Štěstí na dosah

Hezký film, leč přeci jen trošičku moc šablonovitý. Tvůrci v úvodu nasadí jistý mustr a po celý film od něj neopustí, což působí mírně únavě (takovéto „vždycky, když už to skoro máme, přijde něco, co to o chloupeček oddálí“). Být to o jednu takovou kličku kratší, případně více oživené nějakým prvkem zvenku (blázen se strojem času je úchvatný), šel bych na čtyři. Takhle zatraceně silné tři – film je to sice v zásadě obyčejný, ale Will Smith je opravdu úchvatný. Jeho slzy lehce splynou s vašimi. Když Oscara získá, zlobit se rozhodně nebudu… (30.01.2007)

Říká se, že peníze nejsou všechno, ale ten, kdo to přísloví vymyslel, jich zřejmě měl vždy dostatek. Protože když je člověk nemá, pak je úplně v háji.. Pursuiot of HappYnes je jedním z těch filmů, po jejichž shlédnutí si začnete setsakramentsky rychle vážit toho, co máte. Je to navíc příznačná ukázka toho, jak nám život někdy nepěkně hází klacky pod nohy, ač se snažíme sebevíc. Až tímhle filmem mi Smith potvrdil, že je to PAN herec, starostlivého a finančně nezajištěného otce zahrál na jedničku. Celou dobu jsem doufala, že Chris najde svoje štěstí a byla jsem za něj nervózní, když přišlo na nějaký pohovor nebo jinou napjatou situaci. A tak to má být. (12.09.2012)

Civilně zaprášený velký Smith. Přirozeně nehrající malý Smith. Chemie mezi nimi láme klišé na kusy. Předvídatelné, ale většinou vkusné. Emocionální, ale na pilu tlačí s citem. Místy balancuje nad propastí trapnosti. Reaganovská éra načrtnutá jak obrázky z leporela. Jako celek překvapivě milé a funkční. Velmi americké. Ale nic nového neobjevuje. Ani tu Ameriku. 70% (26.03.2007)

Scénář: Steve Conrad .. Milé, malé, skromné, smutné, reálné .. a výsledný poctivý doják je téměř na dosah. Možná to je největší problém - ten průhledný tah na emoce. Otec a syn Smith - Smith jsou naštěstí přesvědčivě a dostatečně vysoko nad hereckým průměrem. Škoda, že nad tento průměr nevystřelil i scénář. Ještě že Gabriele Muccino dělá co se dá a spoustu zádrhelů jemně uhlazuje. Všechny ovšem neuhladí... 70%. (19.11.2007)

Závěrečná scéna (poprvé a naposledy emoce) a herecký výkon Willa Smithe + Thandie Newton bravurní. Jinak je to ale průhledné a přehnaně idealistické. Holt tyhle šablonovité povídky o tom, jak se Honza stal (málem) králem jsou pro masu čistou inspirací, kdy nezodpovědný fuck up tatínek tak vzorně vede rodinný budget a nosí maso na stůl, až ho opustí manželka a se svým synem přespává na toaletách v metru, avšak přesto den co den tvrdě pracuje zdarma, aby došel úspěšně do finále. Jestli tuhle melancholickou pohádku vezme někdo vážně, v praktickém životě bude pěkně v řiti. Velmi vzdáleně inspired by true story. Tak, jak se to hodí slzuchtivému publiku. Trestuhodně nepovedená kopírka skutečné cesty za snem, kde je potřeba udělat víc, než jen slepě koukat dopředu. Třeba i kolem sebe. (30.07.2015)