Gympl

Překvapivý typ humoru, který si nehraje na snobismus filmové akademie. Mohu s uspokojením říct, že jsem se důkladně zasmál. Pestrá ukázka ze života a báječná porce hlášek. Po dlouhé době ryzí komika studentského filmu dnešní doby. Nakonec ještě jednu poznámku, víme všichni ze zkušenosti, jak mnoho může film získat nebo ztratit podle toho, kdo tam hraje, špatní herci můžou film zazdít a naopak výtečný výkon může i slabému ději dopomoci k úspěchu. Pro mě docela dobrý film. (12.02.2008)

To se musí zažít…. Svět není jen černej nebo bílej. To se za mých mladých let snažili tvůrci vyjádřit kupříkladu snímky Proč? nebo Třetí patro. Filmy o mladých se mají točit pro mladé a je jedno jestli o fotbalových ultras nebo sprejerech. Hlavně by se s tématem měli ztotožnit a třeba přijmout i nějakou moudrost. V podobném duchu vidím Gympl: je o nás o všech, o rodičích, dětech, škole, společnosti. A jsou li role napsány tak, že mnoho věcí může připomínat realitu (ať už hláškami, chováním kantorů či rodičů), nejen že to dokáže pobavit, ale možná to povede i k zamyšlení. Třeba i to, že ,,v lochu tě někdo vomrdá a budeš mít po prdeli“, může mít nějaký efekt. Na snímku lze nalézt chyby (čtyři hvězdy si asi nezaslouží), ale JÁ jsem a budu rád za každý další ČESKÝ alespoň takovéto kvality. Přeci jen NAŠE děti vyrůstají v Čechách a ne v Americe. A když už to má být verbež a zločinci, tak si o nich dokážeme natočit film sami. Proto je fajn, že film neoslovuje jen ty mladší, ale i mne. Alespoň se mohu zamyslet nad otázkou ,,jak se to stane, že dospělí chlapi čumí na holky jako uchylové“? (27.04.2008)

Film samotný za 7/10, sranda je vtipná, seriózní pasáže jsou taky super, dohromady to bohužel neladí... ALE Gympl je, alespoň pro mne, geniální v charakterech samotných. To nejsou jen figurky, to jsou skuteční lidé, které potkávám dnes a denně. Autoři MUSELI navštívit školu, na kterou chodím, ty charaktery studentů jsou přesné, stejně jako postavy kantorů i rodičů. U scén s Hánákem mi běhal mráz po zádech - fotr mé přítelkyně jako vyšitej... A když k tomu připočtu mou vlastní rodinnou situaci.. Nemohu jinak a dávám plnej počet. (14.10.2007)

Cesta do hlubin študákovy zjizvené duše, učitelský sbor karikatur, hrůzné postsynchrony, amatérské výkony některých mladých herců, graffiti kam se podívám, český hip-hop, retardovaně působící obličej Mádla, sklepácká malá domů a nevětší hustota uvolněných lidí na metr čtvereční v českém filmu současnosti. Vypadá to jako kritický výčet, ale krom těch nedostatků technických se z toho všeho nakonec staly ve Vorlově filmu o nezájmu uspěchané doby ctnosti. Jak se tak na to zpětně dívám, tohle období asi opravdu bylo nejlepší prožít zahalen v mlhavém oparu THC.. (06.09.2010)

Dlouho jsem tenhle film přeskakovala. Teď si říkám: "Proč?" Ale pak nad tím jen mávnu rukou: "Možná, že je to tak lepší. Dnes na to byla ta pravá nálada..." Ano, v některých místech se pobavíte, někdy si řeknete: "Přesně tohle jsme dělali. Fuj, goniometrické fce!", někdy vás možná něco rozesmutní... Občas mám takový pocit, že my si od těch "českých" filmů nedáme pokoj. Každý film, který jde do kina, musí zákonitě smrdět "tím naším". Jak by asi u nás dopadl pravý popkornový spektákl? A proč se zrovinka o tomhle rozepisuji právě tady? Jó, cesty Páně jsou nevyzpytatelné... ;) Jo a ještě malý dodatek: nevím proč, ale příjde mi, že se Češi ještě nenaučili natočit polibek. Nevím, čím to, ale příjde mi to tak. To už se raději podívám na ten americký. Jaj. (23.08.2008)