Elementární částice

Moritz Bleibtreu sa v nemeckých filmoch objavuje často, mnohokrát i vo vedľajších úlohách. Tu však hraje prvé husle, prakticky celý film tiahne sám a darí sa mu to veľmi presvedčivo. Niet sa čo čudovať, že sa človek zosype, keď je obkľúčený takými idiotmi k akým patrí i jeho otec. Po zaklopaní na otcove dvere a pootvorení sa neozve "Ahoj" , ale "Kto ste?"... Podľa ksichtu by som ho tipoval na všetko možné, len nie plastického chirurga. K tomu neúspech u žien, prášky, tabletky a ideš k zemi coby dub...80%. (09.09.2014)

Jestli si film zaslouží pochvalu, tak asi za to, jak se dokázal vypořádat s předlohou, aniž by sám sebe zahubil, nebo předlohu totálně zmrvil. To, že je výsledek méně komplikovaný, méně depresivní (ostatně celkově méně expresivní) a nevyhnutelně chudší, nechci tvůrcům vytýkat, protože přijatelného výsledku dosáhli tím, že si dali oraz a nesnažili se o nemožné. Neměl jsem radost z obrazové filtrované podbízivosti a snad až přílišné smířlivosti, ale co už. Dostal jsem celkem kvalitní zážitek. (23.01.2013)

S knihou se to samozřejmě vůbec nedá srovnávat, to je jasné. Postavy nabraly jiných významů, než měly v knize. Hlavní postava Bruno - úchylný prasák, je ve filmu vykreslen tak ze 30% otřesnosti. V knize to je zcela „nechutnej, odpornej, nesympatickej hulvát-misogyn“, pokřivený svou matkou, která na něj v dětství "srala", ale ty jeho osobní zpovědi a průpovídky, kterými častuje všechny ženy, které se ocitnou v jeho zorném poli, z něj vlastně dělají skoro sympatickýho padoucha a jsou nesmírně (slabý slovo) vtipné. Jeho vnitřní monology - to je naprostá paráda. Chápu, že to se do filmu dost dobře narvat nedá a taky se to nepodařilo. Naproti tomu jeho bratr Michael, v knize poměrně klaďas, který trpí tím, že "nic necítí" - je ve filmu zase vykreslen "o mnoho sympatičtěji" - no a tím taky ztrácí na kráse. Ve filmu je mu věnováno poměrně málo prostoru –, ale ta postava je tak složitá, že se asi zfilmovat nedala a bylo snazší se zaměřit na mnohem větší hovado Bruna. A nakonec Annabelle - křehká, krásná bytost, která miluje "nesprávného", vypadá ve filmu pro změnu jako Tyrolačka. Ta mi vůbec nekorespondovala s knižní předlohou. Bizarnost postav, která dělá tuto knihu jedinečnou a úžasnou, se ve filmu skoro vytratila. A to nemluvím o upraveném konci filmu, kde to končí „tak nějak dobře“, kdežto v knize to jde celé rovnou do prdele. Ale... nutno říct, že zfilmovat Michela Houllebecqa je asi práce přetěžká, takže nakonec: kdo nečetl knihu, může být spokojen. Protože i tak je to film ojedinělý. (11.03.2010)

Ono to tak ze začátku nevypadá, ale na konci filmu jsem byl taky taková elementární částice, víc už mě prostě rozebrat nešlo. Nádherné civilní dialogy jsou ten největší zážitek, na to se prostě nezapomíná. Do toho ještě herecký výkony na hranicích geniality a depinka z toho, že osud umí rozdávat jen velmi tvrdé rány je na světě. Opravdu se připravte na mimořádně silný příběh se scénami upravené pěkně na syrovo. Elementární částice se mě dostali někam hluboko dovnitř mého já . (05.04.2008)

Zajímavé psychologické drama natočené tak, že si z něj vlastně každý může vybrat to svoje a interpretovat sdělení filmu po svém. Některé motivy mi nesedly, ale jiné to bohatě vyvážily. Kladem snímku je herecké obsazení německých hvězd, které se podílely na vzestupu německé kinematografie v poslední dekádě. Zajímavé postavy, civilní dialogy o poněkud ujetých problémech, sexuální otevřenost, která by možná u jiného režiséra a scénáristy zašla až do vyloženě kontroverzních poloh. Příběh dvou nevlastních bratrů, jejich vyrovnávání se s odkazem bezohledně sobecké narcistní matky, jejich hledání životního štěstí a vhodného partnera. Celkový dojem: 75 %. Film u mě balancuje mezi komicky odlehčenou a tragicky exponovanou polohou. (02.06.2012)