Star Trek

J. J. Abrams dobře ví, co moderní publikum rádo a tak mu na míru přesně ušije zábavnou blockbusterovou akci i trošku chytřejší příběh a z kina neodejdou zklamání jak ostřílení znalci Star Treku, tak vesmírní anál-fabeti. Kompromis navíc vůbec nevyzní kompromisem, neboť nový Star Trek klape dokonale jak švýcarské hodinky, je chytlavý, svižný, smysl(upl)ný, vizálně špičkový a místy i trochu raubířsky vtipný, přesto se pár drobných výtek najde. Ve zběsilějších scénách bych ocenil drobátko větší přehlednost a zachování kamerové perspektivy a pak je mi divné, proč v osudových soubojích mezi řečmi o přežití miliardových národů bojují cca 2 hodní proti 4 zlým... To už je ale jen malá daň pro zviditelnění charismatických hrdinů v epickém příběhu. 8/10 (15.05.2009)

To, co pro komiksové adaptace a příběhy Batmana znamenal Nolan, to pro svět Star Treku představuje J. J. Abrams. Plně využil všeho, co nabízí nejnovější trikové technologie, i velkého rozpočtu, a vznikl tak velkolepý blockbuster plný vizuálně nabušených scén, velkolepé akce, efektních triků, zkrátka všeho, co dělá velkofilm velkofilmem. Jde bezpochyby o divácky nejatraktivnější film série Star Trek, kterému se jen vzdáleně blíží hororově laděný První kontakt. Snaha přitáhnout k fenoménu Star Trek nejmladší generaci a získat novou skupinu fanoušků je zcela zřejmá, celým filmem se vine snaha, vyhněme se nesympatickému slovu zavděčit se, ale potěšit dnešní teenagery, takže tomu je přizpůsobená věková struktura hrdinů, tempo, atmosféra i děj. Na rozdíl od dřívějších Star Treků je patrná snaha o určitou hláškovitost, v daleko větší míře se používá verbální i neverbální humor. Zvlášť postava oblíbeného komika Simona Pegga jakoby si odskočila ze série humoristických skečů Velkovlak. Zatímco forma je vybroušená, po obsahové stránce už to taková sláva není, i když v zásadě proti dřívějším Star Trekům nepředstavuje tento film pokles kvality, není ani posunem vpřed. Zápletka je poněkud mělká a hlavně v některých ohledech pokulhává logika, např. fakt, že nejmodernější bitevní loď federace obsadí takřka výhradně nezkušení kadeti, je nedostatečně zdůvodněná, prostě to tak scénárista a režisér potřeboval. Všechno ale vynahrazuje velkorysost, s jakou film vznikl, každý fanoušek žánru musí ocenit nádherné záběry kosmických lodí a jejich interiérů i povrchu planety. A ještě jedno je u Star Treku zřejmé, dlouholeté soupeření mezi fanoušky Hvězdných válek a Star Treku chtějí, zdá se, tvůrci filmu ukončit, protože je taky zřejmý posun ve snaze zavděčit se právě fanouškům Hvězdných válek. Inspirace je u některých postav i scén zcela viditelná. Celkový dojem s ohledem na to, že jsem na Star Treku vyrůstal: 90 %. (09.05.2009)

"Odcitoval bych vám příslušný předpis, ale stejně byste ho ignoroval. - Vida. Konečně si začínáme rozumět." První setkání vynalézavého kadeta (čti kapitána) Kirka a vyznavače logiky vulkánce Spocka mě bavilo. Jejich neporozumění bylo učebnicové a mě zasvítili očička radostí, když nakopli starou dobrou U. S. S. Enterprise a vydali se do boje, ve kterém měli 4,3 % šance na úspěch. Vzhledem k tomu, že tohle byl výlet do minulosti, po kterém Kirk se Spockem natočili asi milion dílů seriálu, tak jsem o ně obavu mít nemusel a proto jsem to nechal do sebe příjemně napálit očima i ušima. (23.11.2016)

Několik set odlesků, potetovaný Zdeněk Pohlreich a dva Spockové. Džej Džej to vzal pěkně od píky a nejenže dokázal vdechnout život jedné dávno mrtvé legendě; on navíc ještě pro stříbrná plátna zresuscitoval pozapomenutý žánr space opery jako celku. Abrams s Giacchinem pumpují adrenalin všemi doušky, přeobsazená (byť trestuhodně nevyužitá) posádka srší charismatem, ale debilita scénáře (jakkoli částečně i záměrná) jim všem podráží nohy spolehlivěji než našim hokejistům to věčné hákování. Navíc jsem nepřekousl fakt, že čím blíže je to konci, tím více to zajíždí do klasického mustru Star Treku, akorát v technickém hávu nedělajícím ani v nejmenším ostudu roku svého vzniku. Ano, je sice logické, že to nakonec dojede do všem známé podoby, ale pro mě to v tu chvíli přestává být čímkoli zajímavé. (10.05.2009)

Tam, kde Sunshine útočí vesmírnou daností a Star Wars surreálně baví, Star Treku chybí oboje: to, co vám zrychlí dech i to, co vám ho sebere. Hodnotím bez kontextu něco, co k sobě obrovský kontext nabaluje- a připadám si, jako bych se na bitvu u Zamy dívala bez znalosti Kartága, Říma a punských válek. Nejsem trekkie, nejsem geek a nalákal mě zájem o astrofyziku, comment tvrdící, že kdo miluje logiku, tomu se to musí líbit /jsem zjevně příslovečná výjimka/ a recenze na RT a MZ. V těch částech vesmíru, kde se postavy verbálně pošťuchují a na situční komiku vážou humor plný punchlines, je má spokojenost s abramsovským bombastičnem naprostá. Lidumilný alienismus a všeobjímací humanismus ve světě planetárních válek už ale lehce nudí, jakoby scenárista uměl brilantně portrétovat postavy a vkládat jim do úst hlášky, ale nezvládl se svými figurkami hýbat v silném příběhu. Bojové scény v poněkud omezeném prostoru silně uspávaly a jinak magické vizuálno nikterak nepomohlo dostat se do palby. Výborný herecký tým polechtá bránici, ale onen milostný twist je jediný prvek překvapení. Tedy kromě toho, že bolestivé porody nevyřeší ani warpová budoucnost. Nechytlo mě to za srdce, nepotrápilo mozek a nechci slyšet námitky, že mi zjevně oba orgány chybí:) P.S. Proč jediný, kdo má špatnou anličtinu, nejsou mimozemské rasy, ale Rus?:-))) (08.05.2009)