Návrat na vrchol

POZOR - SPOILER: Další sportovní drama s nálepkou "podle skutečné události", která se vám ze všech sil snaží hrát na city. Problém spočívá v tom, že podobných filmů vznikne asi 10 za rok a všechny jsou tak nějak stejné. Všechny postavy mají předem daný charakter a vždy se zachovají tak, jak se to od nich očekává. Tak trochu jako v pohádce. Děj je o sestavení nového fotbalového týmu a je nalinkovaný přesně podle staré známé šablony. Zpočátku se týmu nedaří, prochází krizí, nakonec ale slavnostně zvítězí (přičemž rozhodující bod získá až v poslední vteřině zápasu - dokážete si představit větší klišé???) a vše skončí happy-endem. No a pak zazvoní zvonec a pohádky je konec. Film se sice opírá o skutečnou tragédii, ale aby mě dojal, musel by být natočet působivějším a hlavně neokoukaným způsobem. Že si diváci v Americe na podobných kýčovitých dojácích ujíždí, je stará známá věc. Ale že jim to žereme i my Češi (viz zdejší hodnocení 73%), to mě celkem udivuje.. (21.10.2007)

Matthew Fox přežil pád letadla ve Ztracených, Matthew Fox přežil pád letadla v Návratu na vrchol - a pak že prý Bruce Willis je Vyvolený. No, tak jsem tu tragédii trochu odlehčil a teď vážně - nešťastný příběh Univerzity Marshall jsem už znal z dřívějška, takže jsem byl připraven a čekal, jak si McG poradí s atmosférou a nakolik se utopí v patosu. Musím uznat, že se s tématem popasoval docela slušně, i když slzopudných scének s hudebním podkresem a la funeral bylo na můj vkus trochu moc. Solidní part předvedl MMcC, který do posmutnělého města přinesl trochu svěžího vánku a vesměs (až na pár výjimek) se vyvaroval svého mírně unylého herectví. Ani nezbytných morálku pozvedajících projevů a lidových mouder nebylo tolik, že by se z nich běžný divák sledující telenovely začal zakuckávat, takže v tomto ohledu nedošlo k žádné újmě na zdraví. Samotné sportovní zápolení bylo pro mě poněkud méně záživné, protože americký fotbal je z mého pohledu prostě jenom takový homo-swingers wrestling s míčem (nebo spíš s šiškou). Navíc znalosti pravidel jsem byl zatím ušetřen (až dnes jsem se dozvěděl, že ten čas, kdy zbývá jedna vteřina do konce nějakého úseku, borci rychle rozehrajou, hrajou klidně dalších 15-20 vteřin, aby teprve PAK rozhodli či nerozhodli zápas, tak ta vteřina se odpočítávala z nějakého "play clocku", což není čas do konce zápasu, ale časomíra proti zdržování hry), takže po sportovní stránce mě uchvátily více jiné spektákly, např. duel Hongkong vs. Pákistán v krasobruslení. ALE: Poselstvím toho filmu asi bylo připomenout tu tragédii a taky to budování nového týmu, takže zábava byla v tomto ohledu až na druhém nebo kdovíkolikátém místě. Tak už jsem se vykecal dost, přemýšlím, jestli jsem na něco nezapomněl... No, tak asi ne. Tak dobrou noc. (14.10.2015)

Filmy ze sportovních prostředí mají jednu velkou nevýhodu – prostoduchý scénář, který je okamžitě odhalen a divák už pak jen čeká, jakými prostředky se režisér dobere ke kýženému konci…We Are Marshall bohužel není jiný, ale přeci jenom se v něčem od svých soků odlišuje. Jakoby si McG vzal od Charlieho andílků oddech, půjčil si maximálně tak agresivní kameru a svou klipovitou režii s vysokým počtem střihů nechal doma (samozřejmě zápasy jsou věc jiná). Příběh se ani neline pomalu, ani nijak ďábelsky nepřeskakuje z místa na místo, ale jen tak proplouvá mezi postavami a vytváří uvěřitelné prostředí, které, ač jsem zezačátku avizoval, nepobralo moc na originalitě (teatrální a nenápaditý scénář mluví za vše), zato chytne pevně a nepustí. K této fiktivní ideji dopomáhá i duo výborných herců – zažraného fotbalového trenéra McConaugheyho a zamlklého, vzpomínkami zranitelného Matta Foxe, který snad tímto filmem konečně utvrdil, že nejsou jen Lost a doktor Jack. Rozhodovat se mezi 3* a 4* nikdy není med a v tomto případě za velmi překvapující citlivou režii McG, výborně zahrané postavy a fakt, že se jedná o skutečný příběh rád přimhouřím oko. We Are? Marshall! [Přesná stopáž: 131 min] (15.08.2007)

To som si zase raz pekne poplakal. Aj ked viac kvoli teme nez filmarskemu kumstu. Bolo tu totiz zarobene na ovela viac. Skoda, ze to nebol pribeh mesta, ale stokrat videny pribeh jedneho teamu. Pokojne to mohlo mat o pol hodku navyse a namiesto patetickych scen (v tradicnom hollywoodskom megasladkom prevedeni) sa venovat aj upozadenym postavam a atmosfere. Bolo by to omnoho silnejsie. Takze spokojnost, no nie nadsenie. Netradicne uvolneny McConaughey tiez potesil. 7/10 (22.02.2020)

Standardní výkon METJŮA u filmu, který má na běžného Američana působit jako na Žida Osvětim. Letadlo s čutálisty do meruny se zřítí a v tu ránu je z toho celonárodní tragédie, po které následují jednání "OBMĚNA KÁDRU", "VÍTĚZSTVÍ" a "ZPĚT NA STANDARD". Metráž přepálená, což má za následek divákovu apatii. 65% (20.03.2017)