Královna

Jednostranný tah na řadové publikum, průhledná idea celkového záměru a zklamání z toho, jak předvídatelně akademicky vytoužený může být slibně vypadající film. Nemůžu se totiž zbavit pocitu, že Královna funguje hlavně díky tomu, že je zobrazena jako člověk. Jenže tak nešikovně a lacině, že ji nemůžu brát vážně. Ohledně Dianina pohřbu si tvrdohlavě stojí za svým, neposlechne radu a když potká jelena, tak vyměkne a začne přemýšlet úplně jiným směrem? Tomu nedokážu věřit. Stejně tak mě mrzí, že je všechno převráceno do polodokumentární formy a přitom je divák od samého začátku dost nápadně manipulován do pozice Blairova fanouška a bez bližší znalosti politických souvislostí si přesnější obrázek udělat ani nelze. Chápu ten celosvětový úspěch, ale přičítám ho líbivě kontroverzní zápletce a faktu, že Helen Mirren vypadá jako Alžběta a Michael Sheen jako Tony Blair (čímž ale nepopírám, že většina kladů jde právě na jejich vrub). A přemýšlím, kdy jsem si naposledy připadal tak rozporuplně, jako když jsem pozoroval Královnu Matku v pozici vtipné vedlejší postavy. (10.06.2009)

Film o nejhorším týdnu královny Elizabeth, kdy potlačovala zármutek ze smrti Diany a snažila se jednat v prospěch rodiny a přitom si proti sobě poštvala vlastní lid. Myslím, že kromě jiného můžeme Británii závidět snahu zachovat tradice a především úctu,s jakou obyčejní lidé hledí ke své královně nebo "Princezně lidu". Tu majestátnost Británii nelze upřít a já ji neskutečně obdivuji, u našich hlavounů zkrátka nic podobného nehrozí. Ale to jsem trochu odbočila.. :-) Film je v jádru vlastně celkem zbytečný a královnino rozhodnutí se na film nepodívat dobře chápu. Týden po Dianině smrti? Já osobně bych preferovala biografický film zaměřený na celý její život! Ale toho se nejspíš dočkáme.. po královnině smrti. Helen Mirren byla ve své roli opravdu velice věrohodná a nikdo neměl šanci ji zastínit. Ten Oscar je ale trochu přepísklý (jak už to u plešounů bývá, že?) ostatně stejně jako reakce typu "to byla nuda". Řekla bych, že tohle je zkrátka snímek určený vyloženě lidem, které tato událost zajímá (a Britům).. což po přečtení námětu není zatěžko k pochopení. Je to prostě konverzačka a malý náhled do období, kdy královna bojovala se svými vnitřními rozpory - touhou truchlit v soukromí a nevystavovat rodinu zbytečné pozornosti a naproti tomu povinností zachovat se, jak se sluší. Možná je to stará "konzerva", ale má můj obdiv. (03.06.2013)

Tiché a hlučné drama těch, kteří přecházejí od starého k novému a jsou konfrontováni se svým životem a názory. Stejně jako divák. Frears a všichni tvůrci IMHO monarchii neobhajují, jen se snaží vysvětlit postoje různých postav. A člověk, kterého tohle téma nezajímá, by snad na film neměl ani chodit ;-) (11.04.2007)

Stephen Frears se chopil výzvy. Rozhodl se ztvárnit svou představu o napjaté atmosféře mezi monarchou Velké Británie, jejími špičkami politické sféry a obyvateli, v toliko diskutovaném období kolem smrti Diany a zvolení Tonyho Blaira premiérem. Nelehkou úlohu dostala do rukou hlavní představitelka, Helen Mirren, která ztvárnila samotnou královnu. To, že musela přijmout za své pohyby a gesta notoricky známého člověka, už v dnešních filmech není nic neobvyklého, ale uchopit postavu Alžběty II. a naservírovat ji divákům jako navenek chladnou, ale uvnitř rozporuplnou osobu se zájmy vyššími než jsou zájmy vlastní rodiny a sebe sama, bylo jistě odvážným krokem. Helen Mirren si se svou rolí pohrála velmi citlivě, a také si za svůj výkon vysloužila mnoho cen za hlavní ženskou roli (Oscar, Zlatý glóbus a mnoho dalších). Stejně tak, jako je celý snímek výstupem jedné ženy, ponechal bych i tento text komentářem o jediné ženě. :) "'Uneasy lies the head that wears a crown.' Henry IV, part II" (19.06.2007)

Scénář: Peter Morgan .. Z tohoto filmu jsem měl velmi zvláštní pocit. Formálně nedrhne, ale nepodařilo se mi do něj proniknout tak, jak tvůrci zamýšleli - majestátně si totiž držel odstup od mých emocí a ani závěrečný citový nátlak nenese své ovoce, protože je dané poselství o hodnotách apod. podsouváno moc chtěně. Také škoda, že zpracovává pouze úsek z období úmrti princezny Diany, kde se promítá úděl této události na hlavu královské rodiny i na nově zvoleného ministerského předsedy. Celá tíha (filmu) leží právě na těchto dvou (skvěle ztvárněných) postavách, avšak jsou tak přívětivě vyobrazeny, až to působí jako vlezdoprdelkování (protože oba žijí a jsou ve funkcích). Nejpůsobivější stránkou tak kromě herců a několika nápaditých dialogů zůstává jen výborná kamera a okázalá hudební složka. (15.02.2007)