Ergo Proxy

Ergo Proxy se mi hodnotí lehce. Je to totiž ten nejlepší kousek, z toho mála co jsem viděl... a epizoda 19 mimo realitu, kterou beru jen jako narušitele atmosféry, mi to nezkazí - doporučeno přeskočit. // Plusy: Animace a výprava / atmosféra / melancholie / děj / kladné i záporné postavy / vyvážená akce s dramatem / nutnost být pozorný a trochu zauvažovat / Proxies / opening. Mínusy: Ep19 / aby bylo co vytknout, tak dejme tomu, že i postava androida v těle a s chováním malé holky převlečené za nějakého růžového mončičáka, je místama rušivým elementem, který ale stačí brát jako domácího mazlíčka (třeba psa co umí mluvit), který hrdiny doprovází na cestě, a není to nic k nevydržení. (04.05.2012)

První dva díly jsem viděla snad 3x po sobě. Tak hutný a napínavý začátek seriálu se moc často nevidí. Děj se pak ustálí a přejde do roviny jakéhosi roadtripu. Tato cesta za hledáním sebe sama hlavním protagonistům poodkryje nejen tajemství bytostí zvaných proxy, ale i popožene celý svět do záhuby či nového počátku. Každý díl je samotnou kapitolou se skvělým koncem či pointou na závěr. Poslední díly se zase slejou dohromady a vykvetou v neuvěřitelné finále. A i to ovšem přímo neodpoví na všechny otázky a nerozmotá všechna tajemství, kterých se autoři dotkli. Což nabízí množství prostoru pro vlastní úvahy a hledání metafor a narážek v psychologii, filozofii a náboženství. Pro mě srdcovka, doporučuji všem. (07.01.2012)

Po deseti dílech končím - fantastická noirově cyberpunkový vizuál a žánrové propriety nejsou všechno. Od cyberpunkového tématu se to vzdálí velice rychle, a ač příběh není úplně nezajímavý, tak je vyprávěný tak zoufale zmateně a nudně, že mě seriál vůbec nedokázal zachytit (i když není příliš komplikovaný, jen tak vypadá - forma vyprávění je tu jen zbytečný umělý konstrukt který ani atmosféře příliš neprospívá). Filosofie tam každopádně není příliš zajímavá, a o nějaké emoční působivosti si seriál může nechat jen zdát. 5/10 (12.08.2014)

Skončil jsem u 15. epizody, takže nevím, jestli se to ještě k něčemu dokope, ale protože mě to pak úplně přestalo zajímat, tak je mi to jedno. Začne to slibně, většina epizod má skvělou atmosféru a docela dlouho jsem i čekal na to, co z toho vyleze. Stejně tak jsem doufal, že to bude psychologické, když už je to tu tak zařazené a když se to celou dobu tváří filozoficky. Jenže už po třech epizodách se to začalo motat v kruzích, některé epizody působí úplně mimo celek a když už to má něco odhalit, trvá klidně i čtyři epizody, než se definitivně řekne, že to tak je. Dějově mi to vlastně přijde prosté a utahané, ale "ozvláštněné" tou (pro anime typickou) přehnanou překombinovaností, tady asi i pěkně samoúčelnou. Mělo to být divné, je to trochu divné, ale v tom špatném slova smyslu. Jde si to svojí cestou a nemá to problém do rozjetého děje jen tak strčit epizodu, ve které Vincent Law soutěží v japonském Chcete být milionářem? (která se mi ale líbila docela dost, jelikož konečně něco odhalovala), ale ta nahodilost je časem až repetitivní a dokázala mě pak odradit od dalšího sledování. To a ještě postava autorava Pinot, malé holčičky, která je s každým dílem čím dál tím víc otravná a její opodstatnění v seriálu vůbec nefunguje - má být vtipnou postavou, ale jakýkoli humor se do zde vybudované atmosféry vůbec nehod, takže to svojí přítomností jen zbytečně rozmělňuje. 3* (05.07.2023)

Koukám, že se tu všichni snaží zvítězit v délce komentáře. Otázkou je: Může za to děj seriálu? Otázky, na které naráží? Přirozená soutěživost uživatelů? Prostředí, ve kterém vyrůstáme? Zvrácenost našeho stvořitele, nebo stvořitele našeho stvořitele? Přesně takovéhle kvantum myšlenek se mi míhalo v hlavě jak na běžícím pásu. Neřekl bych, že by na nich bylo něco špatného. Určitě jsem si v hlavě urovnal pár tezí a několik novinek jsem se naučil, ale všeho moc škodí. Kór, když si začnu připadat víc jako ve škole, než jako v příběhu. Nicméně to je má chyba, protože myšlení se hold musí občas utlumit. Na druhou stranu, pokud nemáte rádi nějakého intelektuála, můžete mu tímhle uškvařit mozek. Jinak ta nevyváženost je příšerná... jednou je díl geniální a jindy bych se přestal dívat z dílu na díl. Na druhou variantu tu všichni nadávají, tak nemá smysl přidvat do kotle. Kdo neviděl, měl by vyzkoušet první díl, protože je perfektní reklamou na pokračování. Mě nadchnul už jen ten drobný nápad, že existuje vir Cogito, který u robotů jaksi... probouzí duši. Je to u biologických komponent možné? Jaký je pak rozdíl mezi člověkem a robotem? Má smysl, že mají lidé duši? Mají vůbec lidé duši, nebo jednají na základě jedniček a nul? Píšu tenhle komentář vůbec já? Welcome to my hell! (08.03.2009)