Rozsudky soudce Ooky
Režie:
Eugen Sokolovský ml.Scénář:
Blanka BudínováKamera:
Pavel ŠindelářHudba:
Petr SkoumalHrají:
Miroslav Donutil, Stanislav Zindulka, Jaromír Dulava, Libor Baselides, Jaroslav Kuneš, Pavel Kunert, Aleš Jarý, Karel Mišurec, Rostislav Čtvrtlík, Zdeněk Černín, Erik Pardus, Daniel Dítě (více)VOD (1)
Obsahy(2)
Moudrý japonský soudce Ooka (M. Donutil) dokáže svým důvtipem přijít na kloub i tomu nejsložitějšímu případu a spravedlivě tak rozsoudit každý spor. Vždy vyslechne obě strany – obchodníky, otroky i starosty, aby potom položil správně všechny otázky, občas použil i nějaký ten chyták a díky tomu mu nikdy neutekl žádný podvodník... Vynalézavý soudce Ooka Tadasuke byl skutečnou historickou postavou, žil na přelomu 17. a 18. století. Svým smyslem pro spravedlnost a pro svůj důvtip si získal srdce prostých Japonců. Jeho příběhy se vyprávějí a mají svou platnost a poučení dodnes. (Česká televize)
(více)Recenze (83)
Ačkoliv nemám v oblibě jiné pohádky než ty z českého prostředí, tak tato je skutečně velmi světlou výjimkou. Diváci se zde seznámí s kulturou a tradicemi Japonska ve skvěle napsaném a poutavě zpracovaném příběhu, kterému ještě přidal na kvalitě špičkový výkon M. Donutila. Kdyby tak byli naši soudci a zákonodárci alespoň z půlky spravedliví a chytří, jako ten Ooka, to by se nám žilo. ()
V první řadě musím ocenit odvahu pouštět se do pověstí tak vzdálených Česku - do Japonska. Bohužel mě nechytly masky, kde byly vidět rýhy představitelů, jež tvořily předěl pleší. Dekorace studia byly navíc příšerné. To naopak kostýmy věrohodné. Rozsudky pak připomínaly trochu ty Šalamounovy, ale byly moudré. Miroslav Donutil se své role zhostil na výbornou. ()
Velmi dobrá klasická televizní poobědová pohádka, která vypráví o moudrém soudci jménem Ooka a několika jeho případech. Příjemná poklidná moudrá pohádka, která aspoň trošku přibližuje japonské mravy našim dětem. PS: nechápu, jaktože existuje pohádka s názvem Hedvábí a slzy, která má být to samé jako Rozsudky, jen o 45 minut kratší. Snad to časem někdo osvětlí. ()
Šalamounská moudra japonského soudce oděná do zdařilých kostýmů a zasazená do velmi ubohých kulis, toť celá tato "pohádka". Ale jelikož jsou to moudra vpravdě poučná a feudální Japonsko nevídáme v televizi často, najde si určitě své diváky i dnes. My, co jsme ji poprvé viděli v útlém věku, na ni nikdy nezanevřeme. Výsledné hodnocení je toho dostatečným důkazem. ()
Ač se děj odehrává v Japonsku, pohádka je ve skutečnosti přímo očividně inspirovaná knihami o Soudci Ti. Toho jsem v době prvního shlédnutí neznala. Jaká byla ovšem pak moje radost, když jsem van Gulikovy knížky objevila! Moc hezky zpracovaná pohádka, jejíž tempo doopravdy přebírá cosi z tradiční konfuciánské poklidnosti a vyrovnanosti. Miroslav Donutil ve velice příjemné roli moudrého umírněného člověka. Škoda, že většinou mívá smůlu na ztřeštěnce nebo křiváky. ()
Reklama