Hudbu složil, slova napsal

Typicky sladká romantika, která z talíře plného klišé hltá plnými doušky a funguje mnohem lépe první 2/3 filmu, kdy se střílí jedna vtipná hláška za druhou, než v závěru, kdy vše směřuje k dojemnému konci. I přes všechny vady je to ale velice příjemná a hlavně svižná zábava, ve které oslní jak Hugh Grant svými tanečními a ústními kreacemi, tak rozkošná Drew Barrymore v další diblíkovské roli. Ale co si budeme povídat, nejlepší je stejně ten klip z osmdesátek. :) 7/10 (06.03.2007)

Netuším, jak je to možné, ale postavy Hugha Granta jsou od té doby, co "to má střapatý", jako kouzlem taky jaksi střapaté a jak mě dřív už svým poraženeckým držením těla odpuzoval, dnes je pro mě jeho přidrzlej ksicht magnetem. Alex - někdejší stár ("jsme slavnější než Beatles") dostává ceny ještě alespoň od Sdružení traktoristů, jeho cd jsou bonusem u prášku na praní a když ho pozvou zpívat na pouť, dá maminám pod podiem, co chtějí, i kdyby ho to mělo stát záda. Pak mu přijde Sophie zalít květiny a s nimi zalije i jeho. Music and Lyrics se asi bude líbit víc těm, pro koho "Alexova" slavná éra byla i ta jejich a cítí, že "zalít" by neškodilo - ehm, nou koment :-). Dneska tedy za 3* ale hodně silné - s doširoka otevřenými vrátky ke 4. (17.08.2007)

Umělá, přeslazená, pseudoromantická kýčovina bez špetky dobrého vkusu, která navíc aspiruje na nejvíce pokrytecký film Hollywoodu tím, jak se snaží vzbudit dojem satirického šlehu proti komerčním praktikám hudebního průmyslu, přičemž sami tvůrci a protagonisté tohoto snímku dělají přesně to samé - kvůli penězům se podbízejí divákovi... To nezachrání ani občasný vtip nebo obsazení nějakého ,,médii oslavovaného herce"... (05.01.2009)

Arcipeklo. Pouštěl jsem s tím, že o Vánocích přežiji všechno a s dobrou náladou hurá do filmu. A jo, ze začátku to fungovalo. Dokonce naskočila myšlenka, že to vůbec nevypadá špatně. Vždyť hlavní hrdinové jsou vcelku sympatičtí. A ona Barrymorová hezky zpívá. A...ZVRAT...Grant moc dobře nezpívá. Příběh se otáčí k totální kokotině. Panebože, jak se může 99 minut tak strašně vléci. A Cora je opravdu výborný záporák (indikátory ironie by se měli rozsvítit právě teď). Cože? Ještě půl hodiny. Sklenice vína. Fyzická bolest. NE! Už nikdy! (25.12.2011)

Položili jste si někdy otázku, když jste zahlédli v časopise fotku např. Sagvana Tofiho, co tahle vyhaslá mj. popová pseudohvězda z neblaze proslulé „stáje“ Františka Janečka dneska vlastně dělá? Zřejmě ne, taky proč byste to dělali, že ano? Já jsem četl, že prý prodává ledničky v Grónsku (copyright Klára Nemravová z Tata Bojs), ale skutečnost bude mnohem prozaičtější. Zkrátka obráží všemožné „high-society“ večírky a recepce, kde se zadarmo nadlábne, nechá se tam vyfotit s našimi rádoby hvězdičkami a „celebritami“ a modlí se za to, aby se jeho fotka objevila aspoň na spodku str. 32 nějakého bulvárního plátku (těsně pod reklamou na Kosmodisk a náramek na zázračné hubnutí). A to proto, aby totálně neupadl v zapomnění a pořád mohl čeřit vody se svými „čerstvými scenáři“ a „chystanými alby“. Grantův Alex Fletcher zažívá podobné pocity, ale je na tom ve srovnání s Tofim přeci jenom nesrovnatelně lépe. Bývala velká popová hvězda, žijící jenom z minulosti a s přibývajícím věkem z občasných vystoupení při zahájení otevření nového obchoďáku, či na ředitelských recepcích a podobných „vyzobávání drobků“. A nutno říct, není moc herců, kteří by podobně jako Hugh Grant dokázali interpretovat otravný kolovrátkový pop 80.let s takovou grácií a kouzlem. Už úvodní klip ve stylu 80´s metrosexuálních boy partiček typu ´Wham!´ musí u každého, kdo tu éru pamatuje, vyloudit úsměv na tváři, zvláště když je to zde podáno s takovým sebeshazovačným nadhledem. A nebýt toho, že zhruba po půlhodině se film překlopí do celkem tuctové romanťárny, vydržel by ten úsměv až do konce. Ale svěží neokoukaně dějové nápady, točící se kolem pop-star Cory a jejího hitu „na zakázku“ tady nechybí, takže i přesto, že éra 80´s diskoték, barevných trvalých, mrkváčů a stereotypních syntetizátorových spodků nebyla tou mojí „krevní skupinou“, dávám pobavené 3*. Bylo to občas vtipné i trefné. (18.02.2008)