Vlajky našich otců

Druhá světová válka. Americké vojsko se vyloďuje na japonském ostrově Iwo Jima, jehož dobytí bude stát spoustu životů a ti, co přežijí, budou válkou poznamenáni do konce svých životů. Vlajky našich otců vyprávějí příběh třech vojáků, kteří přežili. Možná by se ani nevrátili domů, kdyby nebyla pořízena jedna fotografie, na níž skupina vojáků, mezi nimiž jsou i oni, na vrcholu hory vítězně zvedá americkou vlajku. Fotografie, která dala lidem naději, že válka brzy skončí. Vojáci zachycení na fotografii byli okamžitě posláni do Spojených států, kde byli prezentováni jako národní hrdinové a jejich vlastní země je využila pro kampaň, která měla vyřešit ekonomické problémy země prodejem státních dluhopisů. Samotní vojáci se ale za hrdiny nepovažovali a díky kampani bylo pro ně o to těžší se vyrovnat s ještě čerstvými zážitky z bojů na ostrově Iwo Jima. Oscarový režisér Clint Eastwood a oscarový scénárista Paul Haggins se rozhodli obohatit válečný žánr o další film. Jejich Vlajky našich otců kombinují naturalistické zobrazení války s komorním dramatem. A zde je asi největší chyba celého filmu. Příběhy hrdinů po návratu do Ameriky a jejich vzpomínky na bitvu o ostrov jsou nepříliš šikovně propojené a nejvíce tím trpí samotné tempo filmu. Převážně konverzační část z Ameriky působí vedle dynamických a akčních flashbacků z bojů poněkud utahaně a, i když je bezesporu zajímavá, může i nudit. Scény z japonského ostrova jsou vlastně flashbacky ve flashbacích, jelikož pozdější příhody v Americe jsou zase vyprávěním ze současnosti, příběh tedy ve výsledku působí roztříštěně. Pokaždé, když se film přesune z Iwo Jimy do Ameriky, tempo rapidně klesá. Navíc poslední půlhodina filmu je značně utahaná a prospěly by jí střihačské nůžky. Ale dost bylo kritiky. Přes kolísavé tempo dokáže film zabavit, zpracovává zajímavé téma a příběh je podáván s velkým citem, i když se neobejde bez určité dávky patosu. Po formální stránce nelze filmu nic vytknout. Vizuální efekty dokonale zapadají do celku a ničím neruší, Eastwood režií akčních scén zdařile kopíruje naturalistický styl ze Spielbergova Zachraňte vojína Ryana (Spielberg je také producentem Vlajek) a nebojí se násilných výjevů, jako jsou utrhané končetiny nebo vnitřnosti. Nejzajímavější je ale samotná kamera – kontrastní, místy statická, místy roztřesená, vždy vybroušená kompoziční skladba. Kameraman navíc omezil škálu barev a film občas vypadá, jakoby byl natočen na černobílý materiál. Vizuální stránce není co vytknout.Vlajky našich otců mají sice poněkud nedopilovaný scénář a postavy, kolísavé tempo a poněkud nešťastně řešené flashbacky, ale je to film, který si rozhodně zaslouží pozornost. I přes spoustu chyb je výsledný dojem více než kladný a k Vlajkám se rád ještě několikrát vrátím. Rád bych film ohodnotil lepší známkou, ale určitá nedotaženost celého díla mi to nedovolí. (13.07.2007)

Po nudnejch Dopisech sem necekal buhvi co, ale tohle je nastesti o moc lepsi. Dej totiz behem ceyho filmu strida zabery na tri prezivsi vojaky a co s jejich zivotama udelala popularita a valecny sceny z ostrova, kterejch tu je nastesti vic nez zaberu ze zivota tri vojaku, protoze jsou daleko zajimavejsi. Eastwood se obesel bez prehnany davky nejakejch hrdinskejch kecu a natocil docela syrove vsechny valecny sceny, kde vojaci umiraj po desitkach na hnusnym cernym ostrove, vsude jsou videt a slyset vybuchy a strelba a to vse pritom, i pres fakt, ze vetsina boju je na plazi, vubec nepripomina vylodeni z Ryana. Navic tu jsou hodne slusny herci, z kterejch si nikdo nekrade pozornost na sebe, i kdyz Adam Beach je precejen drobet vyraznejsi. Celkove sice film nema takovou atmosferu beznadeje a napeti jako Dopisy, ale na druhou stranu je daleko zabavnejsi, akcnejsi a vubec nenudi. (08.11.2008)

Nejsem uplně zklamaný, minimálně po technické stránce je to dobrý film. Ale ten námět by vydal spíš na nějaký hodinový dokument než přes dvě hodiny dlouhý celovečerní film. V podstatě jedinou zajímavou postavou je Ira Hayes v podání Adama Beache. Film není nijak napínavý, ani vás nezajímá co se stane v další scéně, popřípadě jak to celé dopadne. Kdybych se na to díval v televizi a ne v kině, určitě bych usnul. (01.03.2007)

"Tý kampani na dluhopisy se říká Mocná sedma. Mohla by se jmenovat Jsme totálně v prdeli, už nemáme na náboje, takže škemráme o vaše prachy, ale to by nevyznělo." Pohled na 2. světovou válku z hlediska ekonomiky, propagace a paradoxní cesty ke slávě, je hodně originální. Jenže to je tak všechno, protože já jsem se při tom brodění v americkém patriotismu moc nepobavil. (16.03.2016)

,,FOTKA NA HOVNO, ALE ŘEKLA, ŽE VÁLKU VYHRAJEM"..... Každej blbec si myslí, že ví co je válka. Jedna fotka to téměř sama o sobě převrátila naruby..... Ukazuje se, že amerika je fakt bláznivá. Film kvůli fotce. Emoční a citová hodnota skoro žádná. Postavy jsou neosobní. Eastwood se zahleděl do svého Million dollar baby. Hudba, styl, kamera - to vše nese stejnou šablonu. Výsledek však není stejný. A nakonec konec. Americkej kýč ! (16.09.2007)