Kdo je tady ředitel?

"Proč Dánové tolik mluví? Buď moc mluví nebo jsou příšerně sentimentální. A mezitím se akorát smějou jako idioti."...."Zatracení Dánové! Jen tak se z toho nevykroutíte! Jste samé řeči. Z vašich ság ale víme tohle: Ten kdo vyjednává s podkoním, nevyjednává s nikým. Sbohem!" (z monologu islandského mogula Finnura Sigurdsona) (21.10.2019)

"Šoustání přichází na řadu po pořádným hulení." Tak falešný ředitel Kristoffer mě hodně bavil, zejména když se do své role vžil a začal svou postavu herecky rozvíjet. Já jsem si tedy to hledání odpovědné osoby a prodávání firmy dost užil a to přesto, že nedisponuju perfektní znalostí dánštiny ani islandštiny, což by v tomto případě rozhodně nezaškodilo. Nicméně jsem rád, že ve Skandinávii kvalitní zábava dosud neumrzla a ani ji nezardousila syrová severská dramata. (25.11.2016)

Von Trier nás hneď z kraja upozorní, že jeho film nemá hlbší zmysel, je to iba komédia, pri ktorej by sme sa mali pobaviť. Bavíme sa tak napoly a asi je jedno, či sme Slováci, Dáni, alebo Islanďania. Rozhodne som sa nebavil na tej inovatívnej kameramanskej metóde, ktorá bola zábavná, ako spievajúca Bjork. Vizuál je nepríjemný, obsah celkom fajn. Čiže presný opak toho, načo sme zvyknutí v jeho drámach. Hlbší zmysel ale v tomto mojom objave hľadať nebudem, rovnako ako vo fakte, že Jens Albinus vyzerá ako mladý David Lynch. Poslúchnem režiséra a po filme naňho radšej zabudnem. No a ktože je ten riaditeľ? No predsa náš režisér! Doporučujem skôr priaznivcom Charlieho Kaufmanna, ako fanúšikom Trierových (priamočiarych) drám. Prirovnanie k Soderbergovmu Full frontal tiež nie je od veci. (24.01.2013)

Ze samotného námětu o vytvoření a zastupování fiktivního ředitele mohla za jiné kostelace tvůrců vzniknout svěží a vtipná komedie. To by se ale námětu nesměl chopit takhle sebestředný režisér, který výsledek promění v pseudouměleckou výkladní skříň plnou nezáživných herců, neumětelsky křečovitého podání či jakýchsi rádoby-intelektuálních úvah nad možnostmi filmového média a komedie. Už dlouho jsem nic tak otravného neviděl. Jestliže největší invence Ředitele spočívá v naprosto nesmyslných a trapně výstředních záběrech kamery, je něco hodně špatně. Jestliže mě z celé komedie rozesmálo pouze to, jak po víc než půlhodině nezajímavých keců o informačních technologiích a firemní administrativě začne jeden pár ve stejné kanceláři ve stoje souložit, je to trapas ještě větší... Chtělo by se mi říct vono je to tak blbý, až je to vtipný, ale s výjimkou té jedné choulostivé scény jsem to nedokázal vnímat ani tímto způsobem. Jestliže má takhle vypadat reprezentativní snímek jednoho z nejuznávanějších současných evropských režisérů, tak se s dovolením zase na dlouhou dobu filmově vrátím o pár dekád zpátky. 10% (13.11.2020)

Trier opět nezklamal... Z ponuré Manderlay odjel zpět do Dánska a otrokářské drama vystřídala bláznivina hodně těžkého kalibru... Lars von Trier si znovu hraje nejen s divákem, ale neskutečně si pohrává i s hlavními hrdiny, které smaží v pekelně horkém oleji a dává jim minimum možností. Chudák Kristoffer, jehož smyslem života je ultraminimalistický Gambini, se musí pohybovat v pro něj naprosto odtažitém světě, z čehož musí nutně vznikat absurdní situace, které balancují buď na hranici frašky ("Podzim na venkově je dusný...") nebo se drsně dotýkají hořkosti života, jenž "je jako Dogma95"... (tiskárna...). Trier opět boduje s dogmatickým pojetím, narušuje kontinuitu obrazu, překvapuje dokonale vybroušeným scénářem s nečekanými zvraty. Svými vlastními vstupy do filmu a komentováním děje snímek zdánlivě zlehčuje, což potvrzuje úvodním konstatováním, že za touhle komedií není nic jiného, než se pobavit a zapomenout. Ale to by nebyl Lars von Trier... Už jen vztah Ravn - Kristoffer stojí za hlubší zamyšlení... Pro mě zatím jednoznačně nejlepší komedie roku (včetně toho minulého..:-) (03.04.2007)