Máj

Pohádka, romance, balada, drama a já nevím co ještě... to vše se podařilo Brabcovi do tohoto filmu vtěsnat. Nedá mi to, musím srovnávat s Kyticí. Zatímco v Kytici se Brabcovi parádně podařilo zachytit poetiku a básnivost díla, Máj zůstal jen neuchopitelným slepencem. Když pominu fakt, že Brabec udělal s Viléma chladnokrevného otcovraha (v předloze Vilém zabíjí soka, aniž by věděl, že je to jeho otec), nemůžu překousnout divokou rockovou "party" umrlců. A herecké obsazení? Přemýšlím, koho "pochválit" dřív.... Kukuru se slovenským akcentem nebo neskutečně patetického Hamleta Třísku? Po shlédnutí Kytice jsem měl opravdu o čem přemýšlet a těšil jsem se na to, do čeho se Brabec zase pustí. Ovšem teď ve mě zůstává jen prázdno. Teda vlastně jeden pocit mám. Strach z toho, co se rozhodne Brabec zprznit příště. (03.12.2008)

Slušné řemeslo, které - ve srovnání s literární předlohou - sice nic nepovzneslo, ale také nepokazilo. Brabcovi se podařilo stoprocentní řemeslné - místy i umělecké - převedení máchovské snovosti do filmové řeči. Řeči více kopírující než inspirující a dále posouvající. Neherci Stropnický (jako publicista je rozhodně výrazně lepší) a Lehnertová naplnili ideál krásy máchovských hrdinů. To, že mluví minimálně, případně vůbec ne, je věci v daném případě rozhodně na prospěch. Zůstává otázkou, zda by scénáři při ztvárňování tohoto lyrickoepického eposu prospělo více epičnosti - i špičkoví herci jako Divíšková, Kukura nebo Přeučil nemají v podstatě co hrát, pokud nevezmeme na milost Brabcův vývod o upřednostnění mimiky před slovním projevem. Loupežnická tlupa je poměrně věrným výrazem převládajícího konzumistického stylu soudobé mladé generace; k tomu hudba skupiny jako Support Lesbiens nesporně patří. Srovnáme-li výsledný obraz s tzv. moderním režijním divadelním pojetím shakespearovských her, nevychází Brabec z tohoto srovnání nijak beznadějně. Podobně - a ještě výrazněji - jako v případě skutečného uměleckého krachu, kterým je relativně nedávno do distribuce uvedené zfilmování Smetanovy LIBUŠE (neklame-li mne paměť). Uznávám, že MÁJ lze pojednat i lépe. Ale kde, jak a kým? (04.12.2012)

Brabec se nebál do této obtížné látky jít a trochu je z jeho snímku cítit nejistota, ale i velké zapálení. Neokoukané herecké obsazení občas herecky solidně vypadává z role a znát je to u Matěje Stropnického, ale u Sandry Lehnertové to tak ani nevadí, protože ta ani nic moc nehraje a spíše se odhaluje. Jako by se snímek svým pojetím míjel s Máchovým stěžejním dílem, a je jasné, že nic moc exkluzivního nenabídne, ale přesto stojí za zhlédnutí pro působivou kameru, hudbu, a i když působí ve výsledku nevyváženě, nuda to nebyla. 60% (08.06.2010)

Hezké obrázky pěkný film neudělají. To by si měl F. A. Brabec, který se nejspíš nadosmrti režijně vyčerpal na Kytici, konečně uvědomit. Tohle totiž byla fakt nuda s hezkejma obrázkama, který se vám ale stejně tak za čtvrt hodiny okoukaj. Brabec tím asi chtěl zachytit nějakou tu poetiku, ale úplně zapomněl na postavy. Kdo má uvěřit osudové lásce Viléma a Jarmily po jednom kouknutí na sebe v kostele a následné souloži někde u stromu? Zvlášť, když Jarmila nevíme proč nemluví a Sandra Lehnertová neumí hrát, tak vypadá jako ta největší běhna široko daleko. Komentář Tosima to tady vystihuje úplně přesně. A charismtický Tříska v roli kata a docela dobrý Javorský v roli kněze toho opravdu celé nezachrání, i když jejich postavy měli potenciál. Chudák Hynek se asi obrací v hrobě. (07.12.2008)

Vilém „nefunguje“, ani Jarmila, dobrý Kukura a Tříska, skvělá hudba. Celkově málo intenzivní. Nevyhnutelná tragédie je spíše jakoby náhodou nežli v důsledku rozervanosti hrdinů, protože postavy se tam pohybují od ničeho k ničemu. Ze scény, která následovala po vraždě mlynáře, jsem se nepokrytě smál, ježto mi připomněla Trhák. 30 % (26.10.2008)