Elementární částice

Dva totálně odlišní (nevlastní) bratři prožívají tak trochu po svém krizi středního věku. Jeden má velmi slušně rozjetou vědeckou kariéru, druhý se pokouší uplatnit jako učitel, ale navzdory svým psychickým problémům se spíš probírá změtí své vlastní sexuality. Nakonec každý hledá odpovědi na to, jak moc figurovala v jejich vývoji volnomyšlenkářská matka. Každý hledá oporu jinde a s jinými typy žen, nicméně potlačit matčin obraz nebude tak úplně snadné. Německé drama má řadu pozitiv, i když trošku zbytečně brázdí po emočně chladných vlnách. Přesto civilní dialogy do naprosté uvěřitelnosti posílá silné herecké obsazení, z kterého vyčnívá německé zjevení Moritz Bleibtreu (Lola běží o život, Klepání na nebeskou bránu, Baader Meinhof Komplex), který byl za Bruna nominován na Evropskou filmovou cenu. Martina Gedeck nebo Franka Potente (s oběma se Bleibtreu herecky dobře zná) nezůstávají nikterak pozadu.. Umně natočená mozaika evropského, nikterak veselého života. A německá kinematografie opět vystrkuje růžky. Momentálně v Evropě zřejmě nemá konkurenci!! (05.02.2010)

Jeden z nejlepších románů současnosti zničen Oskarem Roehlerem a spol. Elementární částice jako román jsou značně filozofickým dílem, na což ovšem Elementarteilchen zvysoka kašle. Je to vlastně jen a pouze zfilmovaný děj. Vše ostatní chybí. Navíc je zfilmovaný špatně. Herecké výkony stojí za starou bačkoru, scénář je slabý a mnohokrát působí šroubovaně. Hudba je příšerná a jediné její světlé okamžiky jsou ty, kdy natvrdo vykrádá Philipa Glasse z Hodin. Měl-li být tento film adaptací Houellebecqovy knihy, naprosto selhal. (10.07.2010)

S knihou se to samozřejmě vůbec nedá srovnávat, to je jasné. Postavy nabraly jiných významů, než měly v knize. Hlavní postava Bruno - úchylný prasák, je ve filmu vykreslen tak ze 30% otřesnosti. V knize to je zcela „nechutnej, odpornej, nesympatickej hulvát-misogyn“, pokřivený svou matkou, která na něj v dětství "srala", ale ty jeho osobní zpovědi a průpovídky, kterými častuje všechny ženy, které se ocitnou v jeho zorném poli, z něj vlastně dělají skoro sympatickýho padoucha a jsou nesmírně (slabý slovo) vtipné. Jeho vnitřní monology - to je naprostá paráda. Chápu, že to se do filmu dost dobře narvat nedá a taky se to nepodařilo. Naproti tomu jeho bratr Michael, v knize poměrně klaďas, který trpí tím, že "nic necítí" - je ve filmu zase vykreslen "o mnoho sympatičtěji" - no a tím taky ztrácí na kráse. Ve filmu je mu věnováno poměrně málo prostoru –, ale ta postava je tak složitá, že se asi zfilmovat nedala a bylo snazší se zaměřit na mnohem větší hovado Bruna. A nakonec Annabelle - křehká, krásná bytost, která miluje "nesprávného", vypadá ve filmu pro změnu jako Tyrolačka. Ta mi vůbec nekorespondovala s knižní předlohou. Bizarnost postav, která dělá tuto knihu jedinečnou a úžasnou, se ve filmu skoro vytratila. A to nemluvím o upraveném konci filmu, kde to končí „tak nějak dobře“, kdežto v knize to jde celé rovnou do prdele. Ale... nutno říct, že zfilmovat Michela Houllebecqa je asi práce přetěžká, takže nakonec: kdo nečetl knihu, může být spokojen. Protože i tak je to film ojedinělý. (11.03.2010)

Konformně šokantní adaptace radikálně provokativní předlohy od režiséra, který si na burcování mravokárců vybudoval kariéru. Snímek sice přináší sytě tělesné pojednání o sexuální frustraci narážející na kontrast sexuálně emancipovaného světa a konformní upjaté společnosti. Jenže ve finále vše zvrátí do moralistního melodramatu, kde apatický bratr najde štěstí, protože zavolal své přítelkyni, zatímco neurotický bratr si za nerozhodnost vyslouží pobyt v blázinci. Předloha naopak směřuje k odlišnému konci, kde plně vynikne ústřední myšlenka, že strůjcem veškerého lidského zmaru jsou individualita a touha. 7/10 (31.08.2011)

Němci umí natočit zatraceně dobrý film, opět se to potvrzuje, o to více, že se jedná o filmovou adaptaci francouzského románu, což já osobně považuji za nesmírně těžké, zvláště pokud snímek vzniká podle románu spisovatele, jenž byl jiné národnosti než režisér a herci. Bravo, silné herecké obsazení, kterému dominuje dvojice Bleibtreu/Gedeck. Zajímavý a silný příběh, který se do mě zahryznul už od začátku a nepustil. (10.01.2011)