Návrat na vrchol

Americká dráma o družstve amerického futbalu na vysokej škole, ktorú postihne veľká tragédia. Príbeh sa odohráva v 70. rokoch, ale takmer nič tomu nenasvedčuje...okrem teda dvoch účesov žien, bokobrád mužov (také sa ale v 70. rokov veru nenosili), a starších áut a rádií. Príbeh nie je ničím výnimočný, a to aj keď je na základe skutočného príbehu. Čo poteší je kamera, filmový filter, akrobatické kúsky hráčov (pardón kaskadérov) a také tie technické záležitosti filmu, ale celkom aj herecké výkony (hlavne Fox). Škoda, že si Robert Patrick nezahral väčšiu rolu, naňho sa dá pozerať. Takisto sa celkom vydarili humorné scény, ktorých ale nie je veľa. Hodnotenie: 65% (23.09.2013)

Športové/motivačné filmy môžem, ale toto ma peknú chvíľu dosť obchádzalo. V úvode na nás McG páli jednu patetickú scénu za druhou, ale potom sa film našťastie ukľudní. Hoci má ďaleko do mojich obľúbencov, tu musím poznamenať, že McConaughey doslova drží film nad vodou. Žiadny oscarový výkon, ale získal si moje sympatie. Také skrz naskrz priemerné tri, čo je aj celkom škoda. Keď si zvážim tému a plejádu veľmi schopných hercov, ktorí vo filme sú - mohol z toho McG či scenáristi vyťažiť omnoho viac. Potenciál určite bol. Minimálne mi chýbal ten pocit, že tímu držím palce, ktorý je pre tieto filmy kľúčový. Remember the Titans mi šmakujú viac. (02.06.2012)

Filmy ze sportovních prostředí mají jednu velkou nevýhodu – prostoduchý scénář, který je okamžitě odhalen a divák už pak jen čeká, jakými prostředky se režisér dobere ke kýženému konci…We Are Marshall bohužel není jiný, ale přeci jenom se v něčem od svých soků odlišuje. Jakoby si McG vzal od Charlieho andílků oddech, půjčil si maximálně tak agresivní kameru a svou klipovitou režii s vysokým počtem střihů nechal doma (samozřejmě zápasy jsou věc jiná). Příběh se ani neline pomalu, ani nijak ďábelsky nepřeskakuje z místa na místo, ale jen tak proplouvá mezi postavami a vytváří uvěřitelné prostředí, které, ač jsem zezačátku avizoval, nepobralo moc na originalitě (teatrální a nenápaditý scénář mluví za vše), zato chytne pevně a nepustí. K této fiktivní ideji dopomáhá i duo výborných herců – zažraného fotbalového trenéra McConaugheyho a zamlklého, vzpomínkami zranitelného Matta Foxe, který snad tímto filmem konečně utvrdil, že nejsou jen Lost a doktor Jack. Rozhodovat se mezi 3* a 4* nikdy není med a v tomto případě za velmi překvapující citlivou režii McG, výborně zahrané postavy a fakt, že se jedná o skutečný příběh rád přimhouřím oko. We Are? Marshall! [Přesná stopáž: 131 min] (15.08.2007)

Matthew Fox přežil pád letadla ve Ztracených, Matthew Fox přežil pád letadla v Návratu na vrchol - a pak že prý Bruce Willis je Vyvolený. No, tak jsem tu tragédii trochu odlehčil a teď vážně - nešťastný příběh Univerzity Marshall jsem už znal z dřívějška, takže jsem byl připraven a čekal, jak si McG poradí s atmosférou a nakolik se utopí v patosu. Musím uznat, že se s tématem popasoval docela slušně, i když slzopudných scének s hudebním podkresem a la funeral bylo na můj vkus trochu moc. Solidní part předvedl MMcC, který do posmutnělého města přinesl trochu svěžího vánku a vesměs (až na pár výjimek) se vyvaroval svého mírně unylého herectví. Ani nezbytných morálku pozvedajících projevů a lidových mouder nebylo tolik, že by se z nich běžný divák sledující telenovely začal zakuckávat, takže v tomto ohledu nedošlo k žádné újmě na zdraví. Samotné sportovní zápolení bylo pro mě poněkud méně záživné, protože americký fotbal je z mého pohledu prostě jenom takový homo-swingers wrestling s míčem (nebo spíš s šiškou). Navíc znalosti pravidel jsem byl zatím ušetřen (až dnes jsem se dozvěděl, že ten čas, kdy zbývá jedna vteřina do konce nějakého úseku, borci rychle rozehrajou, hrajou klidně dalších 15-20 vteřin, aby teprve PAK rozhodli či nerozhodli zápas, tak ta vteřina se odpočítávala z nějakého "play clocku", což není čas do konce zápasu, ale časomíra proti zdržování hry), takže po sportovní stránce mě uchvátily více jiné spektákly, např. duel Hongkong vs. Pákistán v krasobruslení. ALE: Poselstvím toho filmu asi bylo připomenout tu tragédii a taky to budování nového týmu, takže zábava byla v tomto ohledu až na druhém nebo kdovíkolikátém místě. Tak už jsem se vykecal dost, přemýšlím, jestli jsem na něco nezapomněl... No, tak asi ne. Tak dobrou noc. (14.10.2015)

Film ze kterého jde ze všeho nejvíc cítit amerika podobně jako z topinek česnek. K americkému fotbalu jsem nikdy vztah neměl a po tomhle filmu ani mít nebudu, což je škoda. Navíc, některé scény ve filmu mi přišly jako vystřižené ze statečného srdce Mela Gibsona, podbarvené podbízivou hudbou. Avšak co se vytknout nedá, je režisérovo oko a schopnost poskládat pár pěkných obrázků dohromady, podobně jako to bylo s Charlieho andílky. Zkrátka McG ví jak působit líbivě na diváka a těch pár scén je opravdu úžasných. Poprvé a docela příjemně, mě překvapil Matthew McConaughey v roli trenéra který oživý mrtvý tým a postaví ho na nohy. Celkově je to však jen dojemný, sportovní, americký film převázaný mašlý, na které je nápsáno (Podle skutečné události) který má filmu dávat punc vyjímečnosti... ale nedává. (31.05.2009)