod krkem matně tušenou hrozbou. Bála jsem se. Přemýšlela jsem. Byla jsem uvnitř. Můj nejmilejší Fincher. ()
"Co máme? Jsem vrah, muž, černoch, ale možná taky podsaditej běloch na ježka." Nerad prozrazuju pointu, ale já jsem vraha uhodl hned, protože mám skvělé deduktivní schopnosti. Vrahem byl ... dramatická pauza ... fanfáry ... Zodiac. A už to víte, takže zpět k filmu. Nejprve jsem si užíval atmosféru hustější než mlha před rybníčkem Brčálník, pak jsem si odpočinul u telenoveláckých Rodinných pout Graysmithových a poté přišel na řadu závěr nejednoznačný jako zdejší hodnocení legendárního snímku Dünyayı Kurtaran Adam. Mně to tedy docela dost bavilo sledovat, ale kdyby došlo k závěrečnému slavnostnímu uzavření spisu, tak bych určitě spal o dost klidněji. ()
Galerie (56)
Zajímavosti (43)
- První dopisy skutečného Zodiaca byly šifrogramy, které odeslal do novin Vallejo Times-Herald, San Francisco Examiner a San Francisco Chronicle. (Tygrys)
- Ve filmu se jako komparzista objevil i skutečný přeživší Zodiakových vražd Bryan C. Hartnell. (gjjm)
- První Zodiacovy dopisy se dostaly do médií 1. srpna 1969. (Tygrys)
Reklama