Zajatci mlhy

Příjemné překvapení z rusko-německé produkce. Zajatci mlhy mají atmosféru, celkem dobrý a poutavý děj, zajímavé postavy a řadu výborných scén, které již v komentářích ostatních uživatelů zazněly. Díky ideální délce filmu se divák ani nenudí a stále ho baví sledovat, jak se bude vyvíjet vztah vesničanů, německých zajatců a ruských vojáků. (20.10.2013)

No a k čemu je hospodářství bez chlapa - asi jen k tomu, co by byl bez ženský! A pokud je zdravej (i v sibiřské zimě), pohlenej a šikovnej, tak proč by to nemohl být třeba Němec. Společným strádáním se uhlazují hrany a pokud se třou dostatečně dlouho a intenzivně, může přeskočit i jiskra – a tedy přeskakují raz dva. A jak to vidí Rusové – odhlédneme-li od závěrečného masakru: zbídačelý a neozbrojený Němec není nebezpečný, na jeho účet je možno se i pobavit (ke své škodě se tak chovali i těm dobře živeným a ozbrojeným – zvláště k tomu největšímu). A Němci? Už dávno se mohli naučit rusky... Ale to se mohli naučit i Češi, aby z vesnice Polumgly nedělali zajatce přírodních živlů... Nicméně na rozdíl od gudaulina (a abych výborné scény doplnil) se mi nejvíce líbila šamanka a lovkyně medvědů. A to, že jsem nakonec propadl sentimentu, se snad dá omluvit věkem. (28.08.2016)

Velmi působivý syrový příběh postupného sžívání několika vesničanů (a vesničanek) s německými zajatci. Skvělá atmosféra a několik vynikajících scén (ženy se pro sebe modlí, když do vesnice dorazí úmrtní oznámení, osekávání klády, Anochinovy přeludy, vánoční karneval). Výborně natočeno se skvělou kamerou. Původně jsem chtěl dát čtyři, ale když si to v hlavě promítám znovu, musím dát pět. Ještě teď mě mrazí, a není to sněhem. (21.11.2006)

Zajatci mlhy jsou docela příjemným vybočením ze současného mainstreamu a určitě se jedná o úspěšný debut režiséra Artema Antonova. Na filmu je nicméně znát tvůrčí nezkušenost, a pokud Zajatce mlhy porovnám se snímkem podobného obsahu a zpracování, jakým je například Kukuška, pak ten druhý jasně vítězí na body. Scénář je poněkud nedotažený, z čehož vyplývá, že postavy jsou příliš ploché a divák se o nich dovídá jen málo. Vynikající je naopak kamera. Ve filmu se objeví několik výborných scén jako je pád do zamrzlé řeky nebo karneval. Nemůžu se nicméně zbavit pocitu, že z dané látky bylo možné vytěžit víc. Celkový dojem se pohybuje mezi třemi a čtyřmi hvězdičkami, nakonec se přikláním k 70 %. (12.01.2007)

Ani ruské filmy z druhé světové války už nemusejí být černobílé a o to lépe se jim daří vystihnout absurditu války. Další body k dobru dostávají tvůrci za to, že film nezakončili falešným happyendem, ale dotáhli to své realistické vidění války až do pravděpodobného konce. Ale celkově mě to zase tolik nebralo. (26.10.2010)