Hudbu složil, slova napsal

Začátek ještě ušel a úvodní videoklip skvěle naladí. Jenže pak se to začne zvrtávat. Pořád čekáme na nějaký příběh, zajímavost, zvrat, protože je nám naprosto jasné, jak to bude s Drew a podobně, ale nic navíc se už neobjeví, rozchod je takový nijaký, a konec umolousaný. Celé si to hrozně hraje na možný druhý Notting Hill, ale Drew Barrymore chybí charisma Julie Roberts, a dost často i jistá dávka herectví, kterou Drew zaplňuje rádoby šaškovstvím. Moc jí zde prostě tu květinářku nevěřím. (29.12.2015)

Posledná Grantova spolupráca s režisérom Lawrenceom dopadla oveľa kŕčovitejšie a pritom stačilo zmeniť len partnerku. S Drew to vyšlo, iskrilo to, malo to šarm a ten rozdiel bol poznať už v prvej scéne, v ktorej sa tí dvaja spolu objavili. A pribúdajúce vrásky Grantovi len pridávajú na sympatickosti. Milý filmík, ktorý v sebe neskrýva ani štipku umelej romantiky, naopak v sebe ukrýva príjemné čaro úsmevnej komédie a naozaj veľmi, veľmi počúvateľných pesničiek. A čo sa mi páčilo ešte viac, že som ani raz nemal tušenie, čo sa stane v nasledujúcej scéne, čo potvrdil aj záver. 75%. (08.11.2008)

Celkem vydařená vtiposnůška, která může fungovat jako lehká terapie pro diváky trpící fobií zvanou "synťákový osmdesátkový pop" (ano, mezi ně se řadím i já). Jelikož nám tvůrci servírují klasické atributy tohoto zábavního odvětví jako jsou: křiklavě blyštivé kostýmky, přerozhaleně neholené hrudě naondulovaných chlapíků, synteticky nechutná hudba s elektronickými bicími a stupidními texty, s ještě o foust hloupějšími videoklipy a odpornými tanečky. Tohle všechno jen jako audio-vizuální předkrm. Načež nás děj unáší do současnosti - do tápaní hlavního hrdiny, které se pohybuje na pomezí parazitismu ex-slávy a vlastní trapnosti, do existence bývalého dívčího puberťáckého idolu, jehož věrné posluchačstvo je nyní v řadách ječících čtyřicítek na abiturientských večírcích a důchodců na lavičkách parků . A hle, tu najednou, se na smutného hrdinu, snese báječná a náhodně zdvojená příležitost, jak se opět zviditelnit - buď v boxovací reality-show nebo jako autor duetu pro orgasticky vzdychající a notně pitomoučkou teen hvězdičku. K tomu se přichomítne praštěná zalévačka květin aneb zhrzená slovotepkyně, jejíž verše mají duetu dodat tu správnou šťávu a možná také smysl. A je tu romance jak trám ... anebo komedie jako řemen. Nu dobrá, od každého vcelku vyvážený kus. A velkou zásluhu na tom všem má nejen samotný scenář, ale rovněž ústřední herecké duo, které je dosti neslučitelné, aby bylo uvěřitelně a vzájemně se doplňující, a aby mělo potřebný náboj. A to se Hughovi "vrtizadečkovi" a Drew kupodivu podařilo téměř na jedničku. Ač je konečný produkt snažení těžce pop a happyend brutálně top, napraví to všechno závěrečné titulky. 60%. (29.03.2009)

Vezměte Hugha Granta, dejte mu sladkou limču na tác a instruujte ho, aby mi namluvil, že se jedná o prvotřídní ležák. Sežeru mu to. V tomhle filmu není jediná nota, která by nebyla kradená odjinud, přesto jsem ho sledoval s neobyčejným zaujetím a reagoval přesně tak, jak jsem měl. Jestli existuje mezi herci špičkový popíkař, je to právě Hugh. A Drew Barrymore působí opravdu velice velice roztomile. (03.12.2008)

Hudební komedie, na které je nejlepší soundtrack, nebo tedy hudba znějící ve filmu, což vlastně splňuje účel právého hudebně založeného filmu, protože to co autoři dokázali v tomto filmu vyloudit je neskutečná pravda. Pravda o boybandech, mezi které se řadí tolik kapel, že není těžké vyjmenovat z partesu alespoň deset takových. Jinak se na to nechá vcelku příjemně koukat a když to má tak příjemnou muziku, vcelku nezávazně a příjemně to také uplyne až do samotného, očekávané závěru, který dozajista potěší. (25.12.2007)