Bílá masajka

Na svou knižní předlohu tento autobiografický snímek nemá, ale pro diváka, který neměl tu čest si knihu přečíst, může udělat velký dojem. Ale srovnát knihu s filmem dost dobře nejde. Každé je něco zcela jiného. Na mě uděl dojem slabě nadprůměrného filmu o Africe - velmi působivém prostředí na natáčení. Scénář mohl být i pestřejší, ale přesto si hlavní hrdinka pro krásné oči svého masaje hodně vytrpěla. Ale to je život. Afrika je vykreslena celkem věrohodně a hudba je až na pár výjimek také obstojná. Možná, že kdyby to točil někdo jiný než Německo tak by to dopadlo trochu jinak. Mně totiž Němci a Afrika nějak nejdou dohromady... (28.09.2007)

HA a jde to i bez Pilcherky, viďte? To úvodní trochu nedůvěryhodné okamžité zamilování na první pohled mi sice trvalo chvíli překousnout, ale hlavní hrdince podobných pojašených slečen běhá bohužel po Evropě vícero, takže vlastně proč ne. A dále film probíhal překvapivě docela realisticky, jistě, jazyková stránka, finanční situace Caroly a některá porušování kmenových tradic tak zrovna nevyznívaly, ale komplikovanost vztahu, odlišnost kultur a zvyků rozhodně ano. Povoleným návratům jsem už však věřil méně. Lepší 3* jsou tak akorát. (12.09.2012)

No, čekal jsem od toho něco víc pro ženský. Hlavně díky úvodu, kdy se ta kráva přestěhuje do bushe jen proto, že na sebe s tím Masajem chtivě mrkali. No, její živočišný pohnutky tady zkoumali už jiní, takže to dál rozebírat nebudu. Pointou je, že to potom nebyla taková slaďárna (ať už typu Hotel snů, Titanic nebo nějaký feministický šaškárny - žádnou neznám, tak mě nenapadá ani příklad), což je jasný plus. Ale na to, že je to podle skutečný události, je tam takovejch pitomostí, že to až není možný. Když pomineme počáteční impuls k životu v Keni, je to hlavně postava Lemablablabla. ten je jasnej prototyp moderního člověka. Teda spíš venkovskýho burana , než nějakýho měšťáka. Ale rozhodně ne Masaje. Pověry jeho lidu se ho netýkají, jen občas dostane záchvat odkazu předků (těhule u silnice), tradice ctí, ale jen doma (a to jen v základních bodech), svou ženu normálně poučuje o tradicích svého lidu místo toho, aby to udělaly ženský v kmeni, hrdej bojovník to možná je, ale uvnitř je to vyměklej srab, co si nechá poroučet (co na tom, jestli jsou ty rozkazy dobrý) od svý ženy a od matky, přičemž ostatní bojovníci se mu za to nesmějou ani jím neopovrhujou. No a že nenechal tu vygumovanou bloncku obřezat (strach z prokletí), to je mi taky nějak podezřelý. Na dluh dává holt, protože moc věří lidem. Chápu, že Masajové a Křováci nejsou Zuluové nebo jiný ortodoxní kmeny Afriky, ale tisíce let tradic jsou nesmazatelný během pár desetiletí. Konec je sice logický vyústění vztahu naivní slepice-žárlivej vůl, ale jeho provedení je důkazem filmařskýho neumu. Takže nazdar. (20.09.2011)

Bílá masajka je koukatelný film, ale navzdory tomu, že je natočený podle skutečných událostí, je hrozně neuvěřitelný. Scénář totiž postrádá jakýkoli vnitřní vhled do duše oné naivky, která se sebere, opustí všechno a jde si do buše budovat svůj nejistý milostný život. Bral bych to, pokud bych znal vnitřní pohnůtky oné ženy - pohnůtky jakkoli praštěné, ale alespoň náznak něčeho, čeho by se moje skromně vyvinutá logika mohla chytnout... Takhle se mi dostalo jen docela líbivého snímku, který klade důraz na přírodu (jež je sice krásná, ale to není všechno...) a který do značné míry obrušuje realitu Afrického života. Dostalo se mi romance, která je jak vystřižená z nějakého dívčího románu, což zrovna není můj oblíbený žánr. Zkrátka je to slušný film na jedno podívání, ale až na pár momentů je lehce zapomenutelný - teda až na tu neskutečnou hloupost hlavní hrdinky. (19.02.2007)

Film Bílá masajka i jeho knižní předloha je tím nejpokrytečtějším vrcholem přízemnosti konzumní kultury a souvisejícího životního stylu. Po technické stránce nepatří ke špatným filmovým dílům. Katastrofální shledávám obsah, jeho formu i působnost vyznění. Lidská sobecká omezenost je zde vydávána za obraz čisté lásky. Je smutné a nebezpečné, pokud se hlavní hrdince příběhu, kterou je mladá švýcarská obchodnice Carola Lehmann (atraktivní Nina Hoss), přisuzují kladné charakterové vlastnosti s nezištnou touhou po opravdové lásce, která hravě překoná každou překážku. Ve skutečnosti je tato mladá žena rozmazlenou pokryteckou dívkou, která je přitahována živočišnou majestátností a pocitu přirozené ochrany. Přes všechna varování o rozdílnosti kultury se vrhá po hlavě do svého snu, ve kterém silného a necivilizovaného muže přemění k obrazu svému a plnohodnotně ho přiřadit do důvěrně známému kulturnímu prostředí prosperujícího Západu. Aby nakonec zjistila, že kulturně-společenské rozdíly jsou příliš velké, aby se jimi nechala svázat. Utíká od svého životního experimentu a život svého vysněného muže zanechává natrvalo v troskách. Hlavní mužskou postavou je prostý samburujský válečník a pastevec Lemalian Mamutelil (zajímavý Jacky Ido). Z dalších rolí: spřízněná evropská duše Elisabeth (zajímavá Katja Flint), moudrý a praktický páter Bernardo (Antonio Prester), odkopnutý a povrchní bývalý Carolin přítel Stefan (Janek Rieke), laskavá Lemalianova matka (Helen Namaso Lenamarken), či zkorumpovaný vesnický zástupce státní moci Mini-Chief (Nicolas Sironka), Hrdinka se nesnaží překonat rozdíly, chce je změnit! Jak zkázonosné je přesvědčení křesťanského pokrokového světa o své svém jediném správném způsobu života! Jak devastující je konzumní pohled na hodnoty, když každou odlišnou hodnotou opovrhuje a systematicky ničí! Jak nepochopitelné je překrucování skutečných lidských charakterů! (06.11.2016)