Star Trek

„Prosím vás, není tady doktor? Potřebuji urgentní pomoc pro jednoho skalního fanouška Star Treku!“, zahlásil po skončení borec dvě řady nade mnou. Chápal jsem. Od Orciho s Kurtzmanem jsem sice nečekal nic duchaplného, ale pochybuju, že kdyby měl Abrams řemeslo tak v paži, těžko by rozdýchával i zbytek sálu. Naivitu téhle vesmírné ságy vyměnil za neskutečnou palbu hlášek, akce a vizuálních orgií, kterou obdařil takovým warpem, že jsem pak po cestě domů v šinoucí se šalině doslova trpěl. Dokonalý casting a úžasná práce kluků od ILM už je jenom třešnička na pomyslném dortu. Dvouhodinová rozkoš. (12.05.2009)

Pravdou se stalo nejméně pravděpodobně – mrzelo mne, že jsem v životě neviděl jedinou epizodu Star Treku a nemohl si tak Abramsovo vyšperkované sci-fi vychutnávat ještě víc. Smekám kulich, pánové, slastně přehledné akční scény (je to o kameře, ne o střihu!), chytré dialogy bez zbytečné hard sci-fi hatmatilky a sympaticky moderní postavy (hacker Scotty). Jenom jsem si u každé druhé scény říkal, „být trekkie, brečím dojetím a směji se radostí“. Emočně se k tomuto filmu mám podobně jako Spock ke svému okolí (teď už taky vím, podle koho byl vymodelován Sheldon z BBT). 85%Zajímavé komentáře: Nathalie, Bluntman, tron, Psema, k212, Triple H, Martinius (05.04.2012)

Poté, co jsem přežila dvojnásobné sledování tohoto filmu s českým dabingem, tak už snad přežiju cokoli. Zvláště ti přízvukoví lidé jsou tak, tak děsiví... Ale zase jsem si vyvinula zábavu upozorňovat během filmu tatínka na všechno, kvůli čemu si internetoví obyvatelé dělají z Abramse srandu, čímž mu sice možná trošičku kazím divácký zážitek (o což se tvůrci mimochodem snaží rovněž, předpokládám), ale zase ho to třeba naučit držet se osvědčených sci-fi, která se aspoň snaží předstírat, že používají mozek. Jinak největší vcítění jako tradičně prožívám do toho Scottyho ufounka, asi proto, že jako jediný není model a má expresivní obličej, a potom ještě do Spocka, když se dívá na Winonu, protože maminka... --- A teď jsem se ještě cvičně zkoušela dívat na některé pasáže úplně beze zvuku a pomohlo mi to uvědomit si, jak silně mi lezou na nervy filmy, které používají detaily jenom k tomu, aby ukázaly, který obličej zrovna mluví. Když třeba utíkají z jeskyně a Spock chytne svoji mámu za ruku, proč tam nejsou detaily těch rukou. Ale ne, detaily nikoho nezajímají, místo toho tam máme celek úplně neznámého a anonymního týpka, kterého rozdrtí padající socha, protože to přece všechny zajímá víc. (20.09.2014)

Pane Abramsi, díky vám. Ze sálu jsem odcházel rozechvělý, jakoby se ve mně probudilo něco zapomenutého z dětství, nejspíš ty hodiny a hodiny strávené četbou knih a sledováním všech možných verzí seriálu. Na člověka, který nemá k sáze žádný vztah prokázal Abrams obdivuhodnou míru empatie a schopnosti oživit přesně ty části, které Star Trek potřebuje. Chemie postav, humor, napětí i všechny ty okázalé cesty časem – vesmírná poezie, ve které je kus dětské naivity, kus vědy a pořádná porce dobrodružství. To všechny zakuklené v bezchybném vizuálním pozlátku, které je dnes tak módní. Krásně se to zájemně snáší, skvěle to vypadá a pro budoucnost to slibuje, že Star Trek možná vstupuje do zlatého věku. Už tu asi nebude ta sladká výlučnost, ale k čertu s tím, lesklé pozlátko sáze sluší, akce střídá akci, postavy se krásně vylupují a příběh je přesně tak uhozený, jak být má. Já si tam prostě našel vše, co ze mně kdysi dělalo fanouška Jamese T. Kirka a jeho posádky. A myslím, že své si tam najde kdokoli, komu není proti mysli pořádná sci-fi limonáda. Star Trek je totiž cool a jakkoli nemám rád cool věcičky, tak tuhle, tuhle jsem si zamiloval. (22.04.2009)