Most do země Terabithia

Příběh je pokusem o přiblížení fantazie dětí ve věku, kdy fantazie dochází vrcholu a pod kamenem najdete poklad obrovských rozměrů a stejně jako poklad se pod vámi ukáže i stín jeho obrovského ochránce, před kterým budete muset utíkat, přes celý les až k vodě, kterou jen tak tak přeskočíte a on do ní spadne a vy se radostně půjdete dotknout svého pokladu, který mezi tím zmizel pod dalším kamenem...AnnaSophia Robb je neskutečně půvabná na svůj věk a ukradla si všechny scény pro sebe bezprostředností a křehkostí. Nejde nezávidět podobné výlety do fantazie s touhle princeznou. Moc rád bych s ní překročil nejeden most, pohleděl na nádhernou zemi Terabithii a jezdil s ní do školy autobusem:). Bohužel je ona to nejlepší na celém filmu. Fantazie je to méně než by jste čekali a chtěli a herecké výkony krom AnnySophie jsou průměrné a zapomenutelné. (06.07.2007)

Po hříchu celý snímek začíná předčasným vrcholem. Fantastickými úvodními titulky. Ovšem i po nich následuje film, který si konečně zaslouží označení fantasy, jelikož dokáže rozbouřit vaši fantazii. Má radost neznala mezí. Jenže došlo na zabijáka většiny současných filmů podobného ražení. CGI scény, které zde nemají sebemenší opodstatnění a hlavně zabíjejí právě tu zmiňovanou největší přednost. Tam kde předtím pracovala vaše fantazie na plné obrátky, tak tam nechávají nyní tvůrci pracovat počítač. A celá atmosféra tím jde do háje. Bohužel se jí pak nedaří nahodit zpět. Jsou tu momenty kdy to skoro vypadá, že ano, ale nikdy se to nedotáhne. Navíc, i přes přítomnost vynikající orchestrální hudby, jsou tu mnohé scény podbarvené popovými songy, jejichž texty jsou opravdové peklo (jeden příklad za všechny - malování pokoje, ta scéna je tím zcela zabitá). Nerad bych vyvolal dojem, že je Terabithia špatná. Není. Dokonce v marastu současné zaoceánské dětské tvorby je svým způsobem jasným králem. Jen je na ní evidentní o kolik mohla být lepší. Takhle promrhaný potenciál je prostě na pořádného facana autorům. Snad by se z něj pro příště poučili. (28.06.2008)

Dětská fantazie nezná mezí...zavřít oči a nechat otevřenou svoji mysl - TERABITHIA..... Děti 7 - 12 let se budou zaobírat trikovou stránkou (třeba se bát) a děti starší zase můžou narazit na věci, se kterými se ještě ve svém životě nesetkali. Z toho vyplývá, že je to film pro děti, který ovšem může potěšit celou rodinu. Záleží na tom, jak moc jste schopní zavřít oči a nechat otevřenou svoji mysl ??? P.S. hodně mne překvapilo celkové vyznění příběhu. (19.10.2007)

Just close your eyes and keep your mind wide open… Škola může být peklo. Zvlášť pro dvanáctiletého kluka, který zdědil růžové tenisky po starší sestře, a dívku, která nemá doma televizi. Nerozlučné přátelství uzavřou tichý farmářský synek Jesse s vášní pro kreslení a rychlonohá Leslie se snílkovskýma očima, která se přistěhovala do jeho sousedství. On fantazíruje v říši obrazů, ona vytváří čarovné příběhy z černých písmenek, ale až spolu dokážou připevnit dennímu snění skutečná křídla a prožívat dobrodružství v zemi, kam nikdo ze školních trapičů nemůže vkročit____ Maďarský trnoocasý drak Gabor Csupo dokázal bravurně otočit kormidlem zpět do časů stromových obydlí, číhajících stvůr a dobrodružných her. Je to běh s větrem o závod, let, při kterém nemyslíte na pád a nakonec očistná procházka slzavým údolím. Bridge to TEARabithia (ne, to není překlep) je nejpřirozenější portrét dětství, se všemi jeho radostmi a krutostmi, zasazený do kouzelného písničkově-instrumentálního rámu. A pokud jste stejně jako já něco podobného sami prožili, připadá vám, že Leslie s Jessem nejen sledujete, ale že je do kouzelného lesa následujete. P.S. Jednou se na tenhle klenot bude vzpomínat i jako na debut zářivé hollywoodské hvězdy, AnnaSophie Robb…9/10 (25.06.2007)

Zavři oči, ale nechej svou mysl široce otevřenou. Škoda, že jsem tuhle radu nedostal před filmem, rozhodně bych to zkusil už v jeho průběhu. Představovat si věci ve filmu o hrdinech, kteří si představují věci, které nejsou, by bylo docela zajimavé, nemyslíte. Dobře, je to nesmysl, tenhle film asi chtěl tématem ukázat, že i přes všechny ty věci, které lidem vše ulehčují a ti pak nemusí skoro nad ničím přemýšlet (jak často tohle platí u filmů, no), aby nenechali svoji fantazii upadnout úplně. A že se jim to povedlo. Csupa a samozřejmě taky paní spisovatelku díky Terabithii budu navždy milovat, to, jaký jsem měl z tohoto filmu požitek, nejde slovy popsat. A samozřejmě hlavně kvůli nádherné, oslnující, perfektně hrající, a strašně roztomilé AnněSophii Robb. Po tomhle jsem se do ní úplný blázen. Její herecký výkon je něco úžasného, dokáže naprosto zlepšit náladu a nachvíli spolu s ní zavzpomínat na dětství. Hutcherson odvádí výkon klasický, ale tentokrát jsem mu roli opravdu záviděl. Jak bych chtěl po Terabithii pobíhat s ní. No dobře, to by bylo k mým pocitům k hlavní postavě. Celý příběh pak krásně ubíhá až do půlhodiny před závěrem. Za tohle budu režiséra a spisovatelku zase nenávidět. Ach, něco tak dojemné se vidí málokdy a úpřimně jsem si u toho krásně zabulil (lil lil) :-). co se týče technických věcí, intro je jedno z nejlepších začátků vůbec, soundtrack (score) je perfektní, trochu mně zamrzelo, že písnička, kterou zpívá Robb, tam vlastně skoro vůbec není, ale nějaká Montana hyzdí závěrečné titulky. Režie je zručná, kamera v pohodě, někdy dokonce výborná, ale triky dost úbohé a v některých scenách mizerné. Což by u fantasy mělo na jednu stranu dost vadit, na druhou stranu tohle není ani trochu klasické fantasy, takže to odpustíme. Prostě 100% a taky děkuji za Deschanel - další výborný aspekt filmu, takové hodiny hudebky bych chtěl mít (20.10.2010)