Podivuhodný případ Benjamina Buttona

Když jsem šel na Benjamina Buttona, jediné, co jsem o něm věděl, byl fakt, že tam hraje duo Pitt-Blanchett (aneb ty reklamy na autobusových zastávkách zabírají). Nic víc. Dokonce jsem z hlavy úplně vypustil, že jde o film Finchera. A o příběhu jsem neměl ani ponětí. A podle názvu jsem očekával nějakou detektivku. Mno... Vzhledem k tomu, že jsem od filmu neměl žádná očekávání, asi není úplně přesné říct, že mě zklamal. Spíš byl se zpětnou platností úplně jiný, než bych byl očekával, kdybych o něm věděl víc. Divné, ale lépe to vysvětlit neumím. To ale není to, co mi na filmu vadilo. A že mi něco opravdu vadilo. Možná jsem trochu krutý, ale celé mi to přišlo příliš vymazlené a vyumělkované, odtržené od reality (samozřejmě si uvědomuju, že příběh nespočívá v realitě, a beru to na vědomí), a točené jakoby pro kritiky.. Prostě tomu něco chybělo, nebo možná něco přebývalo. No, definitivně něco přebývalo. Krom již řečeného přebýval pořádný kus stopáže. Film mě chvílemi nudil, a ta hřejivá lidská moudra, která by tenhle fakt bývala mohla zakrýt, nebyla ničím jiným než provařenými klišé. Zní to hodně kriticky, ale přesto se mi film líbil. Několik scén bylo extra vydařených (scéna "co by kdyby" byla dokonalá), a kdyby celý film měl stejné kouzlo jako ona scéna, možná by ve mně zanechal trochu hlubší dojem. Docela škoda. (22.02.2009)

Nevím, byl to dobrý film, ale Finchera mám raději v temnější poloze (Se7en, Hra, Zodiac...). Vtipné bylo pozorovat maskéry mistrně zvládnuté proměny Brada Pitta (tady je Oscar docela povinný!) - když došlo na jeho vizáž "jsem hezkej, vážně hezkej chlap" sálem prošuměl chichot - prostě fanynkám se musí nabídnout to, za co koupí lístku u pokladny zaplatili ;o) BTW nevím čím to je, ale právě když má Brad hrát vyfešákovanýho frajera, tak je to největší nuda - nasadí jeden ksich, jeden pohled... děs. A přitom jakmile mu scénář nabídne jakoukoli příležitost vymanit se ze škatulky, hned jsme o dva levely výš (vzpomenout stačí na 12 opic nebo na aktuální Po přečtení spalte). (03.02.2009)

Způsob, jakým Fincher z diváka snímá obrannou cynickou masku, bych v žádném případě nenazval laciným. Nejmelodramatičtější momenty dokáže včas lehce shodit a navíc společně s výtvarníky, kameramanem a Desplatovou minimalistickou hudbou všechny scény filmu podbarvil neveselým vědomím lidské smrtelnosti. Beze spěchu, zato s využitím zkratky, která hodně pomohla také Zodiakovi, postupuje od malého k velkému a zpět. Uvedené v mnoha rovinách odráží také osud hlavního hrdiny, nuceného držet se hesla „žij s lidmi, zemři sám“. Každá z postaviček, až na lightning-mana vlastně plnohodnotných postav, využívá čas jí svěřený jinak a zůstává na vás, čí životní teorii shledáte nejsympatičtější. Pěknou ukázkou teorie chaosu je scéna „co kdyby…“, jedna z mála možností poznat, jak mystérium jménem život chápe samotný Benjamin, v daném okamžiku nejpravděpodobnější vypravěč, jinak paradoxně pouze jakýsi pasivní „spojovatel" (starý dobrý knoflík, nikoliv moderní zip) všeho ostatního a všech ostatních. I díky jeho pojetí film bez vážnějších zádrhelů (v konečném součtu nadbytečná mi přišla akorát epizoda s Elizabeth) funguje nejen jako rozmáchlá romance s neskrývanými Oscarovými ambicemi, ale též jako nadčasové podobenství představující v kostce řadu filozofických přístupů k lidské existenci a především zlomovému momentu, kdy existovat přestáváme. Ve výsledku obojí splývá v nádherně rozmáchlou, (nejen přímo citovanými) staršími filmovými mistry poučenou a slovy těžko popsatelnou podívanou. 90% Zajímavé komentáře: imf, Marius, tron, genetique, Sobis87, Desperado Phillo, Pussycat18, Revanx, gejzuško, Zandelee (10.02.2009)

Dokud je to o něm a ne o nich, tak nemám zásadnějších výhrad. Pak už výhrady mám a to hned několik. Shrnul bych je ale do posmutnělého povzdechnutí, že když už tvůrci z Fitzgeraldovy předlohy nepoužili nic víc než název (což se zase není co divit) a naopak nepokrytě (a nepřiznaně) vykradli Greerovu Zpověď Maxe Tivoliho, tak se jí mohli držet i v podání vztahu Maxe a Alice. Ehm, pardon, myslel jsem samozřejmě Benjamina a Daisy. Tahle sladkobolná, byť vkusně servírovaná, limonáda se Greerovu kondenzovanému vývaru plného melancholie a smutku rovnat nemůže. Já vím, že srovnávat knihu a film je značně nefér, ale tentokrát si začal Roth. Když už si "vypůjčuje" nápady jinde, tak by to měl dělat aspoň stylově. A ne takhle fušérsky, kdy to nejlepší nahradí stokrát viděnou chladnou romancí. ♫ Hodnocení OST: 3/5 (02.03.2009)

Nejcitlivější a mnou nejprožívanější byl z celého filmu závěr. Těch několik posledních minut, ze skoro tříhodinové životní zpovědi, mi naplnilo slzné kanálky, protože něco takového já opravdu těžko rozdýchávám. V průběhu filmu jsem byla zvědavá, jaký tomu autor dal konec a taky mi to hodně připomnělo film Velká ryba. Moje "elfka" v tomhle filmu zářila nádherným a jasným světlem romantického opojení tance a hudby. Skláním se před maskérkami a maskéry, jejichž velká představivost a um dokonale stylizovali oba herce do jejich postav stárnoucí ženy a mládnoucího muže. Bylo mi líto pak těch hodin :-) taky se hned jen tak nevidí, že by některé vyměřovaly čas pozpátku. (13.11.2013)