Rozsudky soudce Ooky
Režie:
Eugen Sokolovský ml.Scénář:
Blanka BudínováKamera:
Pavel ŠindelářHudba:
Petr SkoumalHrají:
Miroslav Donutil, Stanislav Zindulka, Jaromír Dulava, Libor Baselides, Jaroslav Kuneš, Pavel Kunert, Aleš Jarý, Karel Mišurec, Rostislav Čtvrtlík, Zdeněk Černín, Erik Pardus, Daniel Dítě (více)VOD (1)
Obsahy(2)
Moudrý japonský soudce Ooka (M. Donutil) dokáže svým důvtipem přijít na kloub i tomu nejsložitějšímu případu a spravedlivě tak rozsoudit každý spor. Vždy vyslechne obě strany – obchodníky, otroky i starosty, aby potom položil správně všechny otázky, občas použil i nějaký ten chyták a díky tomu mu nikdy neutekl žádný podvodník... Vynalézavý soudce Ooka Tadasuke byl skutečnou historickou postavou, žil na přelomu 17. a 18. století. Svým smyslem pro spravedlnost a pro svůj důvtip si získal srdce prostých Japonců. Jeho příběhy se vyprávějí a mají svou platnost a poučení dodnes. (Česká televize)
(více)Recenze (83)
Čakám či češi natočia africkú rozprávku, kde budú hrať češi s tvárami nakrémovanými do čierna. Je to trapas, toto nieje japonská rozprávka, pretože vo feudálnom Japonsku neplatila "spravodlivosť pre všetkých" ako Donutil vraví v tomto paškvile. Tam mohol samuraj rozsekať roľníka, ktorý sa naňho škaredo pozrel, a nikto mu ani slovo nepovedal. Proste hlúposť. A ešte tie uniformy súdnych strážcov, úplný trapas - s realitou to malo spoločné asi toľko, čo simpsonovci s reálnym životom v USA. ()
V první řadě musím ocenit odvahu pouštět se do pověstí tak vzdálených Česku - do Japonska. Bohužel mě nechytly masky, kde byly vidět rýhy představitelů, jež tvořily předěl pleší. Dekorace studia byly navíc příšerné. To naopak kostýmy věrohodné. Rozsudky pak připomínaly trochu ty Šalamounovy, ale byly moudré. Miroslav Donutil se své role zhostil na výbornou. ()
Pardus přehrával i při divadelních představeních, není divu, že před kamerou to působí ještě mnohem hůř. Jeho rolička okradeného strážce je naštěstí zanedbatelná, takže nekazí celkový skvělý dojem z chytré pohádky, které vévodí nebývale umírněný Donutil. Donutilův výkon bych se nebála označit za impozantní. ()
Toto je jedna z mála "krátkých, nedělních" pohádek na ČT, které jsem si oblíbil. Má hlavu a patu, připomíná mi příběhy o králi Šalomounovi zasazené do prostředí Dálného východu. Pravda, nejedná se o žádný převratný snímek, ale i starobylá japonská kimona a nepříliš propracované kulisy mají své kouzlo. Nemůžu si pomoct, pohádka mi přirostla k srdci, a proto dávám 5*. ()
Napadlo by vás, že by Jaromír Dulava nebo Miroslav Donutil, který disponuje obzvláště extrémním etalonem obličeje českého Honzy, mohli hrát Japonce? V této pohádce je možné všechno. Jednotlivé případy si dodnes pamatuji, jen to s tím synem pane Ki mně došlo až při nevímkolikáté repríze. Tabulka na označování zlodějů je výborným vynálezem, dneska by to pro výrobce byla docela slušná zakázka. ()
Reklama