Rodinný přítel

Harpagon 21. století - to je něco, takový se rodí jednou za... dosaďte si sami, možná máte dokonce osobní zkušenost. Lichvář Geremia jako odporná forma života, živící se lidským pinožením za přiblblými sny o neobchodovatelném štěstí a vysáváním emocí, těch záporných obzvlášť... Ohavný zvenčí dovolil skrz smutek a zhrzenost, aby jeho srdce zkamenělo a zhyzdil se i uvnitř - odmítán úspěšným otcem, jakýmsi Karlem Lagerfeldem, zneuznaně příštipkaří v jeho stínu a doufá... Marně, poslední setkání nemohlo být víc ponižující. Nikterak nezaostávají ani Geremiovi přízemní zákazníci, ačkoli u některých se dají vypozorovat i ušlechtilejší pohnutky konání, než jen navyšování ega, furiantská gesta a závislosti, žel neumí posoudit způsob jejich zhodnocení a klesají tak na lichvářovu úroveň... prostě, jeden by normálně brečel. Ne tak nad Sorrentinovou zprávou o stavu světa v děsivě okouzlujícím zpracování aneb jak cílenou estetikou vystihnout kdejaký hnus. (15.04.2016)

Tentokrát se Sorrentinovi opravdu podařilo vykreslil nízký charakter lichváře Geremia, který sám sebe paradoxně považuje za charakterního člověka. Síla celého filmu ale tkví v tom, že vlastně nesledujeme pokleslost samotného Geremia, ale naopak nízkost světa kolem něj. Filmu trochu ubírá slabší první polovina, ale pak se vše rozjede tím správným směrem s opravdu podařeným finále. Celkově 83 %. (15.11.2015)

Odporně slizký lichvář v podání vynikajícího Giacoma Rozza mohl nechat diváky utápět v neutuchajících pocitech zhnusení nad tím, čeho všeho jsme my lidé schopni. To by ovšem musel jeho příběh natočit někdo jiný než Paolo Sorrentino, který v podstatě každým svým počinem dokazuje, jak se dá nadmíru okouzlujícím způsobem propojit obsah s formou. Ač se snímek hemží odpudivými lidskými charaktery, tak díky jisté dávce tragikomiky a dokonale namixované hudbě nepatří k filmům, o nichž si po jejich zhlédnutí řeknu, že už je nikdy nechci vidět. Ba právě naopak, moc ráda se k němu zase vrátím, abych se ujistila, že i o stinných stránkách člověka je možné vyprávět s nadhledem a důrazem na estetiku. (90%) (11.02.2021)

Tak tohle je celý Paolo, kde mě jeho příběhy budou asi pokaždé přitahovat, odpuzovat a současně fascinovat. Ani tady to nebylo jiné s Geremiem, jeho dlouhým nehtem na malíčku své ruky, postojem k životním hodnotám a lidem ve svém okolí. Hlavně, že od něj neuslyším : " Moje poslední myšlenka bude patřit Tobě". (11.03.2016)

Na tomto filmu mi vadilo víc věcí, za všechny vyzdvihnu hlavně neuvěřitelně otravnou sentimentální hudbu. A nejhorší byla jakási ústřední skladba, ve které se ozývalo takové synťákové mňoukání či co to bylo.... Žádná postava mi k srdci nepřirostla, s nikym nebylo možný cítit, a teď myslím hlavně ty "kladné" filmové postavy. Jejich osud mi byl úplně ukradený. Ta hlavní slečna, představitelka Rosalby, je sice pěkná ženská, ale co já s tim. Nestačí. (01.02.2018)