Podivuhodný případ Benjamina Buttona

David Fincher mně zase zavařil... Ostatně jako vždy se svými filmy... tenhle týpek mě snad bude překvapovat pořád... Ale v dobré slova smyslu... Nejdřív jsem odolával, zda si tak dlouhou stopáž filmu pustit s vědomím, že se bude jednat o pomalu plynoucí sebpříběh a navíc jsem neočekával nějakou prudkou akci... Nicméně... uplynulo pár minut a já byl ve Finchovo světě potažmo ve světě prezentovaným poctivým výkonem Cate Blanchett a Brada Pitta... ovšem nejen jich naprosto uchvácen... Vyjma některých počítačových triků v souvislosti s pohledy na lodě a moře snad nelze nic vytknout... Jojo tenhle film si zase za krátkou dobu pustím... a víte co? Já už se na to těším... :-) (25.04.2009)

Naprosto fantastické a okouzlující (melo)drama, u kterého by člověk i po dvou a třičtvrtě hodinách prosil, ať ještě nekončí a tohle není fráze, nýbrž regulérní fakt... David Fincher ve své bravurní a puntičkářsky dokonalé režii přednesl příběh nádherný i podivuhodný zároveň, který nejen že je zajímavý a originální již svou podstatou, ale dokáže také něžně pohladit a dotknout se srdíčka, aniž by to vyznělo pateticky, či prvoplánovaně. Sledovat tento film je až hypnoticky krásné (k čemuž přispívá i líbezná hudba), divákovi se dostává potěšení jak z děje, který jakoby se vznášel mezi nebem a zemí, tak ze samotného vyprávění, neboť přes to všechno tohle není jen další pohádková Velká ryba či lehce naivní Forrest Gump... Komplexní celek dokonalosti ještě dokreslují vynikající výkony Brada Pitta a Cate Blanchett, jejíž něžné a smyslné pohledy mě dokáží totálně uhranout. 10/10 (31.12.2008)

Napodruhé toto dojímavé rozjímání o životě a umírání plně doceněno. Jenom se mi potvrdila známá pravda, že velké filmy se mají vychutnávat v přítmí kinosálu, s kvalitní reprodukcí a že právě kvůli filmům, jako je tento, se ta velká plátna staví :o) Film mi utekl tak, že ty 2 a půl hodiny byly pro mě jako půlhodina, ztratil jsem pojem o čase a vychutnával si tu hypnoticky podmanivou symbiózu obrazu a hudby. Pak i ty emoce přirozeně vyplavaly na povrch, spoustu tam vyřčených myšlenek bych tesal do kamene a asi je pravda, že čím více máte prožito a čím více si uvědomujete pomíjivost času, tím více vás film vnitřně osloví (moje maminka u toho bulela jako želva :o). Filmová magie, díky za ní, Davide…. (09.02.2009)

Robi mi radost vidiet dozrievat (starnut) vynikajuceho rezisera, ktory stale dokaze tocit dobre filmy. Ten film pritom vobec nemusi byt epicky, aby bol velky, nemusi byt fontanou srdceryvnych emocii, aby bol dojemny a nemusi byt dokonaly, aby bol krasny a vedel si ziskat moje sympatie (i ked je dokonale natoceny). PS: Spomedzi mnozstava odkazov a prepojeni (v pribehu i style, v praci s hercami, konkretne B. Pittom), ktore film obsahuje, mi najvacsi usmev vykuzlil moment, kedy si postava Julie Ormond prezera fotky z dalekych miest, ktore Benjamin - Brad navstivil. V hlave mi ihned vystali spomienky na istu legendu o vasni... . PS: Na druhe pozretie este chutnejsie. Vsetko ma svoj cas... . (02.02.2009)

Už ten námět se mi hodně zamlouval a věděl jsem, že David Fincher je na zfilmování ten pravý. A řemeslně není opravdu na co si stěžovat a Fincher to má opravdu vypiplaný do posledního detailu. Atmosféra je pěkná a místy mi to připomínalo Foresta Gumpa a taky trochu Burtonovu Velkou rybu. Herecky si taky není na co stěžovat a mezi Pittem a Blanchettovou to fakt funguje. Pár problémů bych ale přece jenom viděl. Celé mi to sice přišlo řemeslně a režijně na jedničku, i tak to ale na mě působilo většinu času chladně a tak trochu i vykalkulovaně, že si chce Fincher pro toho plešouna fakt dojít. Jako nic proti, ale aspoň bych mohl občas pocítit nějaké emoce. Takhle jsem se sice koukal na moc pěknej a dobrej film, ale vůbec nic to ve mně nezanechalo a závěr mě nechal naprosto chladným. A to jsem si chtěl připravit kapesník. I tak je to ale velmi silný nadprůměr, který by si nějaké ty ceny opravdu zasloužil (11.01.2009)