Hannibal - Zrození

Tohle byl rozhodně zajímavý pohled do dětství a dospívání Hannibala Lectera. Musím říct, že od tohoto filmu jsem nic neočekával, a o to více jsem byl překvapený, jak mne to zaujalo. Skoro jsem se za celou dobu před obrazovkou ani nehnul, nekontroloval jsem čas, jen jsem si tenhle film užíval. Prostě s úvodními titulky jsem byl vtažen do děje, ze ke kterého jsem se vymanil až se závěrečnými titulkami. Nebudu srovnávat Gasparda Ulliela s Anthonym Hopkinsem, to ani dost dobře nejde. Jen řeknu tolik, že Ulliel se opravdu snažil a naprosto jsem mu jeho roli vyšinutého monstra věřil. Prostě to zahrál stejně uvěřitelně, jako Hopkins. Dějově to byl velmi nabitý film a nenechal mne vydechnout, pořád se tam něco dělo a byl jsem zvědavý, jak to celé dopadne. Takže abych to nějak uzavřel. Rozhodně se neztotožňuji se zde kritickými komentáři. Tenhle film si určitě pustím ještě několikrát, protože mne opravdu zaujal a příjemně překvapil. Rozhodně jsem nebyl zklamán a sledování filmu jsem si užil. Dávám čtyři hvězdičky, protože tohle je opravdu nadprůměrný thriller, který nenudí a zaujme. (21.09.2008)

Když se v kinech objevilo Mlčení jehňátek, nebyl to první film o doktůrkovi se zvláštními chutěmi a nevypočitatelným chováním, ale právě on okamžitě znamenal obrovský úspěch u diváků a dokonce i u kritiky, protože byl natočen s nevšední elegancí, chytrým scénářem a zručnou režií. Typicky béčkové téma s problematickým etickým vyzněním dokázaly tyhle prvky povznést na oceňovanou klasiku nejen svého žánru. Žádný z filmů, který na Mlčení jehňátek navazoval, už z nejrůznějších důvodů nezabodoval, ale Hannibal - Zrození je ze všech těch pokusů nejslabší. Tenhle kousek je ve skutečnosti velký průšvih, protože se opírá o mizerný scénář a disponuje zjevně nedostatečným rozpočtem vzhledem k ambicím, které si dělal. Scénárista spoustu věcí neřešil, takže film vyznívá pro toho, kdo se nespokojí s krvavou akcí, hodně nelogicky a místy dokonce směšně. Jen drobný příklad: Hannibal si klidně v době, kdy vrcholí studená válka, překračuje hranice Sovětského svazu, volně cestuje po sovětském území a nota bene v Pobaltí, kde tehdy zuřila krvavá občanská válka a NKVD provádí masové etnické čistky, aby potlačila národně-osvobozenecké hnutí. Je to stejně pravděpodobné, jako kdybych si v dnešní době s křížkem na krku pochodoval po posvátných mešitách Mekky a Mediny v zablácených holínkách. Padouši mají jen letmo načrtnuté charaktery, a nejsou proto zajímaví jinak než jako potrava pro začínajícího kanibala. Film táhne až příliš mnoho náhod a řada motivů vyznívá kýčovitě (mladého Lectera ve Francii očekává krásná japonská tetička, jak jinak než se sbírkou samurajských mečů). Tlupa padouchů se, jak jinak, po válce přemístí do Francie, aby to Lecter při svém pomstychtivém tažení neměl daleko... Už úvodní část filmu vyznívá hluše, protože během 2. světové války docházelo právě v Pobaltí a Bělorusku k nejhorším masakrům, a z těch válečných hrůz film těží jen minimálně. Kanibalismus byl ve skutečnosti relativně běžný, už jen co se odehrávalo v obleženém Leningradě nebo v koncentračních táborech. Masakry civilistů a především Židů byly apokalyptické, zájemci o historii ví, jakým způsobem se zredukoval počet obyvatel Lvova během 48 hodin od ústupu sovětské armády z města. Z toho všeho scénárista a režisér nedokázali vytěžit vůbec nic a motiv pomsty mladého Lectera je v porovnání s tím, co prožívaly statisíce dětí ve východní Evropě, nedůvěryhodný jako vysvětlení jeho psychopatických činů a selhává jako ospravedlnění ve stylu malý zločinec trestá toho většího. Tam, kde si Mlčení jehňátek s divákem hrálo a napínalo ho, je Webberův film příliš konkrétní, takže zůstává jen několik brutálních vražd, které mají táhnout celý film. ..Celkový dojem: 40 %. (22.09.2008)

Nemalé poškvrnenie filmového predchodcu - Mlčania jahniat. Uvedomujem si, že to posledné, čo by som mala robiť, je porovnávať toto irelevantné veľdielo s nepochopiteľne naväzujúcim Mlčaním, ale nemôžem sa zbaviť pocitu, že celý dejový rámec si pán scenárista zosnoval v hlave bez výraznejšieho lamentovania nad správaním sa hlavných postáv. Dôvod krvilačne vraždiť vďaka traume spôsobenej z detstva istými nacistickými Nemcami, pre mňa nie je dostatočný a navyše aspoň približná fyzická a duševná podoba medzi mladým a starým Hannibalom Lecterom, by tomuto fiasku neublížila. Anthony Hopkins je premúdrelý starec, avšak Gaspard Ulliel je nevýrazné herecké dieťa a jeho konanie bez hlbších a vysvetliteľných motívov. Krv, krv, krv. Kto sa má na to dve hodiny pozerať a nemyslieť pri tom na delikátne a spomínané Mlčanie jahniat? (28.08.2008)

Po skončení filmu som si vravel, že je to zbytočný prequel (Origin?), no počas sledovania ma celkom zaujali kroky a smer mladého Hannibala, ktorým sa bude uberať. Keďže sa to odohráva oveľa skôr (rok 1952), ako filmy s Hopkinsom (Červený drak sa odohráva v roku 1980), tak nejaké prepojenia tu nečakajte. Čo ale môžete čakať, je pôsobivá výprava 50 rokov. Úvod sa odohráva ešte počas druhej svetovej vojny a o 8 rokov neskôr mladý Lecter utečie s Litvy až do Francúzka. Tam ochutná nie len slobodu, ale aj pach ľudského mäsa. Neviem či mi vadil herec, ktorý stvárnil Lectera alebo to, ako bola jeho rola napísaná, ale nie je vôbec tak zaujímavá, ako v podaní Hopkinsa. Jasné Hopkins je pán herec a ťažko sa to porovnáva, ale aj tak. Na druhu stranu niektoré scény boli skutočne pôsobivé, aj keď o nejaký výrazný krvák plný krvi nejde. Ako prequel zaujme, finále nevýrazné, ale príbehom a hlavnou postavou zaujímavé. No druhý krát to určite netreba vidieť. 55% - 3* (01.03.2022)

Tak Hannibal se nám dal na dráhu krvelačné zrůdy kvůli morálce. Joj! Thomas Harris svého hrdinu vláčí dál a dál těmi nejnepravděpodobnějšími zápletkami (tady 2. světová válka) a už by si na tenhle kult mohl otevřít továrnu. Čekal jsem slušné béčko, odsýpající hlavně dějově, dostal jsem nudnou sračku, která byla po stránce charakteriky postav naprosto odfláknutá a snaha o jakousi serióznost hodně štvala. Všechno dorazil Marek Vašut v roli kapitána lodi. Připomínalo mi to toho novýho PřicházíSatana! (19.04.2007)