Bílá masajka

Pětkrát přerušeno - NEZÁŽIVNÉ. Rozhodně neselhává samotný příběh ani prostředí, ba naopak; zamrzí pouze nezaujaté zpracování, které si nechává všechny ty působivé obrázky ze světa Masajů proklouznout mezi prsty, včetně klíčových chvil osudů titulní ženské postavy. K té jsem si mimochodem horko těžko hledal sympatie, zejména v prostřední fázi filmu je zralá na pár facek (film se ji ale v žádném případě nesnaží ospravedlňovat - viz trefné scény s knězem), ačkoliv vyloženě kladnou či zápornou postavou tu není nikdo. Největší slabinou filmu je neschopnost vytvářet jakékoliv napětí situace či gradaci, takže sice čekáme, kdy padne první rána a kdy se blondýnka konečně rozhoupe k návratu domů, ale když už se tak stane, je to zhruba stejně poutavé, jako moucha na řiti průměrné masajské kozy. (25.02.2011)

Podle skutečného příběhu natočený snímek Hermine Huntgeburthové přibližuje soužití dvou osob z naprosto odlišných civilizačních částí světa. Ona původem ze Švýcarska se naivně zamiluje na exotické dovolené v Keni do mladého masajského bojovníka a časem se rozhodne sdílet po boku svého milovaného problémy neklidné Afriky a kmene Masajů. Zpočátku v období zamilovanosti lze některé životní názory toho druhého tolerovat, ale s přibývajícími a neřešitelnými problémy jejich vztah chládne a končí, jak se dalo očekávat, exitem. Nabízí se otázka, zda je vůbec možné dlouhodobě snášet v rodinném soužití tak obrovský sociální rozdíl, který v tomto případě mezi oběma zůčasněnými byl. Jen opravdu velmi silní jedinci tento rozdíl překonají a adaptují se nové situaci. Příběh by měl být z hlediska poučení mladých lidí, kteří by snad někdy chtěli žít společně s někým z opačného konce světa velmi žádoucí. Drtivá většina takových lidí se nechává v těchto okamžicích unášet srdcem a bohužel mozek nechává zahálet. Film je volně zpracován podle knihy, kterou napsala švýcarka Corinne Hofmann a která se osobně podílela na scénáři. Tiskem vyšly tři publikace (první a druhá pojednává o seznámení a o životě u kmene Masajů a dramatickém odjezdu zpět do Evropy a třetí pojednává o opětovném životě ve Švýcarsku a dalších kontaktech se svou rodinou v Keni). Obsahově bohužel snímek nedosahuje kvality tištěných publikací. Na rozdíl od knižního vydání obsahuje pouze život v Africe a bohužel už nezahrnuje život Corinne Hofmann po návratu z Afriky zpět do civilizované Evropy. Třetí kniha totiž byla napsána až po filmovém zpracování předcházejících dvou publikací a obsahuje i fotografie z natáčení. Na závěr jen poznamenám, že film mohl být natočen poutavějším způsobem. Námět mu nabízel obrovskou možnost, která ovšem nebyla dostatečně využita. (17.12.2008)

Předmětem komentáře by nemělo být hodnocení motivací jednání hlavní hrdinky, ale především asi sama kvalita filmu a z tohoto pohledu se filmová adaptace stejnojmenného knižního bestselleru povedla, herci jsou celkem uvěřitelní, snímek je řemeslně na výši, německá režisérka ve svém konceptu předkládá divákovi opus kulturně-geografický, neboť střet kultur zde hraje stěžejní roli. Jednání hlavní hrdinky, ať je sebevíc neuvážené a nepochopitelné, je úhelným tématem celé knihy i filmu, proto obé vzniklo, aby poukázalo a odradilo, otevřelo oči možným následovnicím...a jako takové je integrální součástí celého snímku a především pak zjevně i důvodem jeho vzniku. Pozastavovat se nad ním je tak trochu nedomyšlené... (20.04.2011)

Nemam nic proti multikulturnim rodinam, tohle uz je ale skutecny extrem. I po delsim premysleni, nejsem schopen pochopit jeji lasku k Masajovi. Zde by mela problem i civilizovana Kenanka, natoz Svycarka... Asi to bude vylizana zenska, ktera si tuto zkusenost zaslouzila, jinak to bohuzel nevidim. Prave skutecny pribeh a prostredi, kde se film odehrava jsou nejvetsi klady snimku. Na drama vsak velice plytce ztvarnene bez vetsich emoci a zvratu. Dobra hudba, na film se divat da, zadny nezapomenutelny zazitek se vsak konat nebude. (17.03.2009)

Po přečtení knihy jsem měla sto chutí odstěhovat se do Barsaloi, tak mě uchvátilo zdejší prostředí, divoká příroda, kultura a to i přes detailně popsané problémy, kterými si musela Carola projít. Film na mě tak silně nepůsobil. Opět se projevilo, že film v mém případě NIKDY nepředčí knihu. . . člověk ve filmu v takové míře nevidí a nevnímá pocity, které se dají snáze popsat na stránkách knih a proto mu dělá větší problémy pochopit jednání jednotlivých postav. Kniha je kniha... a film je film. Přesto dávám čtyři * , jelikož mě tenhle skutečný příběh neskutečně dostal. . . 7/10 (05.11.2008)