Sunshine

Dechberoucí vizuální stránka a fantastický soundtrack činí hned několik scén nezapomenutelnými. Postavy trestuhodně nevyužité, děj nesmyslně výraznou kopií Horizontu události (fakt tam musel být i ten výlet bez skafandru mimo loď?). Horizont je mi sympatičtější jak ve využití postav, tak v přiznané béčkovosti. Sunshine mě chvílemi dost otravovalo onou absurdní nevyvážeností, kdy z „ukecaného vážného scifi“ náhle přepne do Armageddonu (ovšem bez humoru). Nicméně vizuální stránka je vskutku odzbrojující a Cillian Murphy je pan herec, takže se divák nenudí. Ve výsledku je to ale jen vážnější Horizont události, „filmová událost roku“ se opravdu nekoná… (15.03.2007)

Slnko umiera! Film so zaujímavou myšlienkou, ktorú som zatial ešte v žiadnom filme nepostrehol (a to sme tu už mali množstvo filmov o hrozbe meteoritov, silných búrok, obrovských vĺn, všemožných foriem emzákov, sopiek či zemetrasení). Tento však nespadá do kategórie katastrofických orieškov, ale je to poriadny sci-fi orech. Konečne nemá režisér za potrebné ukazovať počas filmu situáciu na našej planéte. Všemožné citové výlevy rodín, partneriek a partnerov hlavných hrdinov, či dokonca politikov a hláv štátu (hlavne tej makovej americkej) mi už lezú krkom. Dej sa odohráva len a len mimo našej modrej gule (ten jeden moment nepočítam). Film má originálnu a aj dobrú myšlienku, atraktívnu výpravu, schopných hercov a aj hustú atmosféru. Lenže v poslednej štvrtine filmu nastáva veľmi zvláštny zvrat, ktorý nie je poriadne vysvetlený a robí z inak inteligentnej dejovej postupnosti niečo nedotiahnuté a hlúpe. Film, ktorý sa po celý čas tiahne v pomalom no veľkolepom tempe odrazu preradí z dvojky rovno do päťky a spôsobuje to mierny zmätok. Veľa vecí je vysvetlených len skratkovito, neúplne alebo vysvetlené niesu vôbec. Právie tieto veci film strhávajú a nerobia z neho dokonalé dielo. Dokonalých filmov však veľa nie je, dobrých je oveľa viacej a do tejto ligy aj napriek pár neduhom tento film patrí. Jeho vizuál je aj napriek malému rozpočtu podmanivý a z obrazu priamo vyžaruje spaľujúca horkosť slnka. Pri scénach so slnkom odporúčam pohár plný ľadu a slnečné okuliare. Hudba je neskutočne krásna a hlavne skladba The Surface Of The Sun je neuveriteľná. Je povznášajúca a jej tóny mi spôsobujú husiu kožu. Jedna z najkrajších melódií, aké som počul. Takže ak sa raz prebudíte a bude neobvykle krásny deň, budete vedieť, že sme to dokázali Niektoré momenty vo filme sú také silné, že si ich ešte párkrát určite pozriem. Dobrý film. 80% (18.04.2008)

Let me see just who I will become... ♥♥♥ Jak se zpívá ve skvělé titulkové písničce skupiny I am kloot, tento film pro mne vypráví zejména o tom, jak se lidé chovají, když je postavíte do vyhrocené a vypjaté situace. To ostatně dělá Danny ve svých filmech často. Taky musím vyzdvihnout naprosto dokonalý hudební doprovod - u Surface of the Sun mi vždycky běhá mráz po zádech. Prach jsi a v prach se obrátíš. P.S.: A možnost vidět film po letech znovu na velkém plátně v brněnské hvězdárně - o la lá! (19.06.2007)

Další přírůstek do "do vesmíru musíme posílat zásadně jen nesoustředěný neprofesionální labily, aby ty mise náhodou nešly podezřele hladce" rodiny (i když Mace teda celkem příjemný překvapení). Na velkym plátně se to možná může na chvilku schovat za působivý vizuál, ale v telce se film pěkně odkope, takže mu začne trčet scénář, který se při prvním zádrhelu škvaří jako kůže novorozeněte na přímym slunci bez faktoru (ha-ha). Ta rozháranost, zkratkovitost a imbecilita prostě otravuje, obrázky-neobrázky. (2,5*) (26.08.2012)

Po opravdu dlouhé době jsem měl možnost vidět opravdu kvalitní sci-fi odehrávající se ve vesmíru, toto k tomu ještě v naší galaxii. Výborní herci, excelentní příběh, ve kterém slunce vyhasíná a Země vyšle poslední možnost v podobě bomby, která by ho znovu rozsvítila. Rozhodně je to psychárna a to nejtěžšího kalibru, při které jsem měl možnost sledovat změnu stavu chování všech, kteří se této mise zúčastňují. Kdyby ale bylo jen těch psychických chvílemi až slaboduchých stavů dal bych za pět. Jenže ke konci příběh trochu uvadne a vznikne z toho čistokrevná vyvražďovačka, která ne že by vypadala špatně, ale tak nějak normálně, průměrně na film, který se měl stát jistým mezníkem v sci-fi dnešní doby. Dále by za zmínku rozhodně stála hudba, která k atmosféře rozhodně dopomáhá a úvodní a prakticky titulní skladbu, která zazní víckrát jsem si dokonale zamiloval a věřím, že nejen já. Pak už se stačí jen dodělat velkolepým závěrem a věřím, že budete namlsáni vizuálními orgiemi stejně jako já. Po shlédnutí ale musím souhlasit s jedním, že tento film patří minimálně do kina, kde se jeho zvuk a hlavně zvuk zobrazí v jeho plné kráse. --- Z prachu jsi a v prach se obrátíš (21.07.2007)