Horší už to nebude

Úžasná záležitost, které nemohu nedat 5* a snad se ani po druhém shlédnutí můj názor nezmění. Will Ferrel je naprosto bezchybný a jeho Harold Crick je přesně dokonalý "génius" ponořený do svého světa plného čísel, hodinek a počítání násobků. Maggie Gyllenhaal mě okouzluje každým filmem víc a s jejím obličejem by mohla hrát 15nácti letou školačku stejně jako 40ceti letou maminku 3dětí a to je pro mě nepochopitelně kouzelné. Její obličej je roztomilý a v každé roli je velmi přesvědčivá. Dustin Hoffman si svého profesora Teorie literatury opravdu užil a působí velmi sebejistě a hlavně chladnokrevně. Pro něj je kniha víc než lidský život a to jeho postavu perfektně dotváří. Emma Thompson jako Karel Eiffel vypadá jako spisovatelka, která si pomáhá nejen cigaretami, ale i nějakými drogami, ale naštěstí tomu tak není a je velmi komická. Marc Forster si svojí komedie dokonale vypiplal do posledního detailu. V prvním okamžiku mě vyrazili dech všechny ty hračky v obraze, které počítají, měří, vysvětlují ... V prvním okamžiku jsem si vzpomněl na Fincherův Fight club, kde na začátku je pokoj hlavní postavy podobným způsobem vykreslován jako katalog z Ikei. takovéhle drobnosti jen dotváří celkový nádech komedie, která předčila moje očekávání a u které jsem se smál víc než jsem, kdy čekal. Marc Forster je režisér, co se nebojí zkoušet nové žánry a za to mu tleskám. Zatím ani jednou nepřestřelil a nebýt trochu vynuceného happyend, který maličko kazí vyznění filmu, byl by Stranger than fiction dokonalým filmem. PS: spoiler! : proč to neskončilo nárazem do autobusu? Každý by si mohl konec domyslet podle sebe a nemuselo by být žádné konstatování je živý nebo mrtvý... (15.07.2007)

S každým zhlédnutím zábavnější hra s vyprávěním. Vypravěč je zde sice v intencích klasického hollywoodského stylu (zpočátku) neviditelný, nikoliv ovšem neslyšitelný. Slyšíme jej (tedy ji) nejen mi, ale také protagonista příběhu. To je ale pouze náplní prvních několika minut, po nichž se zápletka začne stále víc komplikovat, aniž by tím jakkoli trpěla srozumitelnost filmu. Podvratnost Stranger than Fiction tkví v tom, že jej klidně můžete číst jako romantickou komedii. Žádný „povinný“ žánrový element v zásadě nechybí, jenom jsme neustále upozorňováni, že sledujeme určitý konstrukt, že příběhy konkrétního typu končívají konkrétním způsobem, že odevzdaného hrdinu řídí nějaká vnější – autorská – síla apod. Film obvyklá vyprávěcí schémata naoko dodržuje, zároveň je jejich zviditelněním boří a vytváří schémata nová. Dlouze bychom mohli rozebírat práci neukotvené, jakoby žádnému z mnoha vypravěčů nesloužící kamery, Ferrellovo hraní bez emocí (na hrdinu hollywoodského filmu je záludně nečitelný) i filozofický podtext, dotýkající se věčné otázky predestinace. Je toho hodně a všechno se to sešlo ve filmu chytrém, nápaditém a (přitom) mimořádně vtipném. 90% Zajímavé komentáře: Wormboy, Janek, Silence, gusman (24.03.2007)

Svěží, trefná a inspirující komedie pro inteligentního diváka. Spousta skvělých nápadů, roztomilé momenty, které známe ze života, ale ve filmu jsme je neviděli. Ferrellovo seriózní herectví je snad až příliš minimalistické, parádně ho ovšem doplňují excentričtí Maggie Gyllenhaal a Dustin Hoffman. Doporučuji vzít si sebou do kina nějakou tu sušenku s lahodnou čokoládovou polevou. (26.03.2007)

KDYŽ OBČAS TONEME VE STRACHU A ZOUFALSTVÍ, RUTINĚ A STEREOTYPU, BEZNADĚJI A NEŠTĚSTÍ, PODĚKUJME BOHU ZA BAVORSKÉ CUKROVÉ SUŠENKY. A NEMÁME-LI SUŠENKY, MŮŽE NÁS NAŠTĚSTÍ UTĚŠIT DOTEK DŮVĚRNĚ ZNÁMÉ RUKY. NEBO PŘÁTELSKÉ GESTO. NEBO NĚŽNÉ POVZBUZENÍ. NEBO LÁSKYPLNÉ OBJETÍ. NEBO TOUHA ÚTĚCHY. NEMLUVĚ O NEMOCNIČNÍCH VOZÍCÍCH A NOSNÍCH SVORKÁCH. A NESNDĚDENÉM PIŠKOTU. A ŠPTANÝCH TAJEMSTVÍCH. FENDERECH STRATOCASTERECH. A TU A TAM NĚJAKÉ KNÍŽCE. A MĚJME NA PAMĚTI, ŽE TOHLE VŠECHNO, NUANCE A ODLIŠNOSTI, KTERÉ BEREME JEN JAKO DOPLŇKY NAŠICH DNÍ, MAJÍ MNOHEM VÝZNAMNĚJŠÍ A VZNEŠENĚJŠÍ POSÁNÍ. ZACHRAŇUJÍ NÁM ŽIVOT. VÍM, ŽE SE TO ZDÁ PODIVNÉ, ALE VÍM TAKÉ, ŽE JE TO KUPODIVU PRAVDIVÉ. (07.01.2008)

Veľmi milé prekvapenie! Geniálny a hlavne inteligentný film balansujúci medzi drámou a sviežou komédiou. Už dávno som nemala to potešenie z vnímania zmien svojich rozporuplných pocitov. Raz som mala chuť sa smiať, za čo môže v prvom rade ironicky podaný a na sekundu presný životný rytmus Harolda Cricka, raz ma premáhali slzy najmä za záverečné chvíle, pri ktorých si tvorcovia neodpustili jemný sentiment. Čo však na tom :) Ja som romantička so všetkým, čo k tomu patrí a rada sa nechám "oblbovať" takýmito filmovými lahôdkami... Posledných 15 min som bola rozhodnutá dať 5*, ale nakoniec tá zmena plánu nevyšla celkom podľa mojich predstáv a nenadchla ma tak, ako to u sladkých koncov býva. Happyend je proste vždy žiadúci... Túžim napísať uznávaný román, no obávam sa toho, že moja hlavná postava "ožije" a bude sa doprosovať zmeny svojho osudu. Budem nemilosrdná a bude mi prednejšia úspešná literárna kritika alebo ľudský život? Ja osobne by som s týmto rozhodnutím mala veľký problém :). (18.08.2008)