Máj

69 minut čistého času trvalo (na ČT od 20:00 do 21:09), než naběhly závěrečné titulky, při nichž jsem si položil otázku: "Lze do jedné kytice vplétati kus kýče ke kýči a k tomu ještě kus p!či na tyči?" Tak bizarně pseudoumělecky onanistický sled záběrů vlajících hadrů a zhulených "snových" scén jsem snad ještě nezaznamenal - v české kinematografii tedy rozhodně ne. A toho domácího zvířectva - hlavně těch koz!!! - všade, vespol s chudičkou českou verzí Potkanů říznutých Jackem Sparrowem s indiánskými ozdůbkami pod stabilně růžovofialovým nebem. Zkrátka a dobře nevídáno. Bohužel také téměř nedívatelno. Kvalitní herci (ne Stropnický a Lehnertová) na čele s Janem Třískou deklamují klasiku údobí romantismu (který obecně není právě mým šálkem vnitřně rozervaného trpitelského čaje) důstojně, ale co zmůžou proti všemu tomu zmaru, ke kterému patří i nůž působící neviditelná zranění (doprovázená ovšem Tarantinovskými gejzíry ředěného brusinkového džusu) mlynářům lízajícím frndy ledva zletilých děvčic, kteří pak mají za mrtva umně aranžovanou jizvu přes celý krk? Jak nás veřejně poučily houfně schvalované Ženy V Pokušení, na voňavý frndě není nic vulgárního - a tahle navíc voněla svěcenou vodou, takže mi laskavě vlezte na hrb...teda na skálu nad Máchovým jezerem, ze které si můžete zpomalovaně až do zastavení skočit do zatmívačky:P Při vzpomínce na němou, jenom se hihňající a vzdychající Jarmilu si říkám never more, sweet little something, a převádím sebe a svého osla přes most do končin muzikálních. Hudba mi přišla převážně zajímavá v kontrastu s obrazovým pojetím filmu a nevhodná mi přišla asi na dvou místech. No dobře, na pár dalších jsem si potom říkal, jestli to jsou "Saporti" nebo Čechomor, ale pozitivní dojmy převažují, i když ten hlavní motiv byl možná opakován moc často. Každopádně jak jsem si cenil Kytice, tak potápím Máj. Audioknihu Jan Tříska čte Máchu bych si pořídil bez váhání, ale od filmu odradím koho jen budu moci. 40% za softporno (k čemuž jen poznamenám, že na Kytici se chodilo na školní projekce a bylo to v pořádku...tady bych si tím nebyl vůbec jistý;)), za surreálný zážitek a za vynikající sestřihy z děl Michaela Baye, které by bez Máje nevznikly:) A jak kdysi poznamenala paní Spáčilová - pan Stropnický kdyby se raději věnoval té politice... (02.05.2012)

Máj se odehrává v nějakém podivném paralelním vesmíru, v němž se nacházejí těžko pochopitelné prvky a probíhají obtížně dešifrovatelné události: v okolí popraviště se vznáší klobouky, loďka pluje sama po řece, skupinky teenagerů ("strašný lesů pán" a jeho banda) přepadávají listonoše a hledají u něj jídlo nebo peníze, kat mlátí před popravou loukoťovým dřevěným kolem o popraviště za pokyvování okolostojících a tentýž kat v průběhu celého filmu recituje verše, ve kterých lze lehce rozpoznat slavnou lyricko-epickou báseň K. H. Máchy (Máj se jmenuje i celý film, takže jakási spřízněnost s Máchovými verši na symbolické rovině celého filmu je zřejmě autorským záměrem - jméno „strašného lesů pána“ Viléma a jméno Jarmily, společné milenky Viléma a jeho otce, se shodují s jmény postav Máje, rovněž syžet filmu má k Máchovu Máji určitou afinitu), když Vilém symbolicky naznačí popravu svého otce, vše kolem začne jakoby rudnout krví, pomiňme již celkem banální fakt, že hlavní hrdinka je němá nymfomanka, trpící zřejmě abulií.___________ Na rozdíl ku příkladu od "zóny" ve Stalkerovi, se mi však nahodilost konfigurace prvků a událostí v čase jeví nepříjemně vykonstruovaná a ne zcela soudržná. Už jeho nanicovatě pohlednicová materie působí poněkud zatěžujícím dojmem, takže divák se pak nesoustředí ani tak na uměle vyvolanou surrealistickou tvůrčí hru, jako spíš na "hezké barevné obrázky". Nejsem si úplně jistý, jestli jsem Máj správně uchopil - možná se jedná o jakousi podvratnou estetiku kýče a hnusu. Nějak se mi v tom celku ztrácí sjednocující prvek. Snad se skrývá v samotném názvu - ve spojitosti s verši K. H. Máchy, nejsem ovšem takový znalec tohoto našeho jediného romantického básníka, takže mi mohly některé spojitosti lehce uniknout...__________ Možná se klíč skrývá v dialogu, který zazní ke konci filmu pře popravou Viléma: "Už to brzy skončí, pán Bůh je milosrdný." - "Neskončí, milosrdný, to tedy není...". A bylo tomu skutečně tak - film trval ještě dlouhých deset minut. (01.07.2010)

Byl pozdní večer, sychravý prosinec a povinnost mi velela pustit si Máj. Před očima se mi začal odehrávat důvěrně známý, a přece v mnohém jiný, příběh tragické lásky. Vilém je fešák (ale strašný lesů pán fakt ne), Jarmila zase lehčí děva (příliš, příliš!), kat s libým hlasem pak jakýmsi strůjcem osudových událostí. Mácha se občas vytrácí, ale z mého pohledu zůstalo zachováno to nejdůležitější - duše. Víc by se mi sice líbilo, kdyby Brabec adaptoval poctivěji, jenomže to se to tak někdy sejde: jste duševně rozněžnělí a onen příběh v kombinaci s nádhernými obrazy a překrásnou hudbou ve vás opět probudí romantika, který už nějaký ten pátek hibernoval... Takže přes všechny výtky za plnou! Protože jak každý správný romantický hrdina ví, citům se vzpírat nelze. (16.12.2012)

Nuda, nehorázná! Plejáda výborných českých herců se pitvoří v debilních miniroličkách a mladej Stropnickej se snaží vyhrát titul o největšího dřeváka v hlavní roli. Kytice ušla, tohle je ale hodně nepovedená parodie, která mi zhnusila i jinak docela oblíbenou kapelu! A básni nemluvím, na to jsem nikdy nebyl! (20.01.2009)

Dvě hvězdičky za hudbu a posledních 20 minut, ve kterých by se našlo pár scén, které stojí za to. Nějaké emoce ve mně tento film vyvolal, takže odpad dát nechci. A i jedna je málo. Našlo by se pár opravdu dobrých nápadů a vizuální stránka filmu taky nebyla špatná, ba naopak nějaké scény byly opravdu povedené. No, snažila jsem se najít pozitiva, je však pravda, že negativa převažují. Nic od toho nečekejte, nic totiž nedostanete. (05.12.2009)