Komparz

1. série - 85% - Elegantní boj s věčnými nástrahami trapnosti. Ricky Gervais se mi dodnes nějakou záhadou téměř úplně vyhýbal, o to zvědavější jsem byl na jeho milovaný počin, protkaný plejádou známých tváří. A protože ona plejáda v sobě skrývá třeba Kate Winslet nebo Patricka Stewarta, jenom nevěřícně zírám, jak vděčným zdrojem může být koncept, kde si ze sebe "jen" někdo rád udělá srandu. Byť se ve výsledku jedná primárně jen o za sebe poskládané jednohubky, ve většině případů fungují více než utěšeně a jako instantní dobrá nálada. 2. série - 70% - Krok dolů jde paradoxně na vrub dlouhodobé linky. Přihrávačovo trápení bylo působivější v rovině vymodlených štěků, raketová cesta ke slávě v podobě banálního sitcomu se rychle přejí a byť po dramatické stránce funguje a Gervais má co hrát, není to ono. Druhou vadou je také skutečnost, že se zveličuje to, co diváky očividně bavilo minule, tedy Maggie a její dar dostat nejlepšího kamaráda do té nejnemožnější situace a pomocí své bezelstnosti ho v ní ještě vymáchat. A to mi trochu vadí, protože její inteligence klesá až příliš strmě, stejně jako Darrenova schopnost zařídit byť tu nejjednodušší maličkost. Linek založených na tom, že je Andy v problémech, protože ho do nich nechtěně nastrčili blízcí, je tak až moc a zrovna to je druh humoru, který mi moc vtipný nepřijde. Mrzí mě to dost, protože hosté jsou snad ještě lepší než minule a zejména Daniel Radcliffe sází jednu vtipnou nemožnost za druhou. The Extra Special Series Finale - 80% - Něco mi říká, že právě tohle je ten směr, kterým chtěl vždycky hlavní tvůrce běžet. Na místo jisté sebereflexe, na pointy o tom, že peníze ani sláva vám nenahradí pocit přátelství. Ve veskrze britské náladě jsou i scény opatrně zavánějící patosem čistě civilní a přesto až překvapivě dojemné. Chápu sice, že pro diváky, kteří si přišli pro obvyklou dávku celebrit, jen ve větším balení, musí podobně niterný přístup být krutým vystřízlivěním, já mám ale vážná finále komediálních počinů dlouhodobě rád. (10.09.2018)

Trošku pomalejší rozjezd, ale o to nadupanější finyš. Andy je ukázkový příklad otroka showbuisnessu, který se snaží procpat na vrchol tím, že bude dělat kvalitní komedii (stejně jako Ricky), nicméně musí hrát ve hloupém sitcomu, který sledují ti nejstupidnější jedinci jaké můžete potkat na ostrovech britského impéria. Navíc se v každé epizodě objevuje jedna celebrita s originálními problémy, což seriálů dodává další rozměr. Moji favorité z plejády slavných jsou jednoznačně Ian Mckellen se svou promakanou hereckou metodou a Patrick Stewart, který "viděl všechno". Gervaisionální! (25.06.2012)

Veľmi málo seriálov sú ako seriály pánov Gervaisa a Marchanta. Veľmi málo. Tento ďalší komediálny seriál z veľmi netradičného prostredia komparzistov a hercov a slávy, je rozhodne to najľudskejšie a hlavne najvtipnejšie čo táto dvojka vypracovala. Naozaj neexistuje ani jedna jediná výtka, ktorá by smerovala k tomuto seriálu. Všetky slávne mená si doslova užívajú svoje malé šteky. McKellenove - You shall not pass! ma odzbrojilo! Stewartové - nemáš ženu, nemáš přítelkyni a nevidel si star trek nová generace? Panebože! - zmes neskutočne trefných vtipov a postáv, ktoré nie sú úspešné a zubami nechtami úspešné byť chcú. Nech sa deje, čo sa deje. Strata dôstojnosti, priateľov, viacej trápnych situácií, a v poslednom diely krásne dojímavé rozuzlenie. Tomuto hovorím niečo čo dokážu len Angličania. Za to im patrí veľká vďaka. Jedno z naj hereckých predstavený Ricky Gervaisa, ktorého monológ na konci neskutočne trefne vystihol všetko čo vystihnúť mal a pritom nezabudol dojať. bravo. (10.09.2010)

No tak já vám nějak nevím, ale asi nejsem stavěný na většinu britského humoru... Musím říct, že jsem viděl jediný díl (se Samuelem L.Jacksonem) a zanechalo to na mě trvalé následky... Bohužel ne v dobrém slova smyslu... Ale pozitivum toho je, že dokonce i největší hvězda dílu (Samuel) se zde objevil naštěstí jenom asi na 3 minuty... Kdyby tam nebyl, tak je to jasný odpad... (02.04.2008)

Docela by mě zajímalo nakolik je tenhle seriálek z Gervaisova hlediska autobiografický. Každopádně jsem rád, že se zbavil šílené tváře Davida Brenta a předvedl nejspíš sobě daleko podobnější postavu, Andyho. Andy Milliman je ukázkový looser. Je sice chytrý, ambiciózní a svým způsobem milý, ale v jeho dráze za světlejšími zítřky mu brání pár nepřehlédnutelných překážek - je rozený smolař, v dialozích navíc ne zrovna vždy duchapřítomný, nepomáhá mu ani krapet obtloustlá postava a tvář čtyřicátníka a už vůbec ne jeho nemálo pomalá kamarádka Maggie, jejíž společenské faux pas v počtu i intenzitě hravě překonají ty jeho. O jeho kompletně mimoňském agentovi ani nemluvě. Komparz exceluje v podobných oblastech jako Kancl. Je námětově svěží - ústřední téma kontrastu "nedůležitých, zaměnitelných smrtelníků - komparzu" a "polobožských, nedosažitelných hvězd" je hodně hutné, Gervais s Merchantem na něm skvěle scénáristicky rýžují - hvězdy jsou zobrazovány jako namyšlená paka (Stiller, Lindsay), řadoví pokrytci, eventuálně neškodní úchylové (Winslett, Stewart) či rozmazlené hvězdičky s komplexy (Bloom, Radcliffe). Stejně jako u Kanclu jsem nadmíru spokojený - ale na plné hodnocení to stále není. Na to si bude muset projít trochu delší zkouškou času. Mimochodem - z hlášky "Are you having a laugh? Is he having a laugh?!" se mi už po jejím třetím zopakování začalo dělat špatně. Ke konci to bylo už hodně zlé. :-) 80% (11.09.2007)